Jak Ewa Farna proměnila českou debatu o ženském těle: Když se vzhled stane hlavním tématem

V prostředí nejen českého showbyznysu se na vzhled často klade větší důraz než na talent, pracovitost nebo výkon žen, které jsou mediálně známé. Mnohé z nich tak místo ocenění za jejich práci slyší poznámky o váze, oblečení či „ideálním“ vzhledu. Právě Ewa Farna byla dlouhá léta typickým příkladem této nerovnováhy. Zatímco koncertní kritiky a recenze jejího hlasového rozsahu zůstávaly spíš v odborném prostředí, veřejný prostor se zabýval tím, jestli přibrala, zhubla nebo jak vypadají její boky. Na zpěvačku, která začínala jako teenager, dopadalo obrovské množství komentářů – od internetových diskuzí až po bulvární titulky. Několikanásobná držitelka ocenění Český slavík tak denně četla titulky a komentáře směřované právě na její tělo.

Od objektivizace k sebevědomému hlasu

Zpěvačka se nikdy netajila tím, že ji tato vlna kritiky zasahovala. Postupně ale našla způsob, jak o tématu mluvit otevřeně a sebevědomě – a právě to se stalo zlomovým momentem. Častokrát proto zmínila, že ženské tělo není veřejným majetkem. A důrazně upozornila na to, jak destruktivní může být tlak na „dokonalost“. Tím, že přiznala vlastní nejistoty, zároveň ukázala, že ani slavná žena nemusí splňovat nepřirozené standardy, aby byla úspěšná. Její poselství však zdaleka nezůstalo jen u slov – stalo se součástí její tvorby.

Jakýmsi manifestem celé Ewiny myšlenky se stala píseň Tělo vydaná v roce 2021. Právě ta se stala symbolem její ikonické etapy. Klip, kde se zpěvačka nebojí ukázat své tělo bez retuší, jasně komunikuje, že sebevědomí nevzniká tehdy, když dosáhneme ideální váhy, ale tehdy, když přijmeme vlastní autenticitu. A hlavně, že bychom měly být našemu tělu vděčné za všechno, co jsme díky němu dokázaly. To, co začalo jako jakási osobní zpověď, vyvolalo mnohem širší společenský ohlas. Zpěvačka otevřela téma body shamingu, zdravého sebeobrazu a tlaku na dokonalost způsobem, jaký tu léta chyběl – realisticky, lidsky a bez moralizování.

Ewa Farna dokázala veřejně poukázat na problematiku, se kterou se především ženy setkávají opravdu často. Právě postava a jakýsi „ideál krásy“ je ve společnosti parametr, podle kterého jsou ženy neustále souzeny. Přitom nabízí spoustu dalších kvalit, které jsou právě na úkor tohoto tématu často přehlíženy. Zpěvačka proměnila osobní zkušenost v celospolečenské téma. Tím, že odmítla být redukovaná na svou postavu, posunula debatu o ženském těle dál a stala se symbolem sebevědomí, autenticity a odvahy mluvit o věcech nahlas.