Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zábava

IVANA CHŘIBKOVÁ: Jak jsem zmínila 'nepřekonatelné mužské návyky’ a jak si muži stěžovali, že žádné neexistují

Info ikona
Muž

Spisovatelka Ivana Chřibková se ve svém novém fejetonu zaměřila na tzv. nepřekonatelné mužské vlastnosti a návyky, které mimo jiné vedou k tomu, že partneři neví, kdy dítěti obléknout punčocháče.

Ivana Chřibková | 1. 07. 2021

Po posledním blogu jsem obdržela několik stížností. Od mužů, kteří by rádi věděli, jaké jsou ty “nepřekonatelné mužské vlastnosti a návyky”, které jsme probíraly na dámské jízdě na Božím daru. Po delší úvaze a rozhovoru s kamarádkou, který skončil větou: “To bude všude stejný”, jsem se rozhodla zveřejnit spíše fragmenty z našich životů. Které ovšem tyto vlastnosti i návyky, myslím, jasně definují.

Nepřekonatelné mužské a vlastnosti a návyky jsou: (zkompletováno z více domácností, aby to nebylo jen na mně a následně na rozchod)

“Já tě poslouchám.”

Týdenní nákup pro tříčlennou rodinu, který přinese ve dvou papírových taškách se slovy: “Takhle se efektivně nakupuje.”

“Ten větráček v koupelně SE dlouho nečistil. To by se MĚLO začít čistit pravidelněji.”

Mohlo by se vám líbit

IVANA CHŘIBKOVÁ: Jak jsem hledala návod, abych se stala jen přiměřeně hysterickou matkou

Začala jsem nenávidět věty, které začínají slovy "Počkej až…" Tak nějak mi bylo jasné, že mateřství bude dřina. Že starat se, vychovávat a opečovávat dítě, nebude žádná legrace. Že strach o ni, který jsem pocítila v minutě, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, nezmizí do konce mého života. Ale přesto všechno nechci, aby se ze mě stala vystresovaná máma s dlouhodobě neumytou hlavou, která bude těm nastávajícím říkat "Počkej až…" I když sumarizace aktuálního stavu nehovoří v můj prospěch.
marianne.cz

ON: Koupil jsem nám rodinné auto.

ONA: A co ta středová tyč vzadu?

ON: Ta je, až pojedu na okruh. Je to rodinné, ekologické i závodní auto v jednom. Strašně výhodná koupě. Stačí když si tady přepneš buď na normal, eco nebo sport.

ONA: A kam dáme kočárek?

ON: Kočárek říkáš.… tady nebo tam, prostě kam se vejde.

 

ONA: Odvezl jsi ten balík na poštu?

ON: A měl jsem to v kalendáři v úkolech?

Mohlo by se vám líbit

Ivana Chřibková: Jak už se neříká 'buď pozitivní', a proto musím zůstat optimistickou matkou

Sousloví "buď pozitivní" vzalo za své. A tak v době pandemie zůstávám optimistickou matkou. V situacích, kdy to jde, i v situacích, když už to zdá se nejde. Protože její život je zatím tak opravdově veselý a můj by mě s opačným přístupem strašně štval.
marianne.cz

ON: Mám dlouhodobě pocit, že to, jak těžké to máme my muži, nikoho nezajímá.

ONA: Zajímá, co přesně ti připadá těžké?

ON: Život.

 

ONA: Kdy to uděláš?

ON: Potom.

ONA: Po čem?

ON: Až nebudu pod takovým tlakem.

Info ikona
Muž

Zvláštní kapitola, které jsme věnovaly pozornost, byly punčocháče. Ale popravdě nevím, co dělá punčocháče, oproti ostatním druhům oblečení, tak komplikovaným kusem šatníku.

KAMARÁDKA: Když bude zima, obleč jí punčocháče.

JEJÍ MUŽ: Definuj zimu.

KAMARÁDKA: No když bude chladněji, dej jí pod kalhoty ještě punčocháče.

JEJÍ MUŽ: Tak jinak, punčocháče jí mám obléct, když teplota klesne pod kolik stupňů?

 

JÁ: Co to má na sobě?

MŮJ MUŽ: Všechno, co jsi říkala.

JÁ: A to pořadí (tepláky má narvané v punčocháčích)?

MŮJ MUŽ: Pořadí jsi neříkala, navíc jsem přesvědčený, že pořadí nemá na funkci absolutně žádný vliv.

 

Odposlechnuto:

MUŽ 1: Nenachystala ti Věra ještě něco? Podle mě má na sobě jenom punčocháče.

MUŽ 2: Jak jako nachystala, já jsem si to chystal sám. To nejsou punčocháče, to jsou nějaké legíny s ponožkama dohromady. Asi. Punčocháče jsou jednobarevné, béžové.

MUŽ 1: Byly. V roce 1986.

 

Odposlechnuto v obchodě s dětským zbožím:

MUŽ: Dobrý den, já jsem přišel koupit a úplně mi z hlavy vypadl ten název, takové ty podvlíkačky pro děti jako jégrovky pro dospělé, ale jakoby po celé noze až dolů.

PRODAVAČKA: Myslíte punčocháče?

MUŽ: Ano, punčocháče, děkuju. A taková ta lanka na dudlíky máte?

 

Některé věci jsou od sebe neoddělitelné. Milujeme je, i když nás rozčilují. Nevím, jestli je to správně, ale jiné to pravděpodobně nikdy nebude. A tak je to asi správně.

Mohlo by se vám líbit

IVANA CHŘIBKOVÁ: Jak jsem jela na nádraží v pyžamu

Jsme pod tlakem. Rodičů, okolí, okolností, partnerů i sebe. Když se staneme mámou, jsme pod tlakem největším. Aby všechno bylo. A mně se stala taková věc. Začala jsem zapomínat sama na sebe a musela jsem si uvědomit jednu pro mě, ale i pro Aniku, důležitou věc. To, jaká jsem máma, přímo ovlivňuje to, jak jsem se sebou spokojená.
marianne.cz