Bez traktoru, bez chemie, na 1,5 hektaru, ale s láskou. Jakub s Terezou provozují farmu, kde vedle zeleniny pěstují i mezilidské vztahy

„Naším prvním polem byla stará zahrada u domu v Libějovických Svobodných Horách, který jsme koupili v roce 2018. Přes dvacet let tam nikdo nebydlel. Nebylo tam skoro nic, ani zavedená elektřina. Ale my měli vizi, že ze Svobodných Hor jednou vznikne místo, které bude živit lidi,“ vzpomíná Jakub Pešek na začátky rodinného podnikání. A dodává, že původně vlastně ani žádný podnikatelský plán neměl.„Spíš jsme měli s manželkou pocit, že chceme žít jinak – věnovat se práci, která má smysl, je napojená na místo, půdu a lidi kolem nás. Chtěli jsme žít na venkově i se na venkově živit.“ Jasno začali mít až ve chvíli, kdy objevili tzv. market gardening. Tedy ekologické intenzivní pěstování zeleniny na malé ploše. „Najednou jsme viděli, že farma nemusí mít desítky hektarů,“ říká Jakub. Dnes manželé Peškovi vlastní pozemek velký 1,5 hektaru. Na záhonech, které z toho zabírají 3000 m2, pěstují přes 40 druhů zeleniny a 40 druhů květin. Ty pak dodávají zákazníkům z okolí i větších měst. Nabízejí rozvoz „bedýnek“, nakoupit můžete ale i přímo na farmě nebo na trzích, kde své výpěstky také nabízejí.

Mohlo by se vám líbit

Na samosběr už nemusíte jen pro jahody. Na květinových farmách si natrháte kytici přesně podle svých představ

Farmaření z knih a kurzů

Vzhledem k tomu, že ani jeden z manželů nemá zemědělské nebo zahradnické vzdělání, začínali doslova od nuly. Poznali se během studií, kdy Jakub studoval hudební produkci a Tereza architekturu. „Vše jsme se učili postupně z knih, online kurzů, nabírali jsme zkušenosti od dalších farmářů, navštěvovali jsme jiné farmy, a hlavně jsme dělali chyby, z kterých jsme se poučili,“ směje se mladý farmář. Jejich první záhon měl výměru 500 m2. Zakládali ho ručně, vlastními silami, učili se pracovat s kompostem, plánovat výsevy, řešit vodu, plevel i škůdce. Jak Jakub upozorňuje, představa, že při farmaření jde jen o pěstování zeleniny, je mylná. „Je to i logistika, ekonomika, komunikace a každodenní rozhodování.“

Ne vždy je vše pod kontrolou

Je jasné, že v takové práci přicházejí těžké chvíle, kdy se nedaří a člověk svého rozhodnutí možná i trochu lituje. Vždyť do hry vstupuje řada proměnných, jak vědí všichni, kdo mají nějakou tu zahrádku – přívalové deště, dlouhé sucho, neočekávané jarní mrazíky, nebo nájezdy škůdců. „Hlavně květen a červen bývají na farmě opravdu intenzivní. Všechno roste, všechno je potřeba vysít, vysadit, zalít, sklidit, připravit bedýnky a den má pořád jen 24 hodin. Někdy začínáme v sedm ráno a končíme až kolem půl jedenácté večer. V takových chvílích člověk narazí hlavně sám na sebe. Farmaření nám hodně pomáhá objevovat vlastní limity, učí nás pokoře, trpělivosti a tomu, že nejde mít všechno pořád pod kontrolou. Jsou období, kdy je to opravdu těžké a kdy si člověk říká, jestli to celé zvládne. Ale pak přijdou klidnější týdny, zahrada se dostane do rytmu, začnou dozrávat první rajčata, kvést květiny, lidé si odvážejí bedýnky plné zeleniny a najednou je to zase krásné,“ neztrácí Jakub optimismus a obliba jeho bedýnek potvrzuje, že se s manželkou vydali správnou cestou.

Nechtějí konkurovat supermarketům. Předností jejich zeleniny i květin je čerstvost a kvalita a také to, že při nákupu poznáte přímo farmáře

Mít svého farmáře

Jakub a Tereza jsou tedy důkazem, že představa života mladé rodiny s dítětem na venkově, kdy je jediným zdrojem příjmů jejich lokální květinová a zeleninová produkce, není nesplnitelný sen, ale reálná a udržitelná možnost obživy. Jen je třeba mít předem jasno, co od market gardeningu člověk očekává. „Budoucnost malých farem není v tom, že budou levnější než supermarket. Je v tom, že nabídnou něco, co supermarket neumí – vztah, transparentnost, péči o půdu a skutečné propojení s místem,“ říká Jakub a dodává, že se zemědělskou výrobou samozřejmě nemohou soutěžit objemem a cenou. Předností jejich produktů je však čerstvost, kvalita a taky přímý vztah se zákazníky, kteří svého farmáře znají. „Klíčový je přímý prodej, aby hodnota práce zůstávala co nejvíc na farmě. Dále je důležitá efektivita práce a znalost toho, které plodiny dává smysl pěstovat, kolik stojí práce, jak plánovat záhony a sklizně. Malý farmář nepotřebuje tisíce anonymních zákazníků, ale skupinu lidí, kteří rozumí hodnotě lokálního jídla,“ upozorňuje s tím, že u nich ve Svobodných horách se vše z toho krásně podařilo.

Mohlo by se vám líbit

Nejlepší dárek pro zahrádkáře: Vlastnoručně vyrobené semínkové bomby

Vzácná návštěva

A i když nejsou všechny dny zality jen sluncem, jsou Jakub s Terezou se svým „byznysem“ spokojeni. „Velkou radost máme z toho, jak u nás fungují zeleninové bedýnky. Lidé z okolí vědí, odkud jejich jídlo pochází, znají naši farmu a prožívají sezonu s námi. A také nás těší, že se farma stává vzdělávacím místem. Pořádáme kurzy, učíme ve Farmářské škole a snažíme se ukazovat, že i malé ekologické farmy mohou mít velký dopad, mohou být moderní, profesionální a životaschopné,“ uzavírá Jakub. Letos navíc spolupořádá první ročník konference Jak na malé farmě pěstovat velké sny, která proběhne 30. června v Praze ve Vnitrobloku, a také workshop s kanadským farmářem Jean-Martinem Fortierem, průkopníkem market gardeningu a ekologického zemědělství. Právě jeho myšlenky a názory mladé manžele k farmaření přivedly a proto jej zvou 1. července na své rodinné hospodářství Svobodné hory.

Zdroj: autorský text, lokalove.cz, marketgardening.cz

Galerie: Bez traktoru, bez chemie, na 1,5 hektaru, ale s láskou. Jakub s Terezou provozují farmu, kde vedle zeleniny pěstují i mezilidské vztahy

7 fotek 8 fotek