Vánočka, svařák na trzích a pak doma u pohádky neodolatelné domácí cukroví… Co všechen ten cukr dělá s naší pokožkou? A jak zamezit případným škodám?
Naprosto chápeme, že debaty o nedopnutých kalhotách kdykoli před prvním lednem nikdo poslouchat nechce, jenže pokud si o té přemíře cukru v době adventu a svátků nepovíme právě teď, později už bude na leccos pozdě. Konkrétně ve vztahu k naší pokožce. A ne, nechceme vám navrhnout, abyste u pohádek místo báječného babiččina lineckého chroupaly řapíkatý celer (byť by to byla pro naše zdraví bez pochyby lepší varianta), ale abyste aspoň zavčas minimalizovaly případné pozdější následky.
Z hlediska pleti není problém cukr jako takový, ale jeho přemíra. A nebavíme se teď jen o „špatných“ sacharidech, na pokožce se negativně projevuje bohužel nadměrná konzumace kterýchkoli cukrů. „Všechny přebytky glukózy se totiž začnou vázat na proteiny buněk, v případě kůže na kolagenová a elastinová vlákna, a právě tam nastává chyba. Tahle vlákna jsou zásadní pro pevnost a pružnost naší pokožky, jakmile se na ně ale naváže glukóza, zesíťují se a nastává proces glykace,“ vysvětluje Dana Nekolová, kosmetická specialistka v pražském salonu Biologique Recherche.
Glykace má tři fáze, přičemž v prvních dvou se ještě vlákna můžou vrátit zpět do pružného stavu. Třetí je ale nezvratná a znamená, že se vytvořily takzvané nežádoucí konečné produkty pokročilé glykace neboli A.G.Es. Jak to na pleti poznáte? „První a hlavní známka je ztráta elasticity. Můžete si udělat rychlý test, kdy mezi prsty stisknete kůži na tváři a jemně ji zatočíte. Pokud se hned vrátí zpátky, je to perfektní, jestli ale na pleti zůstane ďolíček a trvá, než se vyhladí, značí to ztrátu elasticity. Celkově jsou také vidět povadlé kontury, typicky na spodní čelisti, a pak také vrásky, nejčastěji na horním rtu nebo v okolí očí,“ popisuje Dana Nekolová. To všechno samozřejmě nemusí nutně souviset jen s nadměrnou konzumací cukru, ale třeba „jen“ s přibývajícími roky – glykace má ovšem i další specifické projevy. „Velmi typická je celková únava a také změna barvy pleti, která bývá zažloutlá.“
Při příliš „sladkém“ jídelníčku můžete tyhle změny pozorovat klidně už po dvacátém roce života, i když v tomhle věku vás nejspíš potkají jiné nežádoucí dopady. „Zvýšená hladina inzulinu v těle vede mimo jiné i k vyšší produkci kožního mazu, což se může projevit celkově mastnější pletí a následně zanesením pórů, tvorbou akné a pupínků,“ podotýká kosmetická specialistka.
Co tedy dělat, když se blíží potenciálně cukrově „nebezpečné“ období typu Vánoc? „Ideální je pochopitelně prevence. Pokud tušíte, že se tenhle problém týká i vás, začněte už s předstihem používat kosmetické produkty zacílené proti glykaci,“ říká Dana Nekolová. Přeloženo do velmi pragmatické řeči: jestli zkrátka víte, že bude mít během svátků váš jídelníček k vyváženosti dost daleko (a čí taky ne), už teď zařaďte do své pečující rutiny sérum nebo krém bojující proti glykaci – a následně je celé dopotřebujte, byť byste třeba v lednu zase jedly vzorně.
Od věci není ani včasné zařazení některých doplňků stravy – ať už jsou přímo zacílené proti glykaci, anebo obecněji na detox. „Nejlepší je zkombinovat obojí, tedy správnou kosmetickou péči s doplňky stravy – pokud se bavíme o Vánocích, začněte co nejdříve. Po svátcích si pak můžete naordinovat detoxikační kúru, případně zajít i na tělové detoxikační ošetření, které pomůže celý proces nastartovat,“ radí Dana Nekolová.
