Jsi moc mladá, běž raději k plotně, jsi hysterka. Proč se českým ženám v politice neměří stejným metrem

Nejsou náhodou moc hlasité, moc ambiciózní, moc viditelné, moc tlusté, moc hubené, nebo málo zkušené, protože jsou moc mladé? Česká politika stále není pro ženy férovým hřištěm. Proč jim pořád měříme jiným metrem? A co to dělá s kvalitou demokracie?

Málo žen, málo hlasů

Česká republika se v zastoupení žen v politice dlouhodobě drží na chvostu Evropy. A občas je potřeba jít pro přirovnání i dále. Jak říká politička a aktivistka za ženská práva Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, ve vysoké politice máme žen podobně jako Saúdská Arábie. „A to opravdu není stát, se kterým bychom se chtěli porovnávat v oblasti rovnosti žen a mužů. A zaostáváme i v evropském měřítku.“ Zatímco jiné státy posilují zastoupení žen i v těch nejvyšších funkcích, Česko stále čeká na premiérku nebo prezidentku. Mezitím nás předbíhají i země, které jsou vnímané jako konzervativní, třeba Polsko nebo Malta. Při posledních parlamentních volbách se ale díky iniciativě Zakroužkuj ženu dostalo do sněmovny rekordních 67 žen, a to díky preferenčním hlasům. „Voliči ukázali, že je pro ně důležité, aby počet žen ve vysoké politice rostl,“ říká Jitka Černá z iniciativy Ženy v politice.

Proč je žen v politice tak málo

Podle Jitky Černé nejde o náhodu ani o nedostatek schopností. „Zvykli jsme si na to, že je normální, že je žen v politice málo. A proto je těžké to změnit během několika málo volebních období. Politické prostředí, a to i na vnitrostranické úrovni, je těžko skloubitelné s rodinným životem, a ženy v Česku pečují o malé děti v 98 procentech případů,“ vysvětluje. České prostředí je také stále silně zatížené stereotypy o tom, jak mají vypadat „hodné holky“, které se nehlásí o slovo, případně že jsou nebo nejsou dobré na některé oblasti. Politika je přitom prostředí, kde se bez sebevědomého vystupování jen těžko prosazuje. Přitom ženy jsou u nás více zastoupené v těch úrovních, kde se „hraje“ o menší vliv i peníze. „Typicky máme hodně obecních zastupitelek a starostek, ale u krajských zastupitelek, poslankyň a senátorek ta čísla postupně klesají,“ říká Jitka Černá.

Dvojí metr v přímém přenosu

Jakmile ženy do politiky vstoupí, začíná další kapitola. Nejde už jen o to uspět, ale také ustát způsob, jakým jsou hodnoceny. Data organizace Fórum 50 % ukazují, že i když ženy do politiky vstoupí, setkávají se daleko častěji se znevažováním, sexismem a ageismem. „Politiků se neptáme, jak zvládají skloubit politiku s péčí o děti, ale ženy těmto otázkám čelí neustále. Proto vzniká i věkový nepoměr. Ženy vstoupí do politiky častěji, když už mají větší děti, muži mají mezitím několik let náskok,“ dodává Jitka Černá. Tyhle otázky nejsou nevinné, posouvají pozornost od jejich kompetencí k jejich soukromí.

Útoky na vzhled, tělo i oblečení

Voliči nikdy „neposílají“ muže k plotně, ale ženy političky velmi často. Johanna Nejedlová upozorňuje, že nejde o jednotlivé excesy, ale o systémový problém. Útoky na vzhled, tělo nebo oblečení nejsou jen „nevhodné poznámky“, ale způsob, jak zpochybnit kompetenci žen a vytlačit je z veřejného prostoru. „Online násilí zažilo 42 procent žen, přičemž každá pátá se setkala s přímým sexualizovaným problémem a způsobem, jak ženy vyřazovat z veřejného prostoru,“ říká. Protože politika byla po staletí vyhrazená mužům, a když do ní ženy vstupují, ohrožují mocenské struktury a tradované představy o tom, kdo smí rozhodovat. Sexualizace, bodyshaming a posílání k plotně nejsou „jen“ urážky, jsou snahou o redukci žen na objekty.

Demokracie, která není pro všechny

„Když kvůli těmto útokům omezí svou činnost osmadvacet procent žen, celá společnost přichází o jejich hlas, perspektivu i řešení. Bez změny klimatu a bez aktivního vytváření prostoru, kde se ženy nemusí obávat sexistických útoků riskujeme, že demokracie bude fungovat bez plnohodnotné účasti poloviny populace,“ domnívá se Johanna Nejedlová. A to není jen otázka spravedlnosti, ale otázka kvality demokracie jako takové. „Musíme se ptát: Jaké rozhodnutí se neudělalo, protože ženy raději mlčely? Jaký zákon neprošel, protože političky čelily útoku na svou důvěryhodnost místo diskusi o obsahu? Taková demokracie není demokracií pro všechny,“ říká Johanna Nejedlová.

Hodnocení političek jako „na výstavě“

A nouzi o konkrétní případy nemáme. V roce 2017 byl ministr Adam Vojtěch v televizním pořadu vyzván, aby hodnotil atraktivitu českých političek podle fotek. A on to udělal! Tahle „hra“ vyvolala silnou kritiku mimo jiné od Markéty Pekarové Adamové nebo Olgy Richterové. Nešlo totiž o nevinný vtip, ale ukázku toho, jak snadno se ženy v politice redukují na vzhled. Tohle je přesně moment, kdy se politika mění v casting.

Zmíněná Markéta Pekarová Adamová vedle legitimní politické kritiky čelila i vlnám komentářů zaměřených na její vzhled, hlas nebo sympatičnost. Typickým příkladem byla i kauza „vezměte si svetr“, která se týkala sice jejího politického výroku, ale následná debata se posunula do osobní roviny a karikování její osoby mimo věcnou diskusi. A terčem útoků jsou političky napříč politickým spektrem. Alena Schillerová bývá často terčem posměchu i ostrých osobních útoků, které se netýkají práce, ale například její komunikace na sociálních sítích. Jana Maláčová se zase dočkala nálepek jako „hysterka“ nebo „příliš emotivní“. Poslankyně Katerina Demetrashvili je označována za „příliš mladou“ a „nezkušenou“ a kritika často překračuje rámec politiky. A mohli bychom pokračovat.

Jak změnit pravidla hry

Velmi důležitá je podpora uvnitř stran. Nestačí ženy symbolicky zařadit na kandidátky. Musí mít reálnou podporu a prostor pro růst a prostředí. „Mohou to být nástroje, co pomohou zvládat rodičovství a politiku, ať už se jedná o hybridní schůze nebo dětské koutky, ale primárně nejvíce pomáhá, když si ženy v jakékoliv politické straně připadají respektované a vítané, nikoliv jako doplněk kandidátních listin. Může se jednat o zviditelňování ženských kandidátek, cílené síťování nebo zipované kandidátky. Zároveň je naprosto klíčové, jak tato opatření vnímají muži uvnitř stran. Někteří politici rádi říkají, že podporují ženy, ale jen dokud nějaká žena neusiluje o jejich místo,“ dodává Jitka Černá.

Vzkaz pro mladé ženy

Navzdory překážkám zaznívá z iniciativy Ženy v politice jasný vzkaz. Jděte do toho. Najděte si spojence, budujte si podporující prostředí a nenechte se umlčet. „A nebojte se ozvat proti postarším pánům, kteří vám budou chtít vysvětlovat, že ještě nemáte dost zkušeností,“ vzkazuje Jitka Černá těm, které by měly chuť vstoupit do politiky. Protože právě zkušenosti mladých žen jsou tím, co české politice dnes nejvíc chybí. A bez jejich hlasu se pravidla hry jen těžko změní.