Kolik byste toho měli denně přečíst, abyste se vyhnuli demenci a žili déle? Podle vědců stačí pár minut

Mozek je zvláštní orgán. Dokáže psát symfonie, vymýšlet startupy a pamatovat si trapasy z roku 2000. Na druhé straně má tendenci šetřit energií, kdykoli může. A když mu nedáte důvod pracovat, rád přepne do režimu pasivní konzumace, ideálně s nekonečným projížděním prstu po displeji telefonu. I proto se dnes hodně mluví o kognitivním úpadku.

Mozek a trénování

Nejde jen o genetiku, ačkoli i ta hraje svoji roli, ale hlavně o to, jak moc mozek během života používáme. Výzkumy ukazují, že mentálně aktivní lidé stárnou pomaleji, aspoň co se týče paměti a myšlení. A překvapivě, čtení patří mezi nejúčinnější tréninky, protože zapojuje hned několik mozkových funkcí naráz. Jazyk, představivost, paměť i emoce. Když čtete, mozek nejede na půl plynu, ale na plný výkon.

Kolik minut denně?

Nemáte čas? Potěší vás asi resumé odborníků, kteří tvrdí, že nemusíte číst čtyři hodiny denně, stačí prý mnohem méně. Studie z Yale sledovala více než 3600 lidí starších 50 let po dobu 12 let a zjistila, že ti, kteří četli aspoň třicet minut denně, žili v průměru o zhruba 23 měsíců déle než ti, kteří nečetli vůbec. Zajímavé je, že efekt se projevil už při zhruba 3,5 hodinách čtení týdne. Půlhodina denně není žádný extrém, ale realistické minimum, které zvládnete. A nešlo jen o korelační náhodu. Výzkumníci zohlednili faktory jako zdraví, vzdělání nebo příjem, a čtení si svůj pozitivní vliv udrželo.

Čtení jako prevence demence

Určitě jste už slyšeli, že když budete luštit křížovky nebo sudoku, prospějete svému mozku. Čtení ale funguje podobně, a ještě komplexněji. Dlouhodobé studie ukazují, že pravidelná mentální aktivita, včetně čtení, souvisí s pomalejším kognitivním úpadkem a lepší pamětí ve stáří. A ještě silnější jsou data z novějších výzkumů – lidé, kteří se celý život věnují činnostem jako čtení, psaní nebo učení, mají až o téměř 40% nižší riziko rozvoje demence. Pokud se u nich onemocnění objeví, pak o několik let později. Důvodem je prý takzvaná kognitivní rezerva. Mozek si díky čtení buduje jakýsi ochranný polštář, schopnost fungovat i tehdy, když už dochází k biologickému stárnutí nebo poškození.

Proč kniha funguje líp než mobil

Počítá se i čtení tweetů, titulků a komentářů? Technicky ano, prakticky moc ne. Čtení knih má výrazně silnější efekt než rychlé přeskakování krátkých textů. Knihy totiž vyžadují, abyste se soustředili, práci s kontextem a aktivní představivost, což vytváří intenzivnější kognitivní zapojení. Toho prostě s čtením příspěvků na internetu nikdy nedocílíte. Navíc čtení navozuje stav podobný meditaci. Uklidňuje nervový systém, snižuje stres a pomáhá tělu regenerovat. Což se hodí, protože právě chronický stres urychluje stárnutí mozku i těla. Kniha vás zaměstná, ale taky zklidní. To Instagram zatím úplně neumí.

Četbou k delšímu životu

Zkuste si sečíst všechna pozitiva, která čtení přináší. Mentální stimulaci, nižší stres, lepší paměť i větší empatii. Vlastně to dává smysl, proč čtenáři v průměru žijí déle. Není to sice zázračná garance nesmrtelnosti, ale pravidelné čtení funguje jako dlouhodobá investice. Je nenápadná, levná (můžete si knihy půjčovat od kamarádů, nakupovat použité nebo chodit do knihovny) a účinná. A ještě něco – nemá vedlejší účinky. Maximálně si rozšíříte slovní zásobu. Je taky jedno, co budete číst, jestli klasiku, detektivku nebo sci-fi. Mozek řeší jen to, jestli dostává práci. A když ji dostává pravidelně, odmění se.