Přesně před 45 lety zazněly v New Yorku výstřely, které navždy umlčely hlas Johna Lennona a otřásly celým světem hudby. Tragédie se stala temným zlomem v dějinách popkultury a právě při jejím výročí přichází chvíle připomenout si odkaz Beatles i samotného Lennona.
Psal se 8. prosinec 1980, když John Lennon a jeho manželka Yoko Ono vyrazili do nahrávacího studia Record Plant. Před jejich domem na ně čekal dav lidí. Mezi fanoušky byl i Mark David Chapman. Nevykazoval nic výjimečného, jen požádal o podpis na desku Double Fantasy. Lennon mu vyhověl, aniž by tušil, že si právě podal ruku s útočníkem.
Po celém dni stráveném ve studiu se manželé vrátili domů krátce před jedenáctou večer. Chapman podle svědků čekal ve stínu nedaleko recepce. Když Lennon procházel kolem, vystřelil pětkrát. Jedna rána minula, ostatní zasáhly životně důležité orgány. Lennon se ještě dokázal doplazit k recepci, kde se zhroutil. Po příjezdu do nemocnice už lékaři neměli šanci – vykrvácel.
Chapman po útoku nezpanikařil. Sedl si na obrubník, sundal kabát a bez odporu, s knihou Kdo chytá v žitě v rukou, vyčkával na policii. Když se ho vrátný zeptal, zda ví, co právě udělal, pronesl jednoduše: „Ano, zastřelil jsem Johna Lennona.“ Pozdější vyšetřování ukázalo, že šlo o kombinaci posedlosti, fanatismu a frustrace. Chapman Beatles obdivoval, ale zároveň Lennonovi vyčítal jeho výroky i životní styl. Soud ho poslal na doživotí a žádná z jeho mnoha žádostí o podmínečné propuštění nebyla dosud přijata.
