Co bychom měli vědět o lilku
Lilek mezi ostatními druhy zeleniny vyniká svou nápadnou barvou, ovšem jeho chuť je spíše nevýrazná. Je nejen typickou přísadou do ratatouille a nedílnou součástí středomořské kuchyně, ale velmi oblíbený je i v orientální kuchyni, kde se připravuje například plněný. Lilek vejcoplodý, známý rovněž pod názvem baklažán, je nízkokalorická zelenina, která ale obsahuje i málo živin. Tmavě fialové až černé lilky obsahují flavonoidy, což jsou přírodní barviva s řadou zdraví prospěšných účinků. Většina vitaminů a minerálních látek je obsažena přímo ve slupce a těsně pod ní, proto by se lilek vždy měl konzumovat včetně slupky. Před zpracováním bychom měli lilek důkladně umýt pod tekoucí vodou. Krájet je ideální těsně před použitím (nebo po nakrájení lehce potřít šťávou z citrónu), jelikož dužina na vzduchu rychle mění barvu. Doporučuje se plátky lilku mírně osolit: sůl z něj vytáhne hořké látky, a navíc při smažení tak nasaje lilek i méně tuku. (Sůl nechte působit přibližně půl hodiny, poté plátky osušte kuchyňskou utěrkou.) Opatrně s množstvím tuku, lilek kvůli své houbovité konzistenci hodně nasává.