Tajemná bílá zjevení na svatou Lucii kontrolovala, zda doma nepracujete

Mezi staveními kráčí trojice dívek. Jsou v bílém, tvář jim zakrývá závoj. Když je někdo pozdraví nebo na ně zavolá, neodpovídají. Jen tiše zasyčí a pokračují dál... Tajemné postavy zvané Lucky kontrolovaly domácnosti na svátek svaté Lucie, 13. 12., někdy v jeho předvečer. Proč?

Na svatou Lucii platil zákaz domácích prací

Svatá Lucie je patronkou přadlen a švadlen a na její svátek platil zákaz domácích prací. Lucky chodily dům od domu a sledovaly, zda hospodyně zákaz dodržují. Ty, které přistihly při předení či draní peří, káraly, případně jim doma provedly neplechu. A stejně Lucky vyplácely i ženy, které doma neměly předem naklizeno. Jedním z míst, kde se dodnes tato tradice dodržuje, je Muzeum lidových staveb ve středočeské Kouřimi. Zatímco v okolí Českých Budějovic bývaly součástí kostýmu velké čapí zobany z papírových kornoutů, tady ve středních Čechách mívaly Lucky vzhled méně extravagantní. „Podoba kostýmů a masek se dost lišila region od regionu. My se snažíme co nejvíce přiblížit tomu, jak jsou popisovány a zobrazovány v historických pramenech v oblasti středních Čech,“ říká Tereza Hönigová, etnografka kouřimského skanzenu. Společná je všem krajům bílá barva, symbol čistoty světice. K Luckám patřily atributy spojené s domácími pracemi. „V ruce držely různé předměty od husích peroutek, košíku s vařečkami, přadláckého kužele, metly až po nůžky, srp nebo kosu či přeslici,“ vyjmenovává znalkyně zvyků.

Perchty s noži a rukama od krve

Po příchodu do světnice Lucky, ženy neurčitého věku, nemluvily, jen se tiše ukláněly, syčely či vydávaly zvuky podobné ptačímu pípání. Děsivější postavou byla Perchta. „Objevovat se mohla v období celého adventu. Nejčastěji ve čtvrtek, naši předci věřili, že v ten den mají nečisté síly největší moc,“ míní Hönigová. Perchta kontrolovala dodržování půstu, a koho přistihla, že zákaz porušil, tomu hrozila rozpáráním břicha a vycpáním koudelí či slámou. Ta postava má asi předkřesťanský původ, symbolizuje duchy předků, kteří se v období adventu vracejí na zem... Kostýmy nosily Perchty různé. Mohly mít obrácený kožich, králičí kůži na hlavě a s sebou vědro, nůž, srp, vidle, nebozez. Ruce měly potřísněny rudou barvou... Letos Perchtu potkáte v Kouřimi 22. 12. na akci Adventní neděle.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi pořádá celoročně řadu národopisných akcí a předvánoční čas není výjimkou. Více na Skanzenkourim.cz