Genetika je fascinující. V DNA máme pokyny pro barvu očí, výšku, temperament i sklony k určitým schopnostem. Není pochyb o tom, že osobnostní vývoj je od narození spojen geneticky. Stejně tak je spousta nemocí ovlivněna geny. Ale svádět všechno na naše rodiče nebo prarodiče moudré není. A jak je to s inteligencí, dědíme ji po matce, nebo otci?
Přestože každý rodič přispívá polovinou genomu, nové studie naznačují, že některé specifické geny, například ty pro inteligenci, můžou mít významnější efekt, pokud pocházejí od matek. Tvrdí to aspoň vědci z Cambridge.
Studie publikovaná v časopise Tech Explorist ukazuje, že některé geny matky na chromozomu X jsou aktivní v mozkové kůře embrya a ovlivňují klíčové funkce, jako jsou pozornost, paměť, jazyk a myšlení. Ale ani geny tatínků nepřijdou zkrátka – ty působí v limbickém systému a podporují vývoj tkání, třeba i placenty. Takže ano, část naší „chytrosti“ je opravdu po mamince, ale není to jediný faktor.
Jiné studie potvrzují, že inteligence je vysoce dědičná (tedy s velkým genetickým vlivem), ale konkrétní geny jednotlivé schopnosti pouze připravují, nikoli určují IQ.
Nejsou to pouze geny, a už vůbec ne jen ty matčiny. Možná je to startovní čára, ale bez stimulujícího prostředí, zájmu o svět a tréninku mozku by byl potenciál jen pěkně zabalený balíček. To, jak svůj genetický potenciál využijete (tedy jak ho využije váš potomek), hodně závisí na prostředí a životních zkušenostech. Ať už jde o vzdělávání, čtení knih od malička, nebo inspirativní povídání u večeře.
Děti, které zažívají pozornost a podporu od rodičů (i dalších blízkých lidí), se učí rychleji, jsou kreativnější a snadněji řeší nové výzvy. Geny tedy tvoří jen základ, ale láska, zájem a zkušenosti jsou tím „tajným kořením“, které z dítěte udělá bystrého a zvídavého člověka.
Ať už jde o smysl pro humor, talent na jazyky nebo hudební sluch, to vše se částečně dědí od rodičů, ale zda se tyhle schopnosti a talenty rozvinou, závisí i na rodičích. Geny připraví „podlahu“, ale jestli bude vaše dítě dělat balet, hrát na klavír nebo řešit fyzikální rovnice, záleží na cviku a prostředí. I odborníci tvrdí, že jen kombinace vrozených dispozici a stimulujícího prostředí je klíčem k tomu, aby se talent projevil. Zkuste tedy nehledět na DNA jako na osudovou předpověď, ale spíše jako na pomocníka, který dává vám a vašim dětem možnosti a životní volby (prostředí, přístup ke vzdělání i lásku ke čtení) jako nástroje, které potenciál mění ve skutečný výsledek.
Možná to nebudete chtít slyšet, ale geny ovlivňují například i sklon k alkoholismu, tedy k „dědičné predispozici“. Výzkumy například ukazují, že riziko vzniku problému s alkoholem je geneticky ovlivněno zhruba z 50 %. Pokud je tedy někdo z rodiny alkoholik, je vyšší pravděpodobnost, že i dítě bude mít jednou potíže. Ovšem dědičnost neznamená, že to tak bude. I zde hrají roli prostředí, životní styl a výchova.
Zdroje: Autorský text, Techexplorist, Pmc.ncbi.nlm, Snopes, GeneusDNA, Iere.org
Zdroje: Techexplorist, Pmc.ncbi.nlm, Snopes, GeneusDNA, Iere.org
79 Kč
79 Kč
84 Kč
