Prevence nemusí znamenat jen čekat, až nám doktor změří tlak a řekne, že bychom měli méně solit. DNA longevity testy se snaží odhalit naše genetické predispozice. Co kdybychom díky nim mohli vědět, na co si dát pozor ještě dřív, než se objeví první nepříjemnosti?
Buď je člověk zdravý, nebo nemocný? To už dávno neplatí, prevence a každoroční kontroly, krevní testy a klasické „hýbejte se a jezte zdravě“ jsou už úplně běžné. Longevity medicína se snaží tohle všechno posunout dál. Nečekat, až tělo začne hlasitě volat o pomoc, ale podívat se, co je možné ovlivnit mnohem dřív. V tom sehrává svou roli genetika.
Bolí vás záda? Jdete k lékaři. Máte vysoký krevní cukr? Řeší se krevní cukr. Něco se ukáže během preventivní prohlídky? Začne se pátrat, co s tím. Tak vypadá tradiční medicína. Longevity medicína neboli medicína 3.0 je trošku jiná. Jejím cílem je zachytit zvýšené riziko ještě předtím, než se objeví první potíže, a podle toho nastavit prevenci. „Klíčovým nástrojem není jedna konkrétní technologie, ale schopnost co nejpřesněji odhadnout individuální riziko každého člověka,“ vysvětluje Mgr. David Kubíček, Ph.D., MBA, molekulární genetik a ředitel genetické laboratoře kliniky Repromeda.
Longevity medicína proto nespoléhá pouze na DNA. Kombinuje genetickou informaci s rodinnou anamnézou, laboratorními biomarkery, zobrazovacími metodami, životním stylem a případně i daty z nositelné elektroniky. Cílem není vyrobit člověka, který bude žít věčně a v 97 letech bude stále chodit na ranní spinning. Odborníci stále častěji používají pojem healthspan, což je délka života prožitého ve zdraví. Nejde jen o počet svíček na dortu, ale také o to, kolik z těch let člověk zvládne fungovat bez významného omezení způsobeného nemocí.
Budeme umět číst v DNA?
Představa, že si necháme všichni „přečíst“ kompletní DNA a dostaneme genetický návod k vlastnímu tělu, se zdá jako sci-fi, ale tak docela není. Podle Davida Kubíčka by se celogenomové sekvenování mohlo za deset až patnáct let stát běžnou součástí primární prevence, možná už od mladšího věku. To by znamenalo velkou změnu v tom, jak o zdraví budeme přemýšlet. Místo univerzálních rad „víc se hýbejte“ by prevence mohla být mnohem přesnější. Třeba že u vás má smysl dávat větší pozor právě na tohle. A genetický profil nemusí v budoucnu sloužit jen k odhalování rizik. Mohl by pomoci taky při výběru léčby. Lékař by mohl lépe odhadnout, jaká léčba se hodí pro vás a jestli má šanci zabrat, nebo naopak.
Geny scénář nenapíšou
DNA není věštecká koule, a jak říká genetik David Kubíček, na délce života se podílejí genetické faktory přibližně z 20 až 25 procent. Zbytek ovlivňuje životní prostředí, životní podmínky a hlavně věci, které můžeme během života měnit. Pokud tedy máte v genech nějakou „kartu“, která nevypadá jako hlavní výhra, třeba zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, neznamená to hned, že už máte diagnózu předem danou. V životě hrají svou roli taky polygenní vlivy, což je kombinace stovek drobných genetických variant, a žádná z nich sama o sobě nerozhodne o tom, jestli infarkt dostanete. Genetika nabíjí zbraň, ale spoušť mačká životní styl. „Nepříznivý genetický profil není jistotou nemoci, ale ukazatelem, kam preventivní strategii zacílit nejpřesněji,“ dodává genetik.
Není test jako test
V případě genetických testů záleží na tom, co přesně test zjišťuje a k čemu mají výsledky sloužit. Medicínské longevity testování se zaměřuje na zdravotní rizika a výsledky patří do rukou odborníků. To je třeba to, jestli máte predispozici pro nějaké konkrétní onemocnění, třeba diabetes 2. typu nebo Alzheimera. „V tomto případě se využívá kombinace velkého množství běžných genetických variant. Každá z nich sama o sobě přispívá jen malou měrou, souhrnný efekt ale může zpřesnit odhad celkového rizika,“ říká David Kubíček. Mezi takové testy v Česku patří Genigma medical, jenž vyšetří genetické varianty spojené kromě zmíněných chorob i riziko trombózy, celiakie, laktózové intolerance nebo třeba aterosklerózy.
A pak jsou tu lifestylové testy, přinášející informace, které se dají využít především při úpravě každodenních návyků. Můžou ukázat genetické predispozice, jak třeba vaše tělo metabolizuje kofein či alkohol, jak efektivně využívá vitaminy nebo jestli jste ranní ptáče nebo večerní sova. Takovým testem je například Genigma lifestyle, který pomáhá porozumět, jak může genetická výbava ovlivňovat každodenní život. Genetické vlohy samy o sobě nepředstavují diagnózu ani zdravotní riziko, můžou ale pomoci přizpůsobit životosprávu biologickým predispozicím. „Ideální longevity přístup oba tyto světy propojuje,“ říká genetik.
Největší smysl má test ve chvíli, kdy s výsledkem něco uděláte, tedy když ho máte v ruce. Protože můžete vědět všechno o svém genomu, ale když se budete výsledkem jen chlubit kamarádce u prosecca a pak budete dalších deset let spát pět hodin denně, genetika vám životní styl nepřepíše. A pokud jde o to, v jakém věku? Podle genetika Kubíčka neexistuje jednoznačná věková hranice. Čím dřív, tím samozřejmě víc času na prevenci. Medicínský longevity test může být zajímavý hlavně pro ty, kteří chtějí mít přehled o svých zdravotních rizicích, o to víc, pokud se v rodině opakují některá onemocnění.
Lifestylová varianta míří spíš na každodenní fungování: pomáhá lépe pochopit vlastní biologické predispozice a hledat konkrétní změny, které dávají smysl. Podle Davida Kubíčka ale samotný výsledek nic nezmění. „Smysl má především tehdy, když s informacemi člověk skutečně pracuje a využije je pro rozhodování o svém zdraví. Longevity medicína dává lidem větší prostor ovlivnit svou biologickou budoucnost a převzít nad zdravím aktivnější kontrolu. Nejde tedy o to nechat výsledek ležet v šuplíku, ale využít ho jako podklad pro vlastní prevenci,“ uzavírá genetik.
Zdroj: Autorský text, Mgr. David Kubíček, Ph.D., MBA, molekulární genetik a ředitel genetické laboratoře kliniky Repromeda, www.repromeda.cz
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
