Víte, co znamenají barvy dnů v týdnu před Velikonocemi? Odkryjeme vám význam modrého pondělí a dozvíte se i to, co se v ten den odehrávalo v domácnosti našich předků.
Květnou nedělí začal poslední postní týden, tedy pašijový, který je plný příprav na nejdůležitější křesťanské svátky. Název pochází z latinského slova passio, což znamená utrpení. Během bohoslužeb se v těchto dnech předčítají nebo zpívají úryvky z evangelií, které popisují právě Kristovo utrpení – tzv. pašije. Někde se vžilo také označení svatý nebo tichý týden, umlkají zvony a věřící mají smutek. V kostelech se v pondělí vyvěšovalo modré sukno, které připomíná barvou plášť Panny Marie a symbolizuje barvu smutku a pokory. To je jeden z důvodů, proč je toto pondělí označováno jako „modré“.
Další výklady, proč zrovna modré pondělí, jsou trochu veselejší. Je možné, že původně se tímto názvem nazývalo pondělí masopustní, kdy se lidé veselili, tovaryši měli volno (modré pondělí bylo termínem pro volný den), hodnějedli a popíjeli. Německy „blau“ totiž znamená i „neschopný práce“ nebo dokonce podnapilý. Vysvětlení z Humoristických listů z roku 1877 s nadsázkou odkazuje na to, že se při nedělních hospodských pijatikáchmládenci poprali a v pondělí byli od modřin celí modří. Ať už je význam přídomku „modrý“ jakýkoli, postupně se tento název vžil pro pondělí pašijového týdne.
Foto: Pexels
Doporučujeme
reklama
Velký úklid
Jako snad se všemi dny svatého týdne, i s modrým pondělím se pojily některé tradice. Šlo o den velmi oblíbený mezi žáky a studenty, protože začínaly velikonoční prázdniny (vakace). Naopak hospodyňky se v chalupách zapotily – začínalo se smýčit a zametat, probíhal velký úklid domácnosti, aby bylo na Velikonoční triduum (trojdenní) všechno jako ze škatulky. Jinak se tento den dodržoval spíš klid a mlčenlivost, žádné veselení. Ráno věřící vzdali úctu nebi a počasí a na stůl už se v některých domácnostech dávalo zelené osení jako poděkování přírodě.
