Maso jako zachránce mozku? Odborníci naznačují, že některé druhy by mohly snížit riziko Alzheimerovy choroby

Na talíři dokáže maso vyvolat často víc emocí než cokoli jiného. Koluje kolem něj spousta protichůdných názorů, a tak není divu, že se k němu vědci pořád vracejí. Nejnovější zahraniční studie teď přináší zajímavý pohled. Naznačuje, že u některých lidí by mohlo maso chránit mozek před demencí a Alzheimerovou chorobou. Ovšem připomínají taky, že rozhoduje nejen to, kolik ho sníme, ale taky jeho kvalita a naše genetická výbava.

Maso a geny: překvapivá souhra

To, jak na maso reaguje náš mozek, může souviset i s geny. Ne u každého totiž funguje maso v těle úplně stejně. Hodně záleží i na genetice. U lidí, kteří nesou variantu APOE4, jež je spojená s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby, se ukazuje zajímavý efekt. Když jedí víc masa, jejich mozek může „stárnout“ pomaleji a kognitivní schopnosti si déle udržují v kondici. To, co je pro někoho jen běžná součást jídelníčku, může mít pro druhého ochranný efekt.

V některých případech měli tihle lidé dokonce lepší paměť a nižší riziko demence než ti, kteří maso jedli méně, a jejich výsledky se někdy blížily i lidem bez genetické zátěže. Jaké pro to je vysvětlení? Maso je bohatým zdrojem vitaminu B12, který je pro náš nervový systém naprosto zásadní. Právě jeho dostatek může hrát roli v tom, jak dobře bude náš mozek dlouhodobě fungovat.

Není maso jako maso

Důležitý detail, který rozhoduje, je druh masa, které máme na talíři. Některé studie naznačují, že pro náš mozek je nejlepší nezpracované červené maso, ale salámy, párky nebo slanina mají opačný efekt. Když budete pravidelně jíst zpracované maso, naopak se riziko demence zvýší zhruba o 13 až 14 procent. Každá další porce těchto nezdravých masných variant může urychlovat kognitivní stárnutí. Než si tedy koupíte dalších dvacet deka poličanu v domnění, že tím ochráníte mozek, měli byste se zamyslet a sáhnout raději po kvalitních, co nejméně zpracovaných variantách a držet se spíš střídmosti než extrémů.

Pravda je někde uprostřed

Kdybychom čekali na jedno jasné „ano, nebo ne“, asi si ještě chvíli počkáme. Jedna studie naznačí, že maso může být pro mozek přínosné, jiná zase přibrzdí nadšení a upozorní na možná rizika. Třeba u červeného masa se objevují i závěry, že jeho vyšší a dlouhodobá konzumace může souviset s větším rizikem zhoršování paměti a dalších kognitivních funkcí. S masem to tedy bude asi jako se čímkoli jiným. Všeho moc škodí. Navíc v případě demence je jídlo jen jeden díl celé skládačky. Do hry vstupuje i to, jak spíte, jestli se hýbete, jak zvládáte stres nebo kolik času trávíte venku. Mozek zkrátka nefunguje izolovaně od zbytku života.