Už žádné slzy při krájení cibule. Vyzkoušejte jednoduchý fígl, který vážně funguje

Zná to každý, kdo někdy stál u sporáku. Stačí pár řezů nožem a oči pálí, tečou slzy a vy se ptáte, proč si to proboha zase děláte. Jenže bez cibule to v kuchyni prostě nejde. Naštěstí existuje starý a spolehlivý způsob, jak se tomu vyhnout. A není to žádná moderna, ale osvědčený venkovský fígl, který používaly už naše babičky.

Proč vlastně cibule pálí?

Když cibuli rozkrojíte, začne uvolňovat enzymy, které reagují se vzduchem a vytváří dráždivé plyny. Ty stoupnou směrem k vašim očím, reagují s vlhkostí v nich a vzniká slabá kyselina, která způsobí štípání a slzení. Čím je cibule čerstvější nebo silnější, tím horší reakce.

A teď ten trik: Voda je vaše zbraň

Nejde o žádné drahé vynálezy nebo ochranné brýle. Stačí si před krájením cibuli na pár minut namočit do studené vody. Voda pomůže zklidnit uvolňování dráždivých látek a navíc je díky ní cibule méně „agresivní“. Ještě lepší je, když zároveň navlhčíte nůž a během krájení ho každou chvíli opláchnete. Voda tak zachytává silice dřív, než se stihnou dostat do vzduchu a k vašim očím. Některé hospodyňky přísahají na to, že nejlepší je krájet cibuli pod tekoucí vodou nebo přímo ponořenou ve vodě. Funguje to skvěle, ale praktické to moc není – voda pak stříká všude a pracovní deska vypadá jako po záplavách. Mnohem jednodušší je nechat cibuli chvíli máčet a krájet ji s mokrým nožem.

Co raději nezkoušet

Možná jste slyšeli o tom, že pomáhá dát cibuli do mrazáku. Ano, zpomalí to chemické reakce, ale zároveň se změní chuť a struktura, hlavně když ji pak chcete smažit. Další babské rady jako žvýkání žvýkačky, zapalování svíčky nebo držení lžičky v puse sice kolují po internetu, ale účinek je spíš psychologický.

Když cibuli, tak s rozumem

Cibule je základ skoro každého pořádného jídla – od vývaru přes guláš až po škvarkovou pomazánku. Nemá smysl se jí vyhýbat jen kvůli pár slzám. Vyzkoušejte trik s vodou a uvidíte, že krájení zvládnete bez pálivého pekla. A možná si na to příště ještě zavzpomínáte s úsměvem, až uvidíte někoho jiného brečet nad prkénkem.

Zdroj: autorský článek