Trápí vás, a přesto přitahuje. Proč se upínáme k lidem, kteří jsou emočně nedostupní

Emoční nedostupnost nám brání být šťastnými, ale zároveň mnohé z nás tato vlastnost přitahuje. Jak je to možné? 

Kořeny v dětství: Chceme někomu patřit

Jedním z vysvětlení, proč nás tzv. emočně plošší lidé lákají, je teorie citové vazby. Naše první vztahy se budují s rodiči, tedy s lidmi, k nimž patříme, mají nás chránit, jim nejvíce důvěřujeme. Rodiče nám nastavili základní očekávání emocionální bezpečnosti. Jak vysvětluje americká psycholožka Cindy Hazan, naše rané zkušenosti a nedostatek citového přijetí se promítají do výběru partnerů v dospělosti. Pokud jsme jako děti zažívali lásku podmíněně, může náš mozek vnímat chlad a nejistotu jako normální. „Romantická láska mezi ženou a mužem se může vyvíjet jako citová vazba u rodičů a dětí,“ popisuje expertka ve studii Romantic love conceptualized as an attachment process  (Romantická láska chápaná jako proces připoutání).

Mohlo by se vám líbit

Slova bolí víc než facka. Proč má psychické týrání horší následky než fyzické násilí

Jak se vymanit ze závislosti na partnerovi?

Kanadská psychoterapeutka Dr. Sara Kuburic poukazuje na to, že opakující se volba emočně nedostupných partnerů může odrážet něco o nás samotných. Podle expertky může člověk, který není sám připraven být emocionálně zranitelný, nevědomky přitahovat někoho, kdo mu podobně nedovolí hlubší propojení. Paradoxně nejistota a nedůvěřivost v ostatní lidi takového člověka nakonec snadněji dovede k někomu citově nestabilnímu. Proč? Snad každý chce být milován, ovšem pro ty, kteří nepoznali moc vroucích citů, se právě láskyplně projevující člověk stává „podezřelým“, zatímco u citově nestabilní osoby má dotyčný tendence hledat to dobré za každou cenu.

Mohlo by se vám líbit

Je monogamie přežitek? Nevěra jako fenomén, na který byste si (ne)měli zvykat

Proč je partner emočně nechápavý?

Psychologické mechanismy, stojící za tímto jevem, nejsou čistě emoční, ale i neurochemické. Mozek odměňuje nejistotu. I krátké záblesky pozornosti uvolňují dopamin, což je chemický signál „odměny“. To vede k tomu, že nejistota, která jinak vyvolává úzkost, může být zaměněna za intenzivní vzrušení nebo pouto. Pokud se ocitnete v takové situaci a potkáte někoho, kdo neprojevuje city, proč s ním stále jste? Většinou věříte, že se to změní, váš protějšek jen potřebuje vyléčit a vám se to určitě povede. Opravdu?

Kdo je emočně nedostupný člověk?

Dotyčný může být manipulátor, anebo osoba, která za to nemůže. Sama bojuje s psychickými obtížemi, nechce ubližovat, dokonce varuje své okolí, že má při výkyvech nálad tendence nechtěně ubližovat nezájmem a neprojevením citů. Jenže právě toto ženy více přitahuje, protože každá doufá, že to změní. Ovšem vrozené nebo zkušenostmi naučené vlastnosti nezmizí ze dne na den. A pokud je člověk nešťastný, dělá nešťastnými i ostatní. Můžete mu pomoci najít odbornou péči, ale nevěřte, že bezmezná láska vyléčí vše. Pokud emocionálně nevyrovnaná osoba nepracuje se svým problémem a nesrovná si vše vědomě, jednou bohužel zase ublíží. A jedná-li se o manipulátora, který takto ovládá ostatní záměrně, není na místě ani snaha pomoci. Pomozte jen sobě a najděte si někoho lepšího.

Zdroj: Spacefrontiers.org, Psychologytoday.com, Healthline.com, Psychologytimes.co.uk