Světový fenomén českého skla: Zdobí pražské metro i osobní sbírku Boba Dylana

Má podobu oken, jež nás chrání před nepřízní počasí, i křehkého umění. Slouží nám, povznáší ducha pouhým pohledem na něj, je sběratelským objektem… Sklo. Lidskou civilizaci provází už po staletí a patří k nejdůležitějším materiálům historie i současnosti. A neodmyslitelný podíl na tom máme my Češi. Tuzemské sklo se postupně stalo světovým fenoménem a nikdy bychom si neměli nechat toto dědictví vzít.

Mohlo by se vám líbit

České sklo na hollywoodském plátně: Prohlédněte si skleněné kousky, které miluje i Barbie

První doložená písemná zmínka o výrobě skla na našem území pochází z roku 1162, ale podle historiků sahají kořeny tohoto řemesla u nás ještě hlouběji. Velký rozmach zaznamenalo sklářství za vlády císaře Rudolfa II. České sklo se ale tehdy ničím zásadním nelišilo od práce sklářů z okolních zemí. Změna přišla až v 17. století s vynálezem českého křišťálu.

Jednalo se o průlomový objev. O české sklo, které se začalo navíc brousit a zdobit malbou či rytinou, byl zájem nejen doma, ale i v zahraničí. Výroba se soustředila především v lesnatých oblastech, protože k tavbě bylo potřeba velkého množství paliva. Historie českého sklářství se tak psala v Lužických a Jizerských horách, v Krkonoších, v jižních Čechách a o něco později také na Moravě, především v Jeseníkách. I když výroba skla prošla řadou průmyslových inovací, dodnes vyžaduje vysoký podíl ruční práce a sklářské dovednosti.

Mohlo by se vám líbit

Nejstarší textilní řemeslo nepřestalo být trendy: Paličkování je především o jemnosti a preciznosti

Kvalitní české sklo překážkám navzdory

Vysokou kvalitu českého skla se podařilo udržet i po roce 1948, kdy po odsunu Němců došlo ke znárodnění skláren. V 50. a 60. letech se i navzdory režimu objevilo několik nadaných sklářských výtvarníků, kteří svým vizemi předběhli svět. Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, René a Miluše Roubíčkovi, Pavel Hlava, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, František Vízner nebo Karel Wünsch zkoumali nové přístupy ke sklu a postupně se prosadili i v zahraničí.

Jejich práce se objevila například na Trienále užitého umění v Miláně, na EXPO v Bruselu 1958 či v Montrealu 1967 a z některých z nich se stali vyhledávaní autoři i mezi sběrateli. Například loni se v dražbě 1. Art Consulting vydražil rozměrný skleněný objekt Prostor VI od světově proslulé dvojice Libenský – Brychtová za téměř 2,2 milionu korun. Slušných výsledků v dražbách však dosahují i současní tvůrci. Objekt Stromy rostou do nebe od Ronyho Plesla byl šestým nejdražším vydraženým dílem za rok 2023.

Mohlo by se vám líbit

Bednář, bečvář nebo neckář: Mistři středověkého řemesla, kterému zánik nehrozí

České sklo najdete v metru i Parlamentu

Za legendárním českým sklem však nemusíme jen do aukčních či výstavních síní. Až pojedete pražským metrem na trase B, všimněte si skleněných obkladů stanic Jinonice a Karlovo náměstí. Navrhl je akademický sochař, sklářský výtvarník a designér František Vízner. Ten je také autorem svítidel v pražském Kongresovém centru, v budově Nové scény Národního divadla či lustrů v Parlamentu České republiky.

Mezi další sklářské ikony patří René Roubíček a Bořek Šípek. Oba výtvarníky pojí kromě skla i mnohem pevnější pouto: Roubíček se Šípka v dětském věku ujal po smrti jeho rodičů. „Bořek byl spolužák mé dcery. Často ho k nám vodila, a když mu zemřela i matka, potřeboval rodinného zástupce. Tak jsem to vzal na sebe,“ vzpomínal Roubíček. Právě díky němu se Šípek zaměřil na sklo, a sklářský svět tak získal další osobnost. Dnes práce Bořka Šípka najdete v galeriích a muzeích od New Yorku přes Paříž, Amsterdam a Londýn až po Bejrút, Soul, Bangkok, Šanghaj a Tokio. Šípkovo sklo vlastnili například Mick Jagger, Bob Dylan, Karl Lagerfeld a Jean Paul Gaultier.

Mohlo by se vám líbit

Proměna tradičního Šumperáku: Kdysi tuctový dům ze 70. let má dnes interiér, který bere dech i architektům

Tradice českého skla pokračuje

Nemusíme se ale dívat jenom do historie. Tradice českého skla pokračuje a nezastavily ji ani překážky, které musely sklárny v posledních letech překonávat. Zmiňme například společnost Lasvit sídlící ve skleněném domě v Novém Boru a jejího uměleckého ředitele Maxima Velčovského. V hollywoodském akčním thrilleru Smrtonosná past: Opět v akci s Brucem Willisem mělo zase světovou premiéru pětačtyřicet českých křišťálových lustrů značky Lucky Glass z Nového Bydžova. Mezi vyhledávané české sklárny patří také značka Rückl z Nižboru. Pokud doma ještě nemáte některé z jejich skleniček, určitě znáte filmovou trofej Českého lva, kterou navrhl Rony Plesl. Sklárna Ajeto u Cvikova pak podle původního návrhu Bořka Šípka vyrábí divadelní ceny Thálie.

Pokud byste chtěli nahlédnout pod pokličku výroby toho nejkrásnějšího českého skla, vřele vám doporučujeme návštěvu jedné ze skláren. V některých si můžete výrobu skla i sami vyzkoušet.

Článek vyšel v časopisu Marianne, redakčně upraveno

Článek vyšel pod původním titulkem Češi, mistři skla v časopisu Marianne 12/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.

Galerie: Galerie: Podívejte se na největší současné naděje českého skla

2 fotky 3 fotky