Matčiny geny můžou za inteligenci dítěte, říkají vědci. Tak jednoduché to ale není

Přestože každý rodič přispívá polovinou genomu, nové studie naznačují, že některé specifické geny, například ty pro inteligenci, můžou mít významnější efekt, pokud pocházejí od matek. Tvrdí to aspoň vědci z Cambridge.

Inteligence po matce: Mýtus, nebo pravda?

Studie publikovaná v časopise Tech Explorist ukazuje, že některé geny matky na chromozomu X jsou aktivní v mozkové kůře embrya a ovlivňují klíčové funkce, jako jsou pozornost, paměť, jazyk a myšlení. Ale ani geny tatínků nepřijdou zkrátka – ty působí v limbickém systému a podporují vývoj tkání, třeba i placenty. Takže ano, část naší „chytrosti“ je opravdu po mamince, ale není to jediný faktor.

Jiné studie potvrzují, že inteligence je vysoce dědičná (tedy s velkým genetickým vlivem), ale konkrétní geny jednotlivé schopnosti pouze připravují, nikoli určují IQ.

Co rozhoduje o inteligenci

Nejsou to pouze geny, a už vůbec ne jen ty matčiny. Možná je to startovní čára, ale bez stimulujícího prostředí, zájmu o svět a tréninku mozku by byl potenciál jen pěkně zabalený balíček. To, jak svůj genetický potenciál využijete (tedy jak ho využije váš potomek), hodně závisí na prostředí a životních zkušenostech. Ať už jde o vzdělávání, čtení knih od malička, nebo inspirativní povídání u večeře.

Děti, které zažívají pozornost a podporu od rodičů (i dalších blízkých lidí), se učí rychleji, jsou kreativnější a snadněji řeší nové výzvy. Geny tedy tvoří jen základ, ale láska, zájem a zkušenosti jsou tím „tajným kořením“, které z dítěte udělá bystrého a zvídavého člověka.

Mohlo by se vám líbit

Jaké to je vyrůstat s narcistickým rodičem. Dopady toxické výchovy jsou hluboké, ale řešitelné

Talent a schopnosti – jen geny nestačí

Ať už jde o smysl pro humor, talent na jazyky nebo hudební sluch, to vše se částečně dědí od rodičů, ale zda se tyhle schopnosti a talenty rozvinou, závisí i na rodičích. Geny připraví „podlahu“, ale jestli bude vaše dítě dělat balet, hrát na klavír nebo řešit fyzikální rovnice, záleží na cviku a prostředí. I odborníci tvrdí, že jen kombinace vrozených dispozici a stimulujícího prostředí je klíčem k tomu, aby se talent projevil. Zkuste tedy nehledět na DNA jako na osudovou předpověď, ale spíše jako na pomocníka, který dává vám a vašim dětem možnosti a životní volby (prostředí, přístup ke vzdělání i lásku ke čtení) jako nástroje, které potenciál mění ve skutečný výsledek.

Co dalšího předáváte dětem?

Možná to nebudete chtít slyšet, ale geny ovlivňují například i sklon k alkoholismu, tedy k „dědičné predispozici“. Výzkumy například ukazují, že riziko vzniku problému s alkoholem je geneticky ovlivněno zhruba z 50 %. Pokud je tedy někdo z rodiny alkoholik, je vyšší pravděpodobnost, že i dítě bude mít jednou potíže. Ovšem dědičnost neznamená, že to tak bude. I zde hrají roli prostředí, životní styl a výchova.

Zdroje: Autorský text, Techexplorist, Pmc.ncbi.nlm, Snopes, GeneusDNA, Iere.org