Zmije letos v létě potkáváme častěji než obvykle. Může za to hodně myší, horko i masivní turistika

Možná jste zaznamenali, že už v červnu některé obce varovaly své obyvatele před zvýšeným výskytem zmijí. Ty se kvůli dlouhému suchému a horkému počasí připlazily ze svých oblíbených slunných strání ke zdrojům vody i do stínu našich zahrad. Pokud nějakou potkáte, dávejte pozor hlavně na děti a psy.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se náš jediný jedovatý had, tedy zmije obecná, nejčastěji vyskytuje v polohách 600 až 1200 metrů nad mořem. Nejvyšší šanci potkat zmiji tedy máte v horách. Konkrétně milují místa, kde se potkává stín a vlhko s možností rychlého vyhřátí na slunci. Ráno a dopoledne, kdy je ještě chladno, se hadi potřebují zahřát. Často vylézají přímo na otevřené, sluncem ozářené cesty nebo kameny. Místa zarostlá borůvčím, vřesem nebo vysokou trávou jsou pak pro tohoto hada ideálním loveckým revírem. A i když si zmije spojujeme se suchými stráněmi, potřebují vlhko, takže se rády zdržují také blízko horských potoků, pramenů a bažin, a to zejména v horkých dnech. Pokud máte chatu v podhůří, můžete na zmiji narazit i na vlastní zahradě. Nejraději se usadí v kompostu, pod zakrývacími deskami, v neudržované vysoké trávě nebo v hromadě palivového dříví.
Kde je potkáte?
To, že jsou zmije letos vidět častěji, je kombinací několika různých faktorů. Díky teplejším zimám mají hadi dostatek jídla, konkrétně drobných hlodavců, nejčastěji hrabošů. Zároveň je kvůli velkému suchu a horku můžeme potkat na méně typických místech, než jsou pro ně obvyklé suché stráně nebo paseky. Stahují se k potokům, do vysoké trávy, do stínu lesa a právě i na zahrady. A ještě před poledním nástupem největšího horka se hadi běžně nahřívají na slunci. Často proto mohou být ráno vidět přímo na turistických stezkách nebo kamenech, kde na ně lidé snáze šlápnou. Navíc lidí do přírody vyráží stále víc, takže je větší pravděpodobnost, že jim zmije zkříží cestu.
Nesahat, nefotit, dupat
Je známé, že hadi jsou plaší a bojí se nás obvykle víc, než my jich. Když nějakého uvidíte, rozhodně se ho nesnažte pohladit, ale ani vyfotit. A už vůbec ho nezkoušejte chytit! Zmije obecná je u nás přísně chráněná jako kriticky ohrožený druh a není nijak útočná. K napadení dochází téměř výhradně v sebeobraně, kdy člověk na zmiji nechtěně šlápne, sáhne nebo si k ní sedne do trávy. Pokud ji potkáte, rozumné je zůstat stát a nechat zmiji prostor k ústupu, případně ji velkým obloukem obejít. Nejspolehlivější je však se s ní vůbec nepotkat. Při chůzi mimo zpevněné cesty (např. při sběru borůvek nebo hub) sledujte terén. Nikdy nestoupejte tam, kam nevidíte. Než se posadíte na spadlý kmen nebo na kámen, pořádně si ho prohlédněte. Do hustého podrostu noste pevné, kotníkové boty a dlouhé kalhoty. Zmijí zuby jsou poměrně krátké a pevná látka nebo kůže je dokáže zastavit. A dupejte nebo ťukejte o zem trekovou holí. Ne, že by vás hadi slyšeli, ale jsou extrémně citliví na otřesy půdy a odplazí se. Stejné instrukce dejte před výletem i svým dětem a v místech, kde by se mohly zmije vyskytovat, dobře hlídejte psy. Ti bývají zvědaví a často strkají nosy tam, kam by neměli.

Zmiji spolehlivě poznáte podle klikatého hřbetního pásu a svislé štěrbinovité zornice (užovka má zornice kulaté).
První pomoc
Pokud k uštknutí zmijí přece jen dojde, nejdůležitější je nepanikařit a neřídit se návody, které známe z filmů. Zmijí jed zdravého dospělého člověka na životě ohrozí jen zřídkakdy, protože ho zmije do rány vstříkne velmi malé množství nebo dokonce vůbec žádné. Až polovina zmijích uštknutí bývá opravdu „na sucho“. Jed je pro hada vzácný a šetří si ho na lov, takže při obranném kousnutí ho často vůbec nevypustí. Každopádně po kousnutí poodejděte od místa, kde se to stalo, i když není pravděpodobné, že by vás zmije kousla dvakrát. Pak si sedněte nebo lehněte a zůstaňte v klidu. Zrychlený tep a stres zrychlují šíření jedu v těle. Pokud vás zmije kousla do ruky, sundejte si prstýnky, hodinky i náramky. Místo začne rychle otékat a šperky by mohly ruku zaškrtit. Postiženou ruku nebo nohu zafixujte (např. pomocí dlahy, šátku) jako by byla zlomená. Pokud máte po ruce vodu, můžete ránu lehce opláchnout a překrýt čistým kapesníkem nebo obvazem a vydejte se k lékaři. Sami rozhodně neřiďte, nechte se převést, ať už záchrannou službou nebo autem.
Zapomeňte na rady z filmů
Jak poznáte, že jed začíná působit? V místě kousnutí se během několika minut objeví bolest, zarudnutí a rychlý otok, který se může šířit dál po končetině. Může se objevit také zduření lymfatických uzlin. Citlivější lidé zvrací, motá se jim hlava a časté je i brnění kolem úst nebo ztížené polykání. Zmijí jed není příliš silný, přesto by měl lékařskou pomoc vyhledat každý. Kritické je uštknutí zejména u malých dětí (mají malý objem krve vůči dávce jedu), starších lidí, chronických kardiaků a samozřejmě u alergiků. Hlavně se při poskytování první pomoci uštknutému neřiďte radami z dobrodružných filmů. Žádné vysávání jedu z rány, nebo její rozřezávání nožem, končetinu nezaškrcujte a ani ji nechlaďte ledem. A už vůbec nemůžeme doporučit panáka alkoholu či hrnek kávy na uklidnění. Oba tyto nápoje zvyšují krevní tlak a urychlují vstřebávání jedu. V případě uštknutí pijte pouze obyčejnou vodu.
Nebezpečná háďátka
Ač je možná v době veder zmijí víc vidět, jejich sezóna trvá prakticky po celé léto a velkou část podzimu. Na přelomu srpna a září si je třeba dát pozor na malá háďátka. Čerstvě narozené zmije jsou velké asi jen 15 cm, ale jsou plně samostatné a mají funkční jedový aparát. Mláďata bývají nezkušená, snadno se vylekají a na rozdíl od dospělých hadů ještě neumí tak dobře dávkovat jed, takže při uštknutí často vypustí všechen. Koncem léta je proto na místě opatrnost při sběru hub nebo borůvek, kdy člověk sahá přímo do trávy a podrostu. A kdy zmijí sezóna definitivně končí? Jakmile noční teploty začnou padat k nule a denní maxima se dlouhodobě drží pod 10 °C, hadi zalézají pod zem. Zimují v jeskynních skulinách, pod kořeny stromů nebo v norách po hlodavcích, kde nemrzne, a to často ve velkých skupinách. Ven se pak znovu podívají až zase v březnu další rok.
Zdroj: autorský text, Wikipedia, Šumava.eu, Blesk, Novinky, tis-cz.cz
Marianne Talk s Kateřinou Cajthamlovou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Vraťte se do časů prababiček a upečte si doma jedlé kaštany. Voní po podzimu a chutnají jako vzpomínka

Prázdniny na venkově končí, ale venkovský styl si s sebou můžete odnést i domů
Mohlo by se vám líbit

Zapomeňte na bílé obklady v kuchyni. Poznejte 7 současných nejkrásnějších trendů





