Jsem to ještě vůbec já? Proč se ve vztahu měníme víc, než si chceme přiznat

Když vstupujeme do vztahu, máme tendenci ukazovat to nejlepší z nás, až teprve po čase trochu zlenivíme a sundáme pomyslnou masku. Pokud se na počátku vztahu přetvařujeme, vidí nás i další nejbližší lidé v jiném světle. Možná ani oni už po čase netuší, jaká naše tvář je ta pravá. A víme to vůbec my?

Jak se měníme ve vztahu?

Změny se nedějí pouze proto, že se snažíte přizpůsobit partnerovi, často se totiž chcete vyrovnat i s jeho očekáváními, a přitom ztrácíte kontakt s tím, kým jste byla dřív. Mění se styl komunikace, způsob, jakým řešíte konflikty, nebo i to, jak se vyjadřujete. Lidé v páru si často vytváří vlastní svět. Začínají se podobat jeden druhému právě proto, jak se ovlivňují. Může to být synchronizace chování, jako jsou mimika, mluvení i názory. Najednou jako byste „to už to nebyla vy“. Spíše jste se však přizpůsobila někomu, koho milujete.

Ocitáme se pod vlivem partnera?

Kdysi jste byla spontánní a nezávislá. A nyní? Ocitla jste se v dlouhodobém vztahu, kde by ta samá nezávislost mohla působit jako egoismus. Najednou jste někdo, kdo plánuje a organizuje pro oba. Někdo, kdo zajišťuje emoční bezpečí pro toho druhého. Vnímáte svět nejen svýma očima, získáváte pohled jiné osoby. Zůstáváte však sama sebou? Americká terapeutka Michele Weiner-Davis tvrdí: „Vztahy fungují tak, že když se změní jeden člověk, změní se i celý vztah.“ To znamená, že když se jeden z partnerů promění, i nevědomě, vztah se automaticky transformuje s ním, a tím se mění i druhá osoba v páru. Tento proces nepředstavuje ústup z individuality, může znamenat i růst a vývoj. Partneři, podobně jako sochaři, „vytesávají“ to nejlepší ze sebe navzájem. Vzájemně se podporují v tom, aby se přiblížili tomu, kým chtějí být.

Kdy změna prospívá, a kdy ubližuje?

Jaké změny jsou v pořádku? Když se učíte naslouchat vlastním emocím a potřebám. Když se učíte se respektu. Když partnerovy zájmy obohacují váš život. A když díky vztahu dosahujete věcí, které byste sama nezvládla. Nezdravé změny přicházejí, když ztrácíte sebe samu. Když vystupujete z komfortní zóny jen kvůli partnerovým požadavkům a měníte se i proti své vůli. Zbystřete také, když začínáte potlačovat vlastní hranice. Když přestáváte říkat „ne“. A stejně tak zpozorněte, když se snažíte změnit partnera, protože se bojíte jeho ztráty. To je také varovný signál.

Jak pracovat se změnami ve vztahu?

Otevřená komunikace je základ. Musíte říci pravdu o svých pocitech. Dříve, než se stanou zdrojem konfliktu. Vědomě si připomeňte, co je opravdu váš vzorec chování. Vztah by měl být prostor, kde rostete spolu, nejde o místo, kde se ztrácíte a měníte se v osobu, se kterou si nerozumíte. V takové fázi je pak mnohem těžší si přiznat, že už to nejste vy. Protože s takovou vlastní tváří zásadně nesouhlasíte...