Ovládáte umění emoční inteligence? Zjistěte, zda splňujete 3 pravidla chování

Co je to emoční inteligence?

Emoční inteligence je schopnost. Schopnost naslouchat svým emocím, ale i emocím druhých lidí. Je to empatie. Je to i umění sebeovládání. Emočně inteligentní člověk dokáže podrobně popsat svoje pocity. Pokud se například po psychické stránce necítí příliš dobře, umí barvitě pojmenovat, co se v něm vlastně děje. Takový člověk neřekne: „Cítím se pod psa,“ ale jde víc do hloubky. Vnímá pocity jako je opuštěnost, izolace, samota. Cítí se vyčerpaně a přehlceně. Také nepochopeně, možná až nepřijatě. Dokáže zkrátka definovat, kde je zakopaný pes, což mu umožňuje lépe zjistit příčinu toho, proč se právě takhle cítí a co udělat pro to, aby tomu bylo jinak.

Díky porozumění vlastních emocí se člověk stává mnohem empatičtější a snáze chápe i jednání druhých. Zkrátka dokáže vycítit emoce svého okolí, a to mu přináší velké výhody.

Mohlo by se vám líbit

TEST empatie: Jak moc se dokážete vcítit do druhých?

Emoční inteligence ve 3 bodech

Kromě umění rozpoznávat jednotlivé pocity u sebe i u druhých lidi se emoční inteligence pojí i s dalšími schopnostmi:

1. Sebeuvědomění

Emočně inteligentní člověk si je vědom svých silných i slabých stránek. To mu v životě dává schopnost rozhodovat se právě podle sebe samého, nikoli podle ostatních. Takoví lidé na sebe nevyvíjí příliš velký nátlak, ví, co je pro ně správné, a podle toho zkrátka jednají. Díky tomu jsou v životě spokojenější.

2. Schopnost řešit konflikty

Lidé s vyspělou emoční inteligencí snáze dokážou zachovat chladnou hlavu a namísto hněvu a agrese využívat spíše konstruktivní kritiku. Krásně o tom píše americký spisovatel, psycholog a vědec Daniel Goleman ve své knize Emoční inteligence. Často se setkáváme s případy, kdy například nadřízený jedná se svými zaměstnanci takto: „Ani to nezkoušejte! Vypadá to, že prostě nedokážete udělat nic pořádně. Radši to dám někomu jinému…“

Nadřízený může mít v tomto případě sebevyšší IQ, ale pokud demotivuje svého zaměstnance, připraví ho tak o vlastní sebedůvěru, a tedy i výkonnost. To je pro společnost ztrátová záležitost.

Emočně inteligentní člověk by takovouto situaci řešil spíš stylem: „Potíž je v tom, že tímto způsobem ta práce zabere více času. Zkuste si váš návrh promyslet. Možná najdete způsob, jak to dokončit rychleji.“ Cítíte ten rozdíl?

3. Adaptabilita

Lidé s rozvinutou emoční inteligencí také snáze přijímají změny a dokážou se lecčemu přizpůsobit. Zkrátka berou věci takové, jaké jsou. A to jim pomáhá třeba snadno se adaptovat v novém prostředí.

Emoční inteligence je něco, co v sobě nevybudujeme ze dne na den. Pokud se ale rozhodneme na ní pracovat, náš život se výrazně zjednoduší. Je potřeba ale být k sobě důsledná, naprosto upřímná a zejména, umět být sám se sebou i mimo telefon, televizi nebo jakýkoliv zdroj, který odvádí pozornost od našich myšlenek.

Mohlo by se vám líbit

Jak pěstovat emoční inteligenci u dětí?