Oslavte Světový den čokolády stylově: Upečte si božský čokoládový fondant podle Pavla Berkyho

Přestože kakaovník pochází z různých částí Jižní Ameriky, samotná čokoláda má podle archeologů původ v Mezoamerice, na území dnešního jižního Mexika a Střední Ameriky. Při vykopávkách se našly nádoby se zbytky teobrominu, látky typické pro kakaovník. Mayové používali plody kakaovníku k přípravě horkého čokoládového nápoje pro ceremoniální účely již kolem roku 1900 př. n. l. Někdy do něj přidávali kukuřičnou mouku, vanilku nebo květy, ale častěji ho pili samotný. Jeho chuť byla hořká. Aztékové zase dávali přednost studené variantě, silně provoněné vanilkou, chilli a semeny stromu kapok. Nápoj barvili na červeno, takže vypadal jako krev. K zahuštění čokolády občas používali kukuřičnou mouku a někdy přidávali med. Tento zvyk přežívá dodnes v Mexiku, kde se stále vyrábějí tradiční nápoje z kukuřičné mouky s čokoládou i bez ní (říká se jim atole a champurrado). Pro domorodce býval kakaovník stromem života a samotným božstvem. Švédský botanik Carl Linné jej proto právem pojmenoval Theobroma cacao („pokrm bohů“).

Mohlo by se vám líbit

Elegantní dezert s historií sahající až do roku 1893. Víte, jak snadno připravit brownies na pánvi?

Čokoláda v evropských salonech

Kryštof Kolumbus sice objevil Ameriku v roce 1492, ale s kakaovými boby se setkal až na své poslední, čtvrté výpravě v roce 1502. Tehdy se zmocnil mayské lodi plné kakaových bobů. Věděl sice, že se používají jako platidlo, ale netušil, že se z nich vyrábí čokoláda. Po návratu do Španělska je daroval královně Isabele. V roce 1528 se španělský dobyvatel Hernán Cortés, který stál za vyvrácením Aztécké říše, rozhodl kakaový nápoj sám vyzkoušet. Pozoroval totiž nevyčerpatelnou energii aztéckého císaře Montezumy, který pil až 40 šálků čokolády denně. Koncem 16. století se španělští šlechtici s čokoládou seznámili blíže, ale už ji míchali s cukrem. Brzy získala pověst všeléku. Byla extrémně drahá a dostupná jen pro vyvolené. K její výrobě se místo vody začalo používat mléko a také koření jako skořice, nové koření, anýz nebo hřebíček.

Mohlo by se vám líbit

Vůně tradice se sladkým překvapením uvnitř: Kynutá bábovka s marcipánovou náplní

Čokoládová expanze

Španělům se dařilo tajemství čokolády dlouho tajit před zbytkem Evropy. V 17. století se však dostala do Itálie, kde se s ní zacházelo zcela jinak, téměř jako s kořením. Slavný Casanova vychvaloval její afrodiziakální účinky a považoval ji za lepší povzbuzení než ústřice a šampaňské. V roce 1666 psal osobní lékař toskánského velkovévody Cosima III. o čokoládovém nápoji ochuceném chilli, citronovou a citrusovou kůrou, ambrou, pižmem a jasmínem. Krátce nato čokoláda dorazila do Anglie a dalších zemí. Angličané z ní společně s mlékem, vejci a smetanou vařili vydatný nápoj zvaný „indický nektar“. Ve Francii byl prvním doloženým milovníkem čokolády Alphonse de Richelieu, bratr slavného kardinála, který věřil, že mu ulevuje od bolesti sleziny. V Paříži se stala obrovským módním hitem. Říká se, že markýz de Sade byl jejím vášnivým fanouškem a z vězení psal své ženě, aby mu posílala čokoládové pastilky, sušenky a dorty.

Mohlo by se vám líbit

Milované brownies: Zkuste nutellovou variantu, do půlhodinky máte skvělý dezert

Moderní doba: Čokoláda získává pevnou formu

V 18. století působilo v Madridu nejméně 150 zpracovatelů čokolády, kteří chodili dům od domu a mleli vzácné boby přímo před zraky zákazníků. Suroviny byly tak drahé, že se lidé báli podvodů při vážení. Brzy se po celé Evropě začaly otevírat první čokoládovny a kavárny. Čokoláda měla však i svou temnou stránku: pověst nenápadného prostředku k otravě. Traduje se, že právě takto byl v roce 1774 zavražděn papež Klement XIV. Za patrona moderní čokolády lze považovat Nizozemce Coenraada van Houtena, který vynalezl hydraulický lis. Ten dokázal z bobů odstranit většinu kakaového másla, což usnadnilo výrobu kakaového prášku – základu pro všechny čokoládové produkty. Po vypršení patentu mohli s novými recepturami experimentovat i ostatní výrobci. V roce 1847 vyrobila anglická rodinná firma J. S. Fry & Sons první pevnou čokoládovou tabulku. V roce 1865 v italském Piemontu poprvé smíchali čokoládu s lískooříškovou pastou, roku 1875 vyrobil Švýcar Daniel Peter mléčnou čokoládu. V roce 1930 pak společnost Nestlé uvedla na trh první bílou čokoládu.

Mohlo by se vám líbit

Rozpustí se vám doslova na jazyku, lahodné čokoládové pralinky inspirované francouzskou cukrařinou

Tajemství lávového dortíku

Čokoládový fondant (známý také jako lávový dortík) je jedním z nejpopulárnějších dezertů na světě, který v sobě spojuje pečenou kůrku a horké tekuté čokoládové jádro. O autorství tohoto dezertu dodnes soupeří dva slavní šéfkuchaři. Slavný francouzský šéfkuchař Jean-Georges Vongerichten žijící v New Yorku tvrdí, že lávový dortík stvořil náhodou. Podle něj šlo o chybu při pečení, kdy předčasně vytáhl z trouby klasický čokoládový piškot. Když zjistil, že střed zůstal tekutý, ale chuť byla fantastická, zrodil se hit. Francouzský michelinský šéfkuchař Michel Bras ale tvrdí, že dezert (le biscuit tiède de chocolat) vyvíjel vědecko-technologicky dva roky. Jeho verze se liší. Do formičky vkládal zmrzlou kuličku čokoládové ganache, která se při pečení obklopila těstem a roztála. Ať už je pravda kdekoli, nyní máte jedinečnou příležitost připravit si tento luxusní moučník v pohodlí domova. Přinášíme vám totiž vyhlášený recept, jehož autorem je Pavel Berky – finalista televizní soutěže MasterChef Česko 2020, úspěšný česko-slovenský módní návrhář, kuchař a výtvarný umělec.

Mohlo by se vám líbit

Odhalte tajemství dokonalého Red Velvetu: Nechte si vést ruku Šárkou Diváckou

Recept na čokoládový fondant

Seznam potřebných surovin:

• 125 g tmavé hořké čokolády (alespoň 60% kakaa)
• 125 g másla
• 125 g cukru krupice
• 50 g hladké mouky
• 3 vejce
• 50 g másla na vymazání formiček
• 2 PL kakaa na vysypání formiček

Jak na to:

Formičky na fondant vymažte rozpuštěným máslem a vysypte kakaem. Poté je odložte do lednice. Máslo společně s nalámanou čokoládou rozpusťte ve vodní lázni. V jiné míse vyšlehejte vejce s cukrem do pěny. Do této směsi postupně přišlehejte rozpuštěnou čokoládu s máslem o pokojové teplotě. Nakonec do těsta postupně zlehka zapracujte mouku. Formičky vyndejte z lednice a naplňte čokoládovým těstem přibližně 1 cm pod okraj. Pečte v troubě rozehřáté na 200 °C přesně 12 minut. Poté je vyndejte a nechte vychladnout přibližně 5 minut při pokojové teplotě. Po odležení můžete fondant z formiček vyklopit na talíř a podávat. TIP: Vyzkoušejte i s malinovým prachem! Lyofilizované (mrazem sušené) maliny rozemelte na prach a prosejte skrze sítko přímo na talíř při servírování.

Zdroj: gastronomos.gr, pavelberky.com