Přejít k hlavnímu obsahu
Dobrý nápad

Kouzelný pistáciový koláč: Snadný a dokonalý dezert pro každou příležitost

Pistácie, které jsou právem nazývány zeleným zlatem, hrají v tomto dezertu hlavní roli. Kouzelný pistáciový koláč je neuvěřitelně dobrý, a přitom velice snadný. Upečením řídkého těsta nalitého do formy vykouzlíte moučník s nadýchaným vrškem a vláčným pudinkovým spodkem.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách
Jana Soukupová | 11. 04. 2026

Pistácie patří mezi potraviny s nejvyšší antioxidační kapacitou, srovnatelnou s borůvkami či granátovým jablkem. Jsou i jedním z mála rostlinných zdrojů, které obsahují všech devět esenciálních aminokyselin, navíc disponují specifickými karotenoidy (lutein a zeaxanthin), které chrání zrak, a mononenasycenými i polynenasycenými tuky, podporujícími zdravou hladinu cholesterolu. Jsou bohaté na vitamín B6 (důležitý pro metabolismus a imunitu), draslík, hořčík a měď.  Měřeno na porci mají ve srovnání s jinými ořechy méně kalorií a tuku a díky vláknině a bílkovinám způsobují pocit sytosti a pomáhají kontrolovat chuť k jídlu. Pistácie mají poměrně široké využití ve slané i sladké kuchyni a neexistovaly by bez nich mnohé gastronomické ikony, jako například pravá sicilská zmrzlina, blízkovýchodní baklava nebo klasická mortadella. Nebo třeba dnešní výborný kouzelný pistáciový koláč podle receptu z Toprecepty.cz.

Mohlo by se vám líbit

Sladký klenot z historie proslulého pražského hotelu: Legendární třená bábovka podle Šroubka

Lahodná a nadýchaná bábovka podle dnešního receptu není jen tak obyčejný moučník. Pojí se s ní fascinující kus historie české gastronomie. V pražském Grandhotelu Šroubek, který byl ve 20. a 30. letech symbolem vysoké kvality a luxusu, si na ní pochutnávala řada slavných osobností.
marianne.cz

Pistácie: Jídlo králů a milenců

Pistácie pocházejí ze Střední Asie a Blízkého východu a patří mezi nejstarší ořechy konzumované lidmi (nálezy vedou až do roku 6750 př. n. l.). Mytologie praví, že král Nabuchodonozor měl pro pistácie takovou vášeň, že je pěstoval v babylonských visutých zahradách. Jiná legenda říká, že královna ze Sáby tak zbožňovala pistácie, že je definovala jako exkluzivní královské jídlo a obyčejným lidem je zakázala pěstovat pro osobní potřebu. Podle lidových pověstí ze Středomoří je jemný praskavý zvuk dozrávajících otevírajících se pistácií znamením věčné lásky, romantiky a šťastného život ve dvou. Proto se zamilované páry v druhé polovině srpna často scházely mezi pistáciovými stromy. Název „pistácie“ (podobný v mnoha jazycích), má kořeny ve staroperštině. Pistácie si ale vysloužily i mnoho milých přezdívek. Například v Íránu se jim říká „usmívající se ořechy“, v Číně „šťastné ořechy“. O pistáciích se také často mluví jako o „zelené mandli“, „zlatém stromu“, „zeleném zlatu“ nebo „králi ovoce“ či „ovoci králů“.

Mohlo by se vám líbit

Domácí Kinder Maxi King: Oblíbenou symfonii chutí vykouzlíte rychle a bez zapnutí trouby

Chlazená mléčná tyčinka Kinder Maxi King se díky své oblíbenosti stala i předlohou pro mnoho receptů na domácí dezerty. Dnešní nepečené řezy inspirované touto oblíbenou sladkostí vás jistě potěší typickou chutí karamelu, čokolády a lískových oříšků, ale také jednoduchostí přípravy.
marianne.cz

Recept na kouzelný pistáciový koláč

Seznam potřebných surovin

(forma 25x35 cm)

  • 800 ml studeného mléka
  • 200 g rozpuštěného másla
  • 160 g moučkového cukru
  • 150 g jemně mletých pistácií
  • 130 g polohrubé mouky
  • 8 vajec
  • 1 balíček pistáciového pudinkového prášku
  • 1 lžíce vanilkového extraktu
  • 1 špetka soli

Jak na to:

Bílky vyšleháme se špetkou soli do tuhého sněhu. V jiné míse vyšleháme žloutky s cukrem do husté pěny a přidáme vanilkový extrakt. Vmícháme vychladlé rozpuštěné máslo a opět krátce prošleháme. Přisypeme mouku, pistácie a pudinkový prášek. Poté postupně zašleháme studené mléko. Nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků. Směs nalijeme do formy vyložené pečicím papírem a pečeme při 170 °C asi 45 minut. Necháme alespoň 3 hodiny ztuhnout, posypeme moučkovým cukrem, nakrájíme na řezy a podáváme.

Zdroj článku
×