Když to má být v posteli příjemné, ale bolí to. Lékař vysvětluje, proč si tělo špatnou zkušenost pamatuje a jak z toho ven

Sexualita je podle lékaře se zaměřením na psychiatrickou sexuologii Olivera Borovanského z uLékaře.cz oblastí, kde se tělo a psychika prolínají velmi těsně. I zdánlivě čistě „technický“ problém, se kterým člověk přichází, tak mívá hlubší vrstvy. „Velkou otázkou je vliv sexuality na atmosféru v páru, vliv na sebepojetí, pocit vlastní hodnoty a také na míru jistoty ve vztahu,“ vysvětluje lékař. Když sexuální život funguje, moc to neřešíme. Když začne při styku něco bolet, je to už jiné. A nemusí za tím být záněty, hormonální změny, endometrióza nebo problémy s pánevním dnem. Bývá to často něco, co se odehrává v naší hlavě.

Mohlo by se vám líbit

Rozdílná touha po intimitě ve vztahu není nic neobvyklého. Hrozící nevěře může zabránit otevřený vztah

Když si tělo vytvoří vlastní alarm

Možná vás jednou při pohlavním styku něco výrazně zabolelo. Příčina se našla a léčba zabrala. Jenže při dalším pokusu si tělo může znova říct: Pozor, tohle už znám, to nechci. Čekáte, jestli se ta bolest objeví zase. Svaly se napnou, pánevní dno se nemusí dostatečně uvolnit a samotný kontakt může být nepříjemný. Tím se původní obava potvrdí. Nejde o to, že byste si bolest vymýšleli. Nervový systém opravdu ovlivňuje, jak bolest vnímáme a jak ji umíme zpracovat. Studie například popisují takzvanou centrální senzitivizaci jako jeden z mechanismů, které můžou přispívat k přetrvávání a zesílení bolesti. Zároveň uvádějí význam fyzioterapie, edukace o bolesti a behaviorálních přístupů. Ve finále jde hlavně o komunikaci mezi tělem, nervovým systémem a tím, co jsme už zažili.

Bolest nemusí být jen gynekologický problém

Bolest při pohlavním styku, odborně dyspareunie, může mít celou řadu příčin. Jak říká doktor Borovanský, týká se hlavně žen. Mnohé ji snášejí mlčky, protože si říkají, že to tak prostě je. Ale není. „Prvním krokem je vždy vyloučení tělesné příčiny, ať už jde o gynekologické záněty, endometriózu, nebo hormonální změny po menopauze,“ říká. Velkou a nedoceněnou roli hraje podle něj i fyzioterapie pánevního dna. „Povědomí o svalových dysfunkcích v pánevní oblasti rozhodně není dostatečné,“ dodává. Někdy se setká několik příčin najednou. A když lékař nenajde aktuálně nějaký zánět nebo jiné zjevné onemocnění, neznamená to, že je všechno „jen psychické“. Někdy je potřeba podívat se i na to, jak pracují svaly, jak tělo reaguje na dotek a jak se bolest v čase vyvíjela.

Mohlo by se vám líbit

Milostné uspokojení nepotřebuji, nalhávají si ženy, které jej dlouhodobě nedosahují. Pozor, muži se přestanou snažit

Proč si tělo bolest pamatuje

Příště to zase bude bolet. Raději to nebudu zkoušet. Co když si partner všimne, že se bojím? Co když se moje tělo zase stáhne? Hlava jede na plné obrátky, a tělo mezitím poslouchá. V tom spočívá i podle Olivera Borovanského záludnost bolesti při sexu. „Bolest, původně způsobená somatickou příčinou, povede k vyhýbání se sexuálnímu kontaktu. Doprovodný strach a zvýšení napětí povedou při dalším pokusu k novému diskomfortu a taky bolesti,“ vysvětluje lékař. Podobný mechanismus se uplatňuje i u vaginismu, tedy mimovolného stažení poševních svalů, které styk znemožňuje. „V takovém případě přichází na řadu psychoterapie, která v bezpečném prostředí pomáhá odhalit hlubší příčiny, nezřídka i traumatické zážitky z minulosti,“ dodává lékař.

Sex není zkouška

Bolest se navíc velmi snadno propojí s tlakem na výkon. Když se k obavě z bolesti přidá ještě pocit, že bychom měli podat určitý výkon, mít orgasmus, partnera uspokojit nebo „fungovat normálně“, intimita se může proměnit v docela vyčerpávající disciplínu. MUDr. Oliver Borovanský zdůrazňuje, že muž není „stroj na erekci“ a jeho hodnota nestojí na tom, jestli ji má pokaždé, kdy by ji měl mít. Stejně tak je nefér přenášet odpovědnost za ženský orgasmus na jednoho člověka. „Orgasmus je společným dílem obou,“ připomíná.

Kdy si říct o pomoc?

Pokud bolest přetrvává, vrací se nebo kvůli ní začínáte sex odmítat, není potřeba čekat, až bude situace „dost vážná“. Prvním krokem je vyloučení tělesné příčiny. Pokud je vyřešená, ale potíže pokračují, může dávat smysl fyzioterapie pánevního dna, sexuologická konzultace nebo psychoterapie – podle konkrétní situace. A především: přetrvávající bolest neznamená, že si ji člověk vymýšlí. Stejně tak neznamená, že s ním bude všechno špatně už navždy. Tělo se někdy naučí bát, ale stejně tak se může postupně naučit, že se bát nemusí.

Zdroj: Autorský text, MUDr. Oliver Borovanský, uLékaře.cz, PubMed