S každým novým školním rokem mnoho rodičů řeší otázku, zda už dát dítěti mobil. Mnoho spolužáků si je po prázdninách přinese a naše děti po nich pochopitelně touží taky. Je to ale správné? Dětský psycholog Václav Mertin radí, kdy je na mobil ten správný čas, a především, jak nastavit rozumná pravidla ohledně obsahu i času stráveného koukáním do displeje.
Od chvíle, kdy dítě dostane vlastní telefon, je podle odborníků klíčové nastavit pravidla. Mělo by být jasné, kdy a kde smí mobil používat, a zároveň by měla platit stejná pravidla pro všechny členy rodiny. Odborníci doporučují s chytrým telefonemvyčkat přibližně do desátého roku dítěte. Do té doby je vhodnější tlačítkový model určený jen na volání a posílání zpráv.
Podle uznávaného dětského psychologa a autora několika knih, Václava Mertina z Family Hub Nusle, je však nutné počítat i s tlakem vrstevníků: „S potřebou mít mobil dítě může začít mnohem dříve kvůli vrstevníkům, kteří mají lepší model a mohou se s ním vytahovat. Zároveň na nich mohou hrát hry, které dítě s obyčejným tlačítkovým mobilem může jen závidět. Tento nepřímý sociální nátlak bývá velmi silný, patrně je ještě silnější než výše zmiňovaná potřeba mobilu. Měli bychom ho brát jako fakta po přiměřeném otálení se mu částečně přizpůsobit. Vždyť nemusíme kupovat nejnovější a nejdražší model,“ říká odborník. Dodává, že mobil dnes není žádný módní výstřelek, ale součást našich životů. Nemá cenu ho tedy takto starým dětem odpírat.
Ještě před několika lety děti dostávaly první mobil zpravidla až na druhém stupni základní školy. Dnes se běžně objevuje už v první nebo druhé třídě. To však podle odborníků klade ještě větší nároky na rodiče, aby se zajímali nejen o to, kolik času jejich dítě s mobilem tráví, ale i o to, co na něm dělá. Hodina strávená vzdělávací aplikací se totiž nedá srovnat s hodinou bezmyšlenkovitého brouzdání po internetu.
Nastavte hranice pomocí hlídacích aplikací
Naštěstí moderní telefony nabízejí rodičům možnost nastavit bezpečné hranice.„I Android nabízí ke stažení bezplatný nástroj Family Link a systém iOS má funkce pro rodičovskou kontrolu přímo integrované v iPhonech a iPadech. Díky tomu je možné dětem velice jednoduše nastavit denní limit, filtrovat weby nebo omezit stahování aplikací,“ říká Lada Franková z Tesco Mobile, která je sama matka dvou dětí. „Já osobně používám aplikaci, která u mých dětí hlídá čas a obsah strávený na telefonu. Aplikace udělá rozbor a zašle nedoporučující stránky a když je potřeba, lokalizuje moje děti, takže přesně vím, kde jsou. Příjemné je, že tyto aplikace děti čas od času upozorní, že už by bylo dobré mobil odložit a jít se třeba protáhnout,“ doplňuje Lada Franková.
Neméně důležité je, aby sami rodiče šli příkladem. Děti si totiž nejvíce osvojují chování, které vidí. A pokud uvidí, že rodiče během večeře odkládají telefony a věnují se rodině, budou to brát jako něco normálního a běžného. Podle pana doktora Václava Mertina by děti ve věku šesti až deseti let měly trávit na mobilu maximálně 30 až 45 minut denně, desetileté děti 45 až 75 minut a starší patnácti let pak nejvýše dvě hodiny. „Výjimečně a spíše jednorázově to může být víc. Když je to ve všední den méně, o víkendu má dítě tendenci to dohonit,“ vysvětluje odborník.
Nezapomínejte na rizika internetu
S mobilním telefonem je zároveň nutné otevřeně mluvit o rizicích internetu. Děti si často neuvědomují, že sdílení fotografií může mít následky, nebo že neznámý člověk na síti nemusí být tím, za koho se vydává. Podle odborníka přímá a věku přiměřená komunikace pomáhá předcházet problémům a zároveň buduje důvěru mezi rodičem a dítětem.
Nákupní tipy
reklama
Dítě potřebuje zábavu bez displeje
Aby se telefon nestal jediným zdrojem zábavy, je důležité podporovat i aktivity mimo obrazovku – sport, kroužky, čtení nebo rodinné výlety. Čím pestřejší program dítě má, tím méně cítí potřebu neustále sahat po mobilu. Jako užitečný návyk doporučují odborníci také společný „digitální detox“. Může jít o hodinu po večeři, odpoledne o víkendu, nebo dokonce o celou neděli bez telefonu. Rodina si tak ukáže, že svět offline je nejen důležitý, ale může být i mnohem zábavnější než ten online.
Zdroj: rozhovor s Václavem Mertinem a Ladou Frankovou
