Pistácie: Jídlo králů a milenců
Pistácie pocházejí ze Střední Asie a Blízkého východu a patří mezi nejstarší ořechy konzumované lidmi (nálezy vedou až do roku 6750 př. n. l.). Mytologie praví, že král Nabuchodonozor měl pro pistácie takovou vášeň, že je pěstoval v babylonských visutých zahradách. Jiná legenda říká, že královna ze Sáby tak zbožňovala pistácie, že je definovala jako exkluzivní královské jídlo a obyčejným lidem je zakázala pěstovat pro osobní potřebu. Podle lidových pověstí ze Středomoří je jemný praskavý zvuk dozrávajících otevírajících se pistácií znamením věčné lásky, romantiky a šťastného život ve dvou. Proto se zamilované páry v druhé polovině srpna často scházely mezi pistáciovými stromy. Název „pistácie“ (podobný v mnoha jazycích), má kořeny ve staroperštině. Pistácie si ale vysloužily i mnoho milých přezdívek. Například v Íránu se jim říká „usmívající se ořechy“, v Číně „šťastné ořechy“. O pistáciích se také často mluví jako o „zelené mandli“, „zlatém stromu“, „zeleném zlatu“ nebo „králi ovoce“ či „ovoci králů“.