Jít na rande sama se sebou? Solo dates jsou skvělý způsob, jak se vrátit k sobě v hektickém světě

Solo date – tedy rande sama se sebou – je forma sebepéče, o které se zatím veřejně příliš nemluví. Přitom je ale tak důležitá. Ve společnosti je totiž jakýmsi zvláštním způsobem nastaveno, že některé aktivity zpravidla děláme s někým. Vsadím se, že na větu „Jdu do kina“ vám téměř vždy někdo odpoví: „A s kým jdeš?“ Jakmile odpovíte, že sama, je otázkou, co z druhé strany přijde. Možná to bude jen obyčejné „Aha“, schované za lehce odsuzující pohled. Třeba to bude lítostivé „A proč?“. Anebo zkrátka jen udivený výraz na tváři, která se na vás dívá. Trávit čas sama se sebou je stále nepopulární rarita. A právě tento postoj by se měl změnit. Vzít sama sebe na rande a pohladit se po duši je totiž forma sebepéče, kterou bychom si měly dopřát všechny. A navíc – kdo vám dopřeje přesně to, co si přejete, lépe než vy sama?

Trávit čas o samotě není zbytečnost

I když se trávení času o samotě může zdát naprosto jednoduché, ani byste nevěřila, kolika lidem to dělá problém. Obecně jsme totiž zvyklí být neustále mezi lidmi. A když ne osobně, tak minimálně propojení přes sociální sítě. Nebo svůj mozek zaměstnáváme něčím, v čem vidíme nějaký cíl – práce, projekty, tvoření něčeho, co bude mít „smysl“. Právě z toho důvodu často vnímáme čas věnovaný sobě jako zbytečný. Pohlazení po duši sama od sebe ale potřebuje každá z nás. A často mnohem víc, než si připouštíme.

Výstup ze své komfortní zóny

Umíte si představit, že byste šla sama do kina, na koncert nebo třeba do restaurace? Jak již bylo zmíněno, trávit čas o samotě je často společensky vnímáno jako rarita, kterou je třeba „napravit“ tím, že vám někdo další bude dělat společnost. Dodnes si pamatuji zděšený výraz a otázku „Proč?“ mojí sestry, když jsem jí v meziřečí oznámila, že na koncert mého oblíbeného zpěváka půjdu klidně sama. Když jsem se pak zeptala, co je na tom tak děsivého, odvětila mi, že je to smutné. Možná to sice je určitý výstup z komfortní zóny, kterou nastavila společnost, ale jedno vám povím – rozhodně to není smutné.

Pohlazení na duši

Umět si dopřát čas a být sama se sebou je něco, co bychom měly dělat pravidelně. A opravdu to neříkám jen tak. I já se totiž učím, že čas a energii, kterou věnuji ostatním lidem, práci, projektům a dalším aktivitám, si zasloužím i já sama. Jít na procházku nebo do kavárny s knížkou? Proč ne! Stačí začít malými kroky, vše se totiž počítá. A dám vám malou radu, kterou se osobně řídím: oprostěte se od toho, co si o vás asi myslí okolí. Je divné, smutné nebo zvláštní jít někam sama? No a co! Každý z nás je jednotlivec, který operuje sám za sebe. A cílem každého z nás je udělat si život co nejhezčí. A jestliže vám k tomu pomůže, že sama sebe vezmete na rande, proč to jednoduše neudělat?

Zdroj: autorský text