Patřila k nejznámějším českým herečkám, přesto se celý život vyhýbala pozornosti. Necítila potřebu otvírat veřejnosti dveře do svého soukromí. Když už něco řekla, pak promyšleně, volila každé slovo. Dnes, 9. června, uplynulo pět let od její smrti.
Popelka a Libuška k sobě budou patřit asi navěky. Její filmový život byl ale bohatší, ztvárnila víc rolí, které dokazovaly, jaký mimořádný talent měla. Pamatovat si ji
budeme i jako Barunku z Babičky, zpěvačku Kláru z oscarového Kolji, či
maminku z Obecné školy. A slavná komedie Svatební cesta do Jiljí, kde si
zahrála se svým manželem Josefem Abrhámem, v seznamu chybět taky nesmí. Přestože patřila k nejmilovanějším českým herečkám, sláva jí byla vlastně trochu cizí.
Přestože ji veřejnost vnímala jako hereckou legendu,
sama na sebe pohlížela mnohem prostěji. V jednom ze mála rozhovorů pro Lidové
noviny v roce 2013 nevzpomínala na ceny ani na popularitu. S pobavením
vyprávěla, jak si při natáčení filmu Přijela k nám pouť splnila dětský sen. „Pistolí jsem si splnila sen, byla jsem kovbojem,“
vzpomínala s úsměvem. A na Popelku, kterou diváci tak milují, vzpomínala zase spíše s lehkou alergií, prý nechtěla být ta, co jen louská oříšky.
Láska bez okázalosti
Stejně nenápadně jako ke své profesi přistupovala i k
osobnímu životu. S Josefem Abrhámem vytvořili jeden z nejstabilnějších párů
české kulturní scény. Jejich společná cesta nezačínala jednoduše. Abrhám tehdy
ukončil dlouholetý vztah se zpěvačkou a herečkou Naďa Urbánková, ani jeden z manželů se však k téhle kapitole života příliš nevracel. Důležitější
bylo, co následovalo. Vzali se v roce 1976 a společně prožili pětačtyřicet let.
Žádné skandály, žádná okázalá gesta. Jejich vztah stál na respektu, důvěře a
vzájemné svobodě. O svém manželovi Libuše Šafránková mluvila jen velmi střídmě.
V jednom z rozhovorů se ale zmínila, že společné natáčení pro ni znamenalo jistotu. Cítila se svobodná, jak říkala. Vlastně to vše charakterizovalo jejich
manželství.
S přibývajícím věkem pro ni měla stále větší
význam rodina. Se synem Josefem, který se vydal vlastní cestou k filmu, ji
pojilo blízké pouto. Později přibylo pět vnoučat, z jejichž přítomnosti měla
radost. Ani o nich téměř nemluvila. Starší vnuci Josef a Antonín se věnují
vlastní tvorbě, natáčejí krátké animované i hrané filmy. Mladší Antonín se
objevil později před kamerou, třeba v seriálu Děcko. Na slavnou babičku
vzpomíná nejen jako na uznávanou herečku, ale především jako na člověka, který
ho podporoval. O babičce dokonce řekl, že byla jeho první mentorkou.
Víra jako tichá jistota
V knize Marcely Kašpárkové Deset vyznání, která
vyšla v roce 2001, mluví Libuše Šafránková hodně o víře k Bohu. Víru chápala jako přirozenou součástí života a
lidského hledání. V rozhovoru z roku 1994, který později vyšel právě ve zmíněné knize, na otázku, jak její nevěřící kolegové vnímají hru s existenciální
tematikou, odpověděla, že na nevěřící kolegy nevěří. „Myslím, že všichni nějak věří, jen někteří o tom zatím nevědí.“ Mluvila o síle modlitby, o tom, že žádná dobrá ani špatná energie se neztrácí, a že člověk by měl přemýšlet nad tím, co vysílá do
světa. Věřila, že i zdánlivě nepatrná slova nebo skutky mohou ovlivnit životy
druhých. Nemoralizovala, i o těžkých tématech mluvila s nadhledem. Říkala,
že kdybychom brali věci tragicky a vážněji, zklamali bychom možná i samotného
Stvořitele, který podle ní určitě humor má.
Veřejnost sledovala především její role. Ona sama však
v posledních letech života stále víc obracela pozornost k obyčejným věcem. Stárnutí
přijímala tak, jak přicházelo. Po operaci plic v roce 2014 se její život začal
měnit. Nabídek na role ubývalo, ale hlavně z její vlastní vůle, veřejných
vystoupení bylo stále méně. O svém zdravotním stavu téměř nemluvila. Poslední roky navíc nepřinášely jen starost o sebe
samu. Svůj čas věnovala i manželovi, jehož zdravotní stav se po
mozkové příhodě zhoršoval. Na konci už nebylo důležité, kolik rolí měli za sebou ani kolik cen získali. Podstatné bylo, že po téměř pětačtyřiceti letech manželství stáli stále při sobě. Libuše Šafránková zemřela 9. června 2021, Josef Abrhám o necelý rok později. Jejich odchod uzavřel příběh dvou výrazných osobností, které dokázaly spojit profesní úspěch s dlouhým a pevným partnerstvím.
Zdroje: Lidovky, Cirkev.cz, Deset vyznání, Marcela Kašpárková, Aktualne.cz
Nejosobnější zpověď Kateřiny Cajthamlové: Přes seznamku jsem potkala spoustu exotů
