Oči možná nejsou jen naše okno do světa. Vypadá to, že jsou taky oknem do mozku. Horší vidění, šedý zákal nebo některá onemocnění sítnice jsou spojovány s vyšším rizikem demence. Může tedy včasná péče o náš zrak znamenat něco i pro náš mozek?
Čtete hůř v jídelním lístku nebo nevidíte na menší písmo? S přibývajícími roky není nic neobvyklého, že lidé zamíří na oční. Zrak ale začíná v poslední době zajímat i neurology. Studie ukazují, že lidé se zhoršeným viděním měli v souhrnu vyšší riziko rozvoje demence. U poruchy zraku byl tenhle nárůst přibližně o 38 procent. Týkalo se to hlavně šedého zákalu a diabetické retinopatie. To, že špatně vidíte, ale ještě neznamená, že budete trpět Alzheimerem. Jen je prostě riziko vyšší.
Mozek a zdraví očí
Vidění není práce pouze očí. Oči nám sice ukážou, co je kolem nás, ale tím jejich práce nekončí. Všechno, co vidíme, musí ještě zpracovat mozek. A když člověk delší dobu špatně vidí, může to ovlivnit mnohem víc než jen schopnost přečíst drobná písmenka. Hůř se mu může chodit venku, orientovat se v neznámém prostředí, číst nebo se zapojovat do běžného života a setkávat se s lidmi. A právě taková aktivita je pro mozek důležitá. Neznamená to ale, že špatný zrak automaticky vede k demenci. Vztah je mnohem složitější a svou roli může hrát věk, stav cév, cukrovka, životní styl i další zdravotní potíže. A vědci říkají i to, že to funguje i opačně. Některé časné změny v mozku mohou ovlivňovat způsob, jakým člověk zrak používá a zpracovává.
Šedý zákal? Operace může pomoci
Jedna z nejzajímavějších studií se zaměřila na operaci katarakty neboli šedého zákalu. Výzkumníci sledovali přes tři tisíce lidí ve věku 65 let a více, kteří měli diagnostikovaný šedý zákal. Ti, kteří se rozhodli pro operaci, měli nižší riziko demence než ti, kteří na operaci nešli. Ovšem ani tady není možné tvrdit stoprocentně, že operace šedého zákalu předchází demenci. Je to ale zajímavá hypotéza. Když se člověku „vrátí zrak“, může se změnit i to, jak se pohybuje, komunikuje, čte nebo zapojuje do okolního světa. A jak to vypadá se zeleným zákalem? V této studii vědci nenašli přesvědčivou souvislost s rizikem demence.
Možná vás překvapí, kam až se vědci při zkoumání zraku dostali. V roce 2024 se podívali na data z britské Biobanky a spojili je s genetickými údaji. Co je zajímalo? Třeba to, jestli má šedý zákal nějakou souvislost s tím, co se děje v mozku. Vyšlo najevo, že lidé, kteří měli genetickou náchylnost ke kataraktě, měli v průměru menší objem mozku i menší množství šedé hmoty. Výzkumů na tohle téma je spousta, a podle některých z nich by určité poruchy zraku mohly teoreticky představovat faktor spojený až s 19 % případů demence. Ani těch devatenáct procent ale neznamená, že všichni budou trpět demencí kvůli špatnému zraku. Jde o takzvanou population attributable fraction – statistický odhad toho, jaká část výskytu onemocnění v dané populaci souvisí s určitým rizikovým faktorem.
Doporučujeme
reklama
Zrak si zaslouží pozornost
Co z toho vyplývá? Vlastně jediné, neignorovat zrak. Když začnete nosit brýle na čtení, nebo hůř vidíte za šera, mizí kontrast nebo máte jiné potíže s očima, neříkejte si, že je to „jen věkem“. Pravidelné oční kontroly můžou odhalit nejen šedý zákal, zelený zákal, ale i jiné oční choroby. A pokud se zhoršení zraku dá léčit nebo korigovat, má to smysl.
Zdroj: Autorský text, Journal of Alzheimer's Disease, Journal of the American Medical Directors Association, JAMA Network, Cleveland Clinic, Harvard Health, Frontiers
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
.jpg)
