Od obav z výbuchu po nepostradatelného pomocníka: Tlakový hrnec slaví neuvěřitelné 347. narozeniny

Jako dítě jsem hluk a vyfukování páry z papiňáku neměla ráda. Představovala jsem si, jak vybouchne a guláš v něm připravovaný „vymaluje“ celou kuchyň. A mé obavy nebyly daleko od pravdy. Zejména ve 40. a 50. letech minulého století na základě vysoké poptávky zaplavily trh nekvalitní výrobky, jejichž výbuchy na nějakou dobu popularitu tlakových hrnců utlumily. Díky nezpochybnitelné úspoře času a energie se ale Papinův vynález prodával dál a jeho modernější sourozenci nám pomáhají s vařením dodnes.

Mohlo by se vám líbit

Máte doma pomalý hrnec? Některé potraviny do něj nepatří. Ztratí chuť, texturu nebo se promění v nevzhlednou kaši

Jak to funguje?

Papiňák pracuje na jednoduchém principu - potraviny, které do něj uzavřeme, se díky vyššímu tlaku nevaří při 100 °C, ale dokonce až při 130 °C, což dobu nutnou k jejich změknutí výrazně zkracuje. A tak plátky hovězího masa mohou být měkké už po 20 minutách, zatímco při dušení pod poklicí byste museli čekat několikanásobně déle. A už dávno se ho nemusíme bát, moderní papiňák je místo litiny nebo hliníku vyrobený z kvalitního nerezu s vícevrstvým dnem. Je navíc opatřený několikanásobnými bezpečnostními pojistkami, s funkcí regulace tlaku.

Od střelného prachu k páře

Otec papiňáku, francouzský vědec Denis Papin původně vystudoval lékařství, ale nevěnoval se mu. Nejprve experimentoval se střelným prachem a později se přesunul z Paříže do Londýna, kde se věnoval využití energie páry. A v roce 1679 tu představil svůj slavný vynález - nádobu s těsně přiléhající poklicí, která vařila vodu při vyšší teplotě a tlaku, což zkracovalo dobu vaření a hlavně se v ní dalo rozvařit maso i kosti doslova na kaši. Z toho získal Papinův hrnec také svůj první název - požírač kostí. Aby se zabránilo výbuchu z vysokého tlaku, nechyběl ani na prvním tlakovém hrnci pojistný ventil, který přebytečnou páru vypouštěl. I přes tyto skvělé vlastnosti a obdiv samotného anglického krále, se však v době svého vzniku Papinův vynález do kuchyní nerozšířil. Sláva jej čekala až o několik století později.

Moderní tlakový hrnec SmartCLICK s objemem 4 litry, nastavitelnou intenzitou tlaku a snadným snímáním víka.

Vaření jen pro odvážné

Během 19. století se tlakové hrnce začaly objevovat v hotelových kuchyních a nemocnicích. Papiňáky Georga Gutbroda ze Stuttgartu, který začal v roce 1864 vyrábět první litinové tlakové hrnce pro domácnost, však hospodyňky stále trochu děsily. A i když v roce 1927 přibyl na tlakovém hrnci nový pojistný ventil, vaření v něm bylo stále považováno za velmi riskantní. S předchůdcem opravdu moderního papiňáku přišel až Američan Alfred Vischer, když v roce 1938 představil svůj Flex-Seal Speed Cooker. Hrnec byl menší, lehčí a měl snadno uzavíratelné víko. Velký úspěch s ním sklidil jeho autor na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939, kde ukázal, že dokáže zkrátit dobu vaření o dvě třetiny. A vývoj, zaměřený zejména na bezpečnost, pokračoval. V roce 1944 se začaly vyrábět hliníkové hrnce se dvěma ventily - jedním otočným a druhým bezpečnostním. Navíc měly speciální poklici, která se v případě přetlaku zdeformovala a umožnila páru vypustit.

Mohlo by se vám líbit

Mikrovlnka slaví 80 let. Náhodný objev změnil způsob vaření po celém světě

Na co pozor?

Naše maminky ještě pamatují dřívější hliníkové modely papiňáků s pojistnými ventily, které se při vaření mohly ucpávat a vlivem přehřátí obsahu pak mohlo dojít opravdu ke „gulášovému výbuchu“. A ani dnes se nedoporučuje hrnec přeplňovat - je třeba respektovat rysku, která značí maximální výši obsahu. Stejně tak se vyvarujte přidávání většího množství bylinek, které by mohly otvory v pojistce ucpat. Moderní hrnce jsou většinou nerezové, opatřené bajonetovým zavíráním a sendvičovým dnem, které je vhodné na všechny typy varných desek. A samozřejmě jsou vyzbrojeny spolehlivými pojistnými ventily - některé dvěma, jiné dokonce až šesti. Díky ventilu, který v průběhu vaření upouští páru, tak nemůže vzniknout nebezpečný přetlak. Vaření v moderním papiňáku je tedy hračka a při dodržení základních pokynů výrobce si můžeme být jistí, že díky vynálezu Denise Papina uvaříme oběd bezpečně a mnohem rychleji a levněji - při vaření masa ušetříme 60 až 80 % času a 40 až 50 % energie.

Zdroj: etescoma.cz, wikipedia.org, vedator.org, jakvkuchyni.cz, nejlevnejsizbozi.cz, toprecepty.cz