Nejen Mikuláš s čertem a andělem obcházeli dříve o adventu české a moravské vesnice. Lidé mohli potkat i tajemné mlčenlivé Lucky v bílém anebo hrůzostrašné Perchty.
Mezi staveními kráčí trojice dívek. Jsou v bílém, tvář jim zakrývá závoj. Když je někdo pozdraví nebo na ně zavolá, neodpovídají. Jen tiše zasyčí a pokračují dál... Tajemné postavy zvané Luckykontrolovaly domácnosti na svátek svaté Lucie, 13. 12., někdy v jeho předvečer. Proč?
Svatá Lucie je patronkou přadlen a švadlen a na její svátek platil zákaz domácích prací. Lucky chodily dům od domu a sledovaly, zda hospodyně zákaz dodržují. Ty, které přistihly při předení či draní peří, káraly, případně jim doma provedly neplechu. A stejně Lucky vyplácely i ženy, které doma neměly předem naklizeno. Jedním z míst, kde se dodnes tato tradice dodržuje, je Muzeum lidových staveb ve středočeské Kouřimi. Zatímco v okolí Českých Budějovic bývaly součástí kostýmu velké čapí zobany z papírových kornoutů, tady ve středních Čechách mívaly Lucky vzhled méně extravagantní. „Podoba kostýmů a masek se dost lišila region od regionu. My se snažíme co nejvíce přiblížit tomu, jak jsou popisovány a zobrazovány v historických pramenech v oblasti středních Čech,“ říká Tereza Hönigová, etnografka kouřimského skanzenu. Společná je všem krajům bílá barva, symbol čistoty světice. K Luckám patřily atributy spojené s domácími pracemi. „V ruce držely různé předměty od husích peroutek, košíku s vařečkami, přadláckého kužele, metly až po nůžky, srp nebo kosu či přeslici,“ vyjmenovává znalkyně zvyků.
Po příchodu do světnice Lucky, ženy neurčitého věku, nemluvily, jen se tiše ukláněly, syčely či vydávaly zvuky podobné ptačímu pípání. Děsivější postavou byla Perchta. „Objevovat se mohla v období celého adventu. Nejčastěji ve čtvrtek, naši předci věřili, že v ten den mají nečisté síly největší moc,“ míní Hönigová. Perchta kontrolovala dodržování půstu, a koho přistihla, že zákaz porušil, tomu hrozila rozpáráním břicha a vycpáním koudelí či slámou. Ta postava má asi předkřesťanský původ, symbolizuje duchy předků, kteří se v období adventu vracejí na zem... Kostýmy nosily Perchty různé. Mohly mít obrácený kožich, králičí kůži na hlavě a s sebou vědro, nůž, srp, vidle, nebozez. Ruce měly potřísněny rudou barvou... Letos Perchtu potkáte v Kouřimi 22. 12. na akci Adventní neděle.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi pořádá celoročně řadu národopisných akcí a předvánoční čas není výjimkou. Více na Skanzenkourim.cz
Článek vyšel pod původním titulkem Tajemná bílá zjevení v časopise Marianne Venkov & styl číslo 12/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
