Květnový úvodník šéfredaktorky Moniky Mudranincové: Vesele, jen vesele!

Jsem na rozcestí a nevím, kterým směrem se mám vydat. Dozadu to nejde, vepředu je nepředvídatelná budoucnost a současnost pro mě není zrovna procházkou růžovým sadem...
Svěřila jsem se se svým rozpoložením kamarádce, herečce Janě Bernáškové, když jsme seděly v restauraci La Gare a probíraly naše životy. Zeptala se mě, co bych udělala, kdybych se nemusela na nic a na nikoho ohlížet. Tak tohle vím úplně přesně. Chtěla bych být jako pták, který vzlétne k obloze a letí – je jedno kam, hlavně pryč od všeho, co momentálně řeším.
Udělala bych si hnízdo někde, kam by za mnou nikdo nemohl, a jediné, co by mě zajímalo, by byla péče o sebe: čechrala bych si peříčka, odpočívala a přemýšlela o tom, co udělám s dalšími roky svého života. A až bych se do sytosti nabažila samoty, vylétla bych z hnízda vstříc novým začátkům. A co ti v tom brání, Moni? zeptala se Jana, moje mladší já, které mi umí nastavit zrcadlo jako málokdo. A pokračovala, že když má pocit, že jí všechno přerůstá přes hlavu, pronajme si přes Airbnb byt v Praze, kde se na pár dní zavře a představuje si, že je zase svobodná holka, která má život plně ve svých rukou. Spí, jak dlouho chce, jí, co chce a kdy chce, jde na pokec s karádkami – když se jí chce. Anebo se válí v posteli a dopisuje svou nejnovější knihu. Její manžel a dvě děti jsou s tím úplně v pohodě, protože vědí, že šťastná matka rovná se šťastná rodina.
Koukám na ni s otevřenou pusou a hlavou se mi honí spousta argumentů, proč to v mém případě nejde. Jako by mi viděla do hlavy. Podívá se na mě těma svýma velkýma očima a prohlásí – je to úplně jednoduchý, prostě se nesmíš bát nastavit si hranice. Hm… Má pravdu! Jana dojídá poslední sousto salátu, já dopíjím cappuccino, před restaurací se obejmeme, ona nasedne do svého Mini a odfrčí.
Druhý den mi napíše, že stále přemýšlí o tom, co jsme si řekly. Jani, mám to stejně a i díky tobě mám pocit, že tu životní křižovatku projedu na zelenou a pěkně zvesela se vydám správným směrem. A budu si víc užívat přítomnost. Mimochodem, přítomnost se do angličtiny překládá jako present, což znamená současnost, ale i dárek. Tak si ho rozbalme, užijme a nestresujme se tím, co bylo a co bude. Roztáhněme křídla a leťme!
P. S. Všem maminkám z celého srdce přeji všechno nejlepší ke květnovému Dni matek. Obdarujte se tím, po čem toužíte. Já svůj dárek už mám. Ale o tom zase někdy příště…
Kapsulový šatník podle návrhářky Zuzany Kubíčkové
Nejčtenější články
Doporučujeme

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Jít štěstí naproti

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Já vím, že mě miluje. Jen to neumí dát najevo

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Dej si pozor, co si přeješ

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Muž, nebo kluk?

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: A jak to bude dál?

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Můj život, moje pravidla

Březnový úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Nejsem líná, jsem jen špatně naprogramovaná

Dubnový úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Promiňte, vy jste tu sama?

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Říct, nebo neříct? To je, oč tu běží

Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Cestováním k vašemu novému já
Mohlo by se vám líbit

Manšestr se v roce 2026 vrací do interiérů. Dodá jim teplo, texturu i špetku nostalgie





