Jak mluvit s dětmi o Ježíškovi, aniž byste ohrozili jejich důvěru? Terapeutka Wojtovičová radí, jak na to

Setkala jste se ve své praxi s tím, že rodiče odmítají říkat dětem, že Ježíšek existuje, ať už z jakéhokoli důvodu?

V individuální terapii jsem se s tím ještě nesetkala. Rodiče se často zabývají otázkami, jak k výchově správně přistupovat a jak postupovat v situacích, kdy dítě začne mít podezření nebo klást otázky. Téma rodičovských lží však do terapie rozhodně patří. Především přicházejí dospělí klienti, kteří se vyrovnávají s tím, že jim rodiče v dětství lhali – například ohledně rozvodu, úmrtí mazlíčků a podobných důležitých situací.

Mohlo by se vám líbit

Měli bychom strašit děti na Mikuláše? Psycholožka a Krampus čert prozradili svůj názor

Kdyby za vámi někdo přišel s otázkou, zda má dětem lhát, že Ježíšek existuje a nosí dárky, nebo jim má od začátku říkat pravdu, co byste mu poradila?

Jsem velkou zastánkyní toho, aby si každý rodič toto téma uchopil po svém, protože každé dítě je jiné. Některé děti vnímat lhaní o Ježíškovi jako zradu, zatímco jiné si naopak užívají kouzlo a fantazii, kterou tato tradice přináší. Žádný psycholog vám přesně neřekne, jak přistupovat k tématu Ježíška – to záleží na vás, protože vy své dítě znáte nejlépe. Proto je důležité se rozhodnout na základě své intuice a znalosti svého dítěte. V terapii je možné rozebrat argumenty pro a proti, ale konečné rozhodnutí je na vás. Rodičovství je vždy o hledání rovnováhy mezi tím, co sami považujete za správné, a tím, co nejlépe odpovídá povaze a potřebám vašeho dítěte. Pokud se rozhodnete dětem Ježíška přinést, doporučuji vyvarovat se využívání této postavy jako disciplinární „berličky“. Vyhrožování tím, že čert odnese dítě do pekla, nebo že Ježíšek nepřinese dárky, pokud nebude poslouchat, může být pro dítě zbytečně stresující. Spíš bych se zaměřila na to, aby tradice kolem Ježíška byla radostná a podporovala rodinnou pohodu.

Mnoho rodičů tuto taktiku stále považuje za vhodnou pro výchovu svých dětí. Co na ní tedy může být nevhodné?

V poslední době se stále častěji mluví o tzv. rodičovství lhaním (parenting by lying), což je praxe, při níž rodiče záměrně lžou svým dětem, aby ovlivnili jejich emoce nebo chování. Patří tam například věty typu: „Nedělej to, nebo pro tebe přijedou policajti a odvezou si tě.“ nebo „Ukliď si pokoj, nebo si tě odnese čert do pekla.“ Téma se poprvé objevilo v roce 2002 díky etnografickému pozorování, a v následujících letech bylo podrobněji zkoumáno výzkumy Gail Heymanové a jejího týmu. Lhaní jako výchovný nástroj má zkrátka své krátkodobé výhody, ale z dlouhodobého hlediska je lepší zaměřit se na upřímnou komunikaci a tradice předávat jako radostné a obohacující, bez manipulace a zastrašování. Vychovávat skrze Ježíška není pro děti prospěšné, Vánoce pak ztrácejí své kouzlo. Tato disciplinární „berlička“ by neměla být součástí víry v Ježíška.

Mohlo by se vám líbit

Na mobil si ani nevzpomenou: Nejlepší knihy pod stromeček pro děti i puberťáky

Když pomineme nevhodné vyhrožování dětem prostřednictvím Ježíška, je skutečně pravda, že dítě může ztratit důvěru v rodiče, když zjistí, že Ježíšek neexistuje a dárky nosí oni?

Myslím, že je důležité zdůraznit, že každé dítě situaci, kdy zjistí pravdu o Ježíškovi, prožívá jinak. Některé děti to mohou vnímat jako zklamání, nebo dokonce jako narušení důvěry v rodiče, zatímco jiné to přijmou s pochopením nebo zvědavostí. Dozvěděla jsem se, že spousta lidí v této souvislosti zažila opravdu velké zklamání. Zároveň z vlastní zkušenosti i z rozhovorů v rámci svých aktivit jsem zjistila, že většina lidí vzpomíná na tuto chvíli spíš s úsměvem a nostalgií. Mnoho z nich si na konkrétní situaci ani nevzpomněli. Zjišťovat zpětně, jakým způsobem rodiče vytvořili tu kouzelnou atmosféru, může být zábavné. Například jak se pod stromečkem objevily dárky a kdo zazvonil na zvoneček. Ptát se na to pak rodičů a společně vzpomínat může být obohacující.

Jak je tedy možné, že někdo víru v Ježíška považoval od rodičů za zradu a ublížilo mu to?

Může záležet na tom, jak byla v rodině mezi dětmi a rodiči nastavená komunikace. Je vhodné položit si otázku, zda to byla první lež, nebo už několikátá, se kterou jsme se ze strany rodičů setkaly. Pokud byly takové lži v rodině běžné, je možné, že ji pak člověk skutečně považuje za další zradu.

Mohlo by se vám líbit

Jak poznat, že vám někdo neříká pravdu? Odhalte lháře podle řeči těla

Co když dítě, které zná pravdu, bude chtít tuto informaci šířit dál mezi ostatní děti ve školce nebo ve škole?

Pokud se rozhodnete říkat dítěti pravdu o Ježíškovi od útlého věku, je to vaše rozhodnutí a je zcela v pořádku. Je však důležité, aby to bylo respektováno oběma stranami. Někteří věří, jiní ne, a je důležité to respektovat. Pokud dítě zná pravdu, ale chce ji sdílet s ostatními, je dobré mu vysvětlit, aby respektovalo různé tradice a názory. Můžete mu ukázat, jak to funguje v jiných rodinách – například že některé slaví Vánoce jinak, například vietnamské či ukrajinské rodiny, které nemusí mít stejné zvyklosti jako ta vaše. Děti se tak naučí respektovat rozmanitost a pochopení, že každá rodina může mít své vlastní tradice a způsoby oslav.

A co když se bude jednat o malé dítě, které nebude chápat, co víra v Ježíška pro jiné děti a rodiny znamená?

Pokud se jedná o malé dítě, které ještě plně nechápe, co víra v Ježíška pro jiné děti a rodiny znamená, může to být situace, která vyžaduje jemný přístup. Děti si rychle osvojují svou pravdu a magické myšlení je u nich velmi silné. Když přijde za ostatními a začne jim říkat, že ví od rodičů, že Ježíšek neexistuje, může narazit na odpor. Druhé dítě může trvat na tom, že jeho pravda je ta správná – že k nim Ježíšek opravdu chodí a přináší dárky. Podle mě se tento rozdíl začne lámat přibližně na základní škole. Je pak důležité s nimi o tom otevřeně mluvit a vysvětlit, že každá rodina to může mít jinak. Například ve věřících rodinách už nejde pouze o dárky – Ježíšek je symbolem víry, rodinných hodnot a tradic. Každá rodina má své vlastní zvyklosti, ať už se jedná o křesťanské, kulturní nebo jiné tradice. Mně osobně baví, že každý člověk a každá rodina přistupují k tradicím odlišně – každý vychází ze svých vlastních zkušeností a snaží se, aby jeho dítě zažilo to nejlepší, co mu může poskytnout.

Mohlo by se vám líbit

KVÍZ: Vánoce se kvapem blíží. Jak dobře znáte vánoční zvyky, tradice a pranostiky?

Nebude škoda, že dítě, kterému se rodiče rozhodnou nelhat o Ježíškovi, přijde o kouzlo Vánoc?

Takové rozhodnutí může zase naopak otevřít možnost pro nové tradice. Místo tradičního příběhu o Ježíškovi se mohou objevit otázky o tom, kdo komu dává dárky, proč si je vlastně darujeme nebo proč Vánoce slavíme právě 24. prosince. Děti si mohou vytvořit vlastní kouzlo a tradice, které pro ně budou jedinečné – a nemusí být méně magické. Naopak, jejich představivost a způsob, jakým si vytvářejí smysl a význam Vánoc, může být velmi hluboký a obohacující. Každá rodina si může najít svou vlastní cestu, jak zachovat kouzlo Vánoc, které bude odpovídat jejím hodnotám a zkušenostem.

Když za rodičem přijde dítě v určitém věku a začne váhat či pokládat otázky o Ježíškovi, jak by se měl rodič zachovat?

Je důležité, aby rodič reagoval s pochopením a respektem. Doporučila bych rodičům, aby se nejprve zeptali, co si o tom dítě myslí, a snažili se pochopit jeho názor a emoce. Pokud má rodič pocit, že dítě už více méně ví, jak to je, je důležité nevyvracet jeho přesvědčení. Přichází tak zase nové období a další etapa jeho života a našeho rodičovství.

Na otázky odpovídala Mgr. Markéta Wojtovičová z Terapie.cz

Psycholožka a psychoterapeutka, která pracuje s jednotlivci i páry. Nabízí sezení v češtině i angličtině, osobně v Praze nebo online. Ve své praxi se ráda setkává s lidmi různých kultur, náboženství a sexuálních identit a usiluje o vytvoření bezpečného a respektujícího prostoru pro každého. Ve své práci se opírá o daseinsanalytický přístup, ale vzdělává se i v jiných směrech jako EMDR nebo v párové a rodinné psychoanalyticky orientované terapii. Působí ve své soukromé praxi Therapist Prague a spolupracuje s Terapie CZ, platformou Hedepy a Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

Mohlo by se vám líbit

Výchova dětí bez hádek: Jak s partnerem zvládnout roli rodičů a udržet si pevné pouto ve vztahu