Děti je potřeba vzdělávat ještě před nástupem do školy. Můžete tím zvýšit jejich IQ

Momentálně probíhají zápisy dětí do prvních tříd, u kterých se musí ukázat, že jsou děti na školu dostatečně mentálně vyzrálé. Obvykle se tak musí umět představit celým jménem, znát svou adresu, poznat základní barvy a geometrické tvary, napočítat do pěti, orientovat se v prostoru (znát nahoře, dole, vpravo, vlevo...), vymalovat omalovánku a dokreslit chybějící části obrázku, správně držet tužku, přednést básničku, umět věci porovnat a říct například co do skupiny nepatří a podobně. Ačkoliv mnoho z toho souvisí s inteligencí dítěte a těm s vyšší inteligencí se to učí lépe, jedná se o věci, na kterých je potřeba pracovat. A čím důsledněji se s dětmi pracuje, tím více mohou rodiče zvýšit jejich IQ. To totiž není pouze otázkou dědičnosti.

Pro rozvoj dítěte je zásadní období do 6 let. Do té doby dochází ke kritickému vývoji mozku. „Pokud jsme přesvědčeni, že naše děti na tom s IQ nemohou být hůře než my, a nechce se nám v jejich vzdělávání příliš angažovat, může to být velký omyl. Pokud se nebudou kvalitně vzdělávat, mohou zůstat na hodnotě pouze zděděného IQ, které je kolem 60 %. Dítě, kterému se věnujeme nejen v rámci školního systému, ale i doma, na tom bude vždy o poznání lépe,“ říká lékařka a autorka knih předškolní přípravy Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky Jana Martincová. Její slova potvrzuje i Martin Chalupský, který je zakladatelem asociace Capard zaměřené na aktivní rozvoj dětí a provozovatelem školky FasTracKids postavené na stejném základu. „Studie jsou poměrně složité a rozsáhlé, ale kdybych to měl přeložit do selské řeči, řekl bych, že děti správně rozvíjené do šesti let mohou inteligenčně poskočit až o stupeň výš. Nehledě na genetické dispozice. To už se jim nikdy v životě nepodaří,“ řekl serveru Novinky.cz.

Mohlo by se vám líbit

Prodlouží odklad dětem dětství, nebo jim spíše uškodí?

Jak vzdělávat děti a zvýšit jejich IQ před nástupem do školy?

Spoustu lidí si může myslet, že když se řekne „vzdělávat děti“, znamená to, že by měly načítat tlusté knihy, učit se složité příklady nebo testovat různé IQ otázky. Není to ale vůbec tak složité. Vlastně většinu z těchto věcí se svými dětmi již nejspíše děláte. Teď je můžete zintenzivnit, či je doplnit k jejich přípravě na zápis a školu.

• Povídání a čtení

Lingvistická inteligence je schopnost zpracovávat informace pomocí slov a jazyka. Ve srovnání se zpracováním obrázků nebo řeči je čtení náročnější. Když mluvíme a čteme, musíme také konstruovat a představovat si. To pomáhá nejen zlepšit jazyk, který je nezbytný pro komunikaci a plnění úkolů každodenního života, ale také udržuje mysl bystrou, jak zjistila například studie Cunningham a Stanoviche. Povídejte si tedy se svými dětmi a čtěte si s nimi.

• Zařaďte do hry kostky a další stavění

Hry, při nichž děti mohou stavět, jako jsou například kostky, lego a podobně, jsou pro ně velice prospěšné, jelikož při nich děti objevují prostorové uvědomění a rozvíjejí svou prostorovou inteligenci. Prostorová inteligence je schopnost představovat si obrázky ve vaší mysli. Při rozhodování o tom, jak skládat kostky – pod, nad nebo kolmo – děti využívají svou prostorovou inteligenci. Studie ukázaly, že rozvoj prostorových dovedností podporuje pozdější učení v přírodních vědách, technice, inženýrství a matematice.

• Paměťové hry

Paměťové aktivity nejen zlepšují paměť, ale mohou také zlepšit uvažování a jazykové dovednosti, které úzce souvisí s inteligencí a mohou ji tak zvyšovat. Vyzkoušet můžete určitě pexeso, puzzle, skládačky a podobně.

• Fyzické cvičení

Bylo zjištěno, že některé hormony, které se uvolňují během fyzické aktivity, jsou prospěšné pro hipokampus, oblast mozku spojenou s učením a pamětí. Je tedy dobré, když budete s dětmi zkoušet taková cvičení, u kterých budou zároveň trochu přemýšlet. Mohou zahrnovat práci s rovnováhou, křížené pohyby, hry s barvami a podobně.

• Věřte jim

Vaše slova a důvěra v ně je ovlivní na celý život. Skutečně. Byl proveden experiment, v němž učitelé základních škol řekli skupině náhodně vybraných žáků, že jsou chytří. Nebyl proveden žádný speciální test, který by tyto děti označil jako „chytré“, a ve třídě se nic neměnilo. Přesto na konci školního roku dosáhly děti, kterým učitelé řekli, že jsou „chytré“, vyšší průměrné IQ než ostatní jejich spolužáci.

Mohlo by se vám líbit

Děti bez rodičů aneb Co se stane, když na dítě „nemáte čas“?