Kouzlo starého řemesla: Krotitelka zrádného porcelánu
V ateliéru karlovarské designérky porcelánu Lenky Sárové Malíské se rodí nejen hrnky, talíře nebo vázy, ale i originální náušnice, brože a další šperky.
Text: LIBOR HRUŠKA
Lásku k umění zdědila karlovarská výtvarnice po rodičích. Lenčin tatínek pracoval pro velkou porcelánku a doma měl sádrařskou a modelářskou dílnu, v níž se věnoval vlastní tvorbě. Odmala si v ní s keramickou hlínou, porcelánem a sádrou hrála i jeho dcera. „A maminka se věnovala navrhování dekoru na porcelán, takže s tou jsem si jako malá holka zase hodně malovala,“ vzpomíná Lenka Malíská. Pro současnou práci tak dostala do vínku dokonalou kombinaci – vymyslet a vytvořit originální tvar výrobku a zároveň navrhnout a namalovat jeho dekor. Rodačka z Karlových Varů ale nemaluje pouze na talíře, hrnky či vázy, věnuje se i klasické malbě na plátno. „Období, kdy je hezké slunce, využívám k malování v plenéru. Po zbytek času mě zaměstnává porcelán,“ říká všestranná výtvarnice.
Po střední škole keramické absolvovala Fakultu umění a designu v Ústí nad Labem a ještě před třicítkou si založila vlastní ateliér. Rodiče ji přitom nenutili, aby pokračovala v jejich šlépějích. Dokonce ji údajně od úmyslu, aby se živila tímto uměním, občas i lehce zrazovali... Díky tomu, že vlastní dvě elektrické pece, je Lenka v tvůrčí sféře téměř soběstačná. Ovšem na některé kousky si přece jen musí jednorázově pronajmout výkonnější pec plynovou. Týká se to větších výrobků, které se ani do jedné z pecí v ateliéru nevejdou, nebo těch, které vznikají za použití složitějších technologií. Platí to například pro porcelán malovaný kobaltem, v jeho případě se autorka bez speciálního výpalu v plynové peci neobejde. „Naštěstí působím v Karlových Varech, kde tohle není problém zařídit. V jiném regionu už by to bylo složitější,“ upozorňuje Lenka Malíská.
Zlato, platina i titan
Kromě kobaltu, jehož speciální modř je charakteristická třeba pro ikonický cibulákový porcelán, pracuje autorka ráda i s dalšími kovy. V jejím ateliéru lze obdivovat kupříkladu netradiční lázeňské pohárky dekorované zlatem. Ty vznikají poměrně složitou technikou. Talíř, hrnek, váza nebo v tomto konkrétním případě lázeňský pohárek projdou prvním výpalem, a než začne s glazurou, namaluje na ně Lenka mastným roztokem vzor. Na místech, kde se roztok použije, glazura nechytne a až po dalším výpalu přijdou na řadu zlato, platina nebo titan. U takových výrobků platí, že co kus, to naprostý unikát. A stejné je to s porcelánovými šperky, které jsou další specialitou karlovarské tvůrkyně.
Šperky sama testuje
Náušnice, brože či náhrdelníky mají vesměs limitovaný počet kusů; někdy dokonce vzniká pouze jediný exemplář, dejme tomu ke konkrétním šatům. „Zatímco u hrnku nebo talíře je vždy základem funkčnost, u šperků se mohu vrhat do experimentů a popouštět uzdu své fantazii. Není tu na rozdíl od užitého porcelánu žádná hranice a tahle poloha mě hrozně baví,“ popisuje Malíská. A ještě zajímavost... Šperky testuje výtvarnice nejprve na sobě. Jednotlivé kusy nesmějí být příliš robustní, u visacích náušnic je zase důležité, aby se nepřetáčely. „Vyrábím ale třeba jen málo prstenů a náramků. Sama je skoro nenosím, protože pracuji rukama, takže bych neměla kdy je testovat,“ směje se se štětcem v ruce.
Synové jako konkurence?
Po úvodní zmínce o Lenčiných rodičích se nabízí otázka, co její potomci? Šéfka rodinného studia Malíská má dva školou povinné syny, jimž dává stejnou volnost, jakou v dětství dostala ona. „Že bych syny tlačila, aby pokračovali v rodinné tradici? Ne! Musejí si vybrat podle vlastního přesvědčení,“ říká. Starší syn je založen technicky, ale mladší má k umění vztah. Možná v něm autorce, která i za lázeňské pítko v podobě žáby v kalhotkách získala ocenění, roste kolega...
Zajímavosti:
- V karlovarské čtvrti Doubí má výtvarnice showroom, průřez její tvorbou však nabízí také Městská galerie. Návštěvník tady najde její porcelán i obrazy.
- Některé šperky vznikají jen v jednom exempláři. Třeba na květinové náušnice má Lenka formu, přesto musí jednu po druhé ručně domodelovat. Výpalem se hmota smrskne.
- Vlajkovou lodí Studia Malíská jsou hrnky z řady Trio. Každé dva měsíce vzniká zcela nový dekor.
- Porcelán navrhuje Lenka rovněž pro společnost Thun, pod kterou spadají velké porcelánky v Nové Roli, Lesově a Klášterci nad Ohří.
- Malovat na porcelán se dá lecčím. Lenka používá klasický štětec, listy jahodníku i vlastnoručně vyrobená razítka z brambor.
- Více se o Lenčině práci dozvíte na webových stránkách Originalniporcelan.cz a Maliska.cz.
Galerie: Galerie: Krása malovaná na porcelán
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Omrzela vás klasická bublanina? Francouzský clafoutis budete zbožňovat pro jeho chuť i snadnou přípravu
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Doporučujeme

Rodinné dědictví z hlíny a lásky: Jak babička s vnučkou dobyly srdce milovníků keramiky

Šlechtický rod Lobkowiczů vaří dějiny: Dvořákova 9 teď voní po chmelu

Z lesa až na prestižní stoly: České sklo, které vypráví příběhy, bourá hranice řemesla

Po sklárně truhlárna? Lukáš Klimčák otevírá další kapitolu záchrany českého řemesla

Draní peří bylo víc než práce: Jak husí chmýří spojovalo vesnici dohromady

Hrnčířský jarmark v Kunštátě přiveze řemeslnou krásu i hudební hvězdy

Poctivé řemeslo, které předčí moderní design: Modrotisk ožívá a vrací do módy krásu tradice

Když v rukou šikovných řezbářů ožívají němé figurky z betlémů

Česká řemesla a zvyky na seznamu UNESCO dokazují, že tradice jsou u nás stále živé

CzechSkills 2026 už má své letošní vítěze. U finále nechyběla první dáma Eva Pavlová
Mohlo by se vám líbit

Tajemství dokonale uklizených japonských domovů: Stačí k tomu prázdné krabice od mléka














