Dýně jsou díky své velikosti i pestrosti tvarů a barev nepřehlédnutelnou podzimní zeleninou. Jedním z nejklasičtějších pokrmů z dýně je sladký koláč. Naprosto snadný na přípravu, rychlý, ale především velice chutný!
Historie říká, že Indiáni dávali přednost pečené dýni, ať už celé nebo nakrájené na plátky. A rozhodně neopovrhovali ani semínky. Považovali tuto zeleninu za velmi výživnou. Nabízeli ji jako dar i prvním osadníkům, kteří se prý do ní na první pohled ani ochutnání nezamilovali. Domorodci je však naučili mnoho způsobů, jak ji používat, a tak si dýně nakonec získala prominentní místo i v jídelníčku přistěhovalců. V kuchyních Nové Anglie odřezávali vršek dýně, vybrali semínka, naplnili dýni mlékem, kořením a medem a následně pekli na uhlících. Tento způsob přípravy je považován za předchůdce dnešního dýňového koláče. „Americká“ dýně se v 16. století spolu s množstvím nových potravin z Nového světa dostala do Evropy. Velmi rychle se stala součástí každodenní kuchyně a nahradila i mnoho známých odrůd. Dýňový koláč se těšil velké slávě v 16. a 17. století, zejména v Anglii. V 18. století upadl v nemilost a Angličané ho považovali za staromódní. Vítězný návrat zahájil začátkem 19. století na amerických stolech. Dnes je považován za tradiční dezert oslav Dne díkůvzdání.
Není dýně jako dýně. Některá má tvar kulaté lahve s dlouhým hrdlem, jiná připomíná obří slzu a další je jako šišatý balónek. Může být zářivě oranžová i světle bílá, jindy má zelenou barvu s pruhy. Dužina, lahodná, výživná a bohatá na vitamíny, je žlutá, zlatavá až sytě oranžová. Mnoho variací ve velikosti a barvě dělá ze studia „rodokmenu dýně“ hádanku. Mnozí se domnívají, že pochází z Mexika nebo Střední Ameriky, odkud se rychle rozšířila do andských oblastí. Tento názor posilují pozůstatky dýně muškátové z doby kolem roku 3500 př. n. l, nalezené v jeskyních v severovýchodním Mexiku. Jiní zase věří, že se dýně „narodila“ v Africe, další tipují západní Asii. Na druhou stranu ovšem i ve starověkých řeckých zahradách se některé odrůdy pěstovaly, například vodní tykev. Kromě využití v kuchyni měly dýně zřejmě i zvláštní postavení ve vztahu k magii. Objevují se ve spoustě legend a pohádek, kouzelníci bleskově proměňují bytosti i předměty ve zlatočervené dýně. Koneckonců, dýňová šťáva je i oblíbeným nápojem Harryho Pottera a jeho spolužáků. A podle starého irského zvyku s keltskými kořeny patří strašidelné obličeje z dýní k svátku Halloween.
Těsto:
Náplň:
Dále:
Dýni a jablka oloupeme, vydlabeme jádra a nakrájíme na kousky. Lehce podlijeme vodou, podusíme, podle chuti přidáme cukr, citronovou kůru i šťávu, skořici a uvaříme na hustší kaši. Z mouky, másla, soli, prášku do pečiva a asi 3 lžic studené vody uhněteme těsto. Koláčovou formu vymažeme tukem a vysypeme moukou. Naplníme připraveným těstem, pak přidáme dýňovou kaši. Posypeme spařenými oloupanými mandlemi. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C po dobu asi 30 minut. Upečenost kontrolujeme špejlí, kterou zapíchneme do koláče a po vytažení musí vyjít suchá.
autorský článek, Toprecepty.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
