Kynutá bábovka patří k pokladům české kuchyně. S marcipánovou náplní ale získává nejen na luxusní chuti, ale i na krásné kresbě na řezu. Díky poctivému kynutí a kvalitním surovinám zůstává moučník čerstvý a měkký i další den. Pokud jej ovšem ubráníte před snědením.
Kynutá bábovka je jedním z nejstarších a nejtradičnějších druhů českého pečiva. Její historie sahá hluboko do středověku. První zmínky o bábovce (v němčině známé jako Gugelhupf) pocházejí z 15. století. Tehdy se pekla v hliněných formách a byla spojována s lidovými tradicemi. V dřívějších dobách se jí říkalo „bába“, zatímco „bábovka“ označovala formu, která se při jejím pečení používá. Postupně se význam přenesl. Ale kde se vzala „bába“? Existuje více teorií. Například že forma má tvar ženské sukně nebo že šlo o pohoštění, které se podávalo porodním bábám. Jazykovědci ale většinou uvádějí jako pravděpodobnější jiný původ. Totiž, že slovo vzniklo nejspíš z polského „baba“, což původně znamenalo pokrm pro děti a má souvislost s dětským žvatláním.
Počátky této lahodné sladkosti jsou nejasné. Existují teorie o perském původu, ale také o středověkém Středomoří. Jedna verze říká, že marcipán je původně arabský a jeho počátky lze vysledovat v období křížových výprav, kdy se arabské a východní vlivy dostaly do Evropy. Na druhou stranu známe podobný produkt ve starověkém Řecku, kde se vyráběla pasta z mandlí a medu. Existují však další dvě teorie. Španělsko tvrdí, že marcipán byl vynalezen v Toledu, Itálie prohlašuje, že to bylo na Sicílii. Italská teorie říká, že marcipán vynalezly v roce 1193 jeptišky řeckého původu v klášteře na Sicílii, které trávily čas výrobou pasty z cukru a mandlí a tvarovaly ji do miniaturních zvířátek nebo ovoce. Výrobky natíraly zářivými přírodními barvivy. Marcipán se stal slavným a zaměstnával jeptišky většinu času. V roce 1575 jim královský dekret výrobu zakázal, aby je neodváděla od náboženských praktik. Marcipán tak nastoupil „světskou“ pouť.
Španělská verze spojuje vznik marcipánu s hladomorem v Kastilii po bitvě proti muslimům u Las Navas de Tolosa. Chyběla pšenice, ale zbývala spousta cukru a mandlí. Jeptišky krmily podvyživené obyvatele pastou vyrobenou z těchto dvou ingrediencí. Marcipán se nakonec stal tak populárním, že jej Španělé vyváželi do svých kolonií. V některých z nich se vyvinuly vlastní variace tohoto dezertu, odlišné hlavně druhem použitých ořechů. Například na Filipínách se dělá „mazapán de pili“ (z ořechů pili místo mandlí), venezuelská verze používá druh kešu. Ve Španělsku je dnes marcipán „Mazapán de Toledo“ chráněný označením původu a stále patří k nejprestižnějším na světě. Ať už k nám marcipán doputoval odkudkoli, v dnešním receptu na kynutou bábovku s marcipánovou náplní podle Toprecepty.cz chutná a také dělá parádu!
Těsto
Náplň
Na formu
Na dokončení
Nejprve si připravíme těsto. Do hrnce nebo misky dáme mléko, rozdrobíme droždí, přidáme cukr a máslo. Směs lehce zahřejeme, aby byla vlažná a máslo se rozpustilo. Poté přidáme mouku, žloutek a špetku soli. Vypracujeme hladké, nelepivé těsto. Zakryjeme ho a necháme na teplém místě kynout přibližně 45 minut, dokud nezdvojnásobí objem. Mezitím si připravíme náplň. Marcipán, sekané lískové ořechy, cukr, vanilkový cukr, špetku soli, kakao, skořici, bílek a smetanu dáme do mixéru a vše společně rozmixujeme do hladké, roztíratelné hmoty. Smetanu přidáváme postupně, aby náplň nebyla příliš řídká. Vykynuté těsto vyklopíme na lehce pomoučenou pracovní plochu a rozválíme na obdélník přibližně o velikosti 30 × 40 cm. Rovnoměrně ho potřeme připravenou náplní a po delší straně pevně zarolujeme. Roládu vložíme do bábovkové formy vymazané máslem a vysypané mletými mandlemi. Přikryjeme a necháme ještě asi 30 minut dokynout. Pečeme v předehřáté troubě na 160 °C přibližně 35–40 minut, dokud není bábovka krásně zlatavá. Po upečení ji necháme krátce zchladnout, poté vyklopíme a necháme zcela vychladnout. Vychladlou bábovku polijeme rozpuštěnou hořkou čokoládou, do které vmícháme sekané lískové oříšky, a necháme čokoládu ztuhnout.
Toprecepty.cz, Spanish-Food.org
79 Kč
79 Kč
84 Kč
