Cermat je tu! Terapeut radí, jak připravit dítě ve finále jeho zatím nejtěžší životní zkoušky

Řada žáků už od září žije přípravami natermíny Cermat testů. Čím víc se blíží „osudné dny“ připadající letos na 10. a 13. dubna v případě čtyřletých oborů a 14. a 15. dubna na víceletá gymnázia, tím víc napětí stoupá. Ale může se také dostavit letargie. Tlak totiž nezpůsobuje pouze fakt, že se zkoušky blíží, ale také význam, který se jim přisuzuje. „Dětem může pomáhat, pokud dospělí situaci nepřisuzují fatální důsledky, tedy když zkoušky prezentují jako důležitý krok, ale ne takový, od kterého se odvíjí hodnota dítěte nebo který jeho budoucnost zcela determinuje,“ vysvětluje terapeut Petr Hensel z týmu Psychoterapie Vacek.

Vyladit psychiku

Děti by měly od rodičů či jiné autority slyšet, že stres, jemuž čelí, je normální, a zároveň by mělo přijít uklidnění, že výkon u zkoušek nevypovídá nic něm samotném. „Dítě zpravidla potřebuje vědět, že bude přijaté bez ohledu na výsledek,“ říká Petr Hensel. Jak toho docílit v praxi? Ze slov terapeuta vyplývá, že rodiče by měli raději oceňovat snahu než výsledky, spíše tak regulují stres. Důležité je podle Petra Hensela také nepřenášet na dítě vlastní úzkost, kterou mohou rodiče zcela přirozeně pociťovat. Den před zkouškou a v den D je třeba obrátit pozornost od učení k vyladění psychiky. Soustředit se dá na základní činnosti běžné rutiny, což může přinést potřebný klid. Známé úkony totiž přináší pocit bezpečí. Případný akutní stres mohou dostat pod kontrolu krátká dechová cvičení nebo zklidňující techniky.

Emoce se musí odžít

Přes veškeré snahy a přípravu se může stát, že první termín nevyjde dle představ. Pak může být velmi náročné posbírat dostatek sil a kuráže k druhému pokusu. „Prvním vhodným krokem je uznat prožitek dítěte a ujistit jej, že je v pořádku vnímat první selhání jako neúspěch,“ říká terapeut a dodává, že vhodnou cestou není neúspěch zlehčovat nebo hned hledat řešení. „Dítě zpravidla potřebuje nejdřív emoci odžít. Teprve poté může mít větší smysl přejít k racionálním a praktickým stránkám, tedy co šlo udělat jinak a co je užitečné změnit do příště,“ vysvětluje Petr Hensel. Také v tomto případě je nesmírně důležité oddělit nezdar od osobnosti dítěte jako takové. Jinými slovy, že se dítěti nepovedl test, neznamená, že selhalo na celé čáře ve všem ostatním. To, že se něco nepovedlo, nedokazuje, že je dítě špatné. „Druhý termín je pak často vhodné prezentovat jako novou příležitost, nikoli jako opravu chyby,“ upozorňuje odborník.

Podpora především

Kde posbírat motivaci na druhé kolo? Pomoci může připomenutí jiných klíčových okamžiků v životě dítěte, kde již uspělo. Závody, předchozí testy, soutěže. Jistě se najdou události, kdy dotyčný zabodoval a zvládl vše i přes jisté potíže. Poté je užitečné se zaměřit na malé praktické kroky, které může dítě učinit před příštím pokusem. „Důležité je, aby dítě necítilo, že musí uspět, aby ho rodiče měli rádi. Mělo by cítit podporu bez ohledu na výsledek,“ radí terapeut.

Navodit pohodu

Skvělé je, když stres neovládne situaci v rodině a podaří se udržet dobrá atmosféra. Každá rodina ale samozřejmě může pohodu vnímat jinak. U někoho znamená klidný večer pohromadě, jinde zabírá společná večeře, někde napětí odbourá třeba hraní společenské hry. Jsou samozřejmě i děti, které chtějí být před důležitým krokem sami. Soukromí jim klidně dopřejte, i kdyby mělo znamenat chvíle na mobilu. Pro tentokrát… Odreagování je totiž stejně důležité jako láskyplné prostředí a podpora.