Úvodník šéfredaktorky Marianne Moniky Mudranincové: Dej si pozor, co si přeješ

Milé čtenářky, taky jste to zažily, že jste po něčem toužily, ale když jste toho dosáhly, tak se to obrátilo proti vám? Já ano. A nejednou. Je zajímavé, jak se to může v životě zvrtnout. Člověk si kolikrát myslí, že má jasný plán, ale nakonec je všechno jinak. Například moje maminka si před čtyřiceti lety přála maličkou chatičku, kam by naše rodina jezdila na víkendy. Vysnila si to úplně jasně: opalovačka na lehátku, večery u ohýnku, pár kytiček, aby se neřeklo. Dlouho jsme hledali, ale neměli jsme štěstí. Když už jsme to pomalu vzdali, přišel tatínek a řekl: „Holky, mám pro vás překvapení, jedeme!“ Naložil nás do naší dacie a odvezl do vesnice s optimistickým názvem Veselé. Na konci obce vystoupil, rozpřáhl ruce a zvolal: „Tak to je ona, naše chalupa!“ Když jsme ji viděly, rozplakaly jsme se. Ale nebylo to radostí.

Obrovská patrová ratejna s velkou přilehlou stodolou nebyla mezi dvoumetrovými kopřivami skoro ani vidět. Jak nám táta pyšně sdělil, nemovitost obklopovala zahrada čítající dva tisíce metrů čtverečních. Při představě sekání trávy na tak velkém pozemku se nám podlomila kolena. „To je krása, co?“ šťouchnul do mě otec doufaje, že ho v jeho nadšení podpořím. Nedočkal se.

Nebudu vás napínat, naši se kupodivu nerozvedli. Prošli jsme si vším, čím si projdou čerství chalupáři – prvotní šok vystřídalo nadšení z toho, že můžeme něco vybudovat podle sebe. Vyvezli jsme tuny věcí po předešlých majitelích a vyléčili si kopřivku, kterou jsme z těch starých špinavých krámů dostali. Opravili jsme střechu, předělali elektřinu, vybudovali koupelnu, naučili jsme se kosit kosou, hrabat seno, sekat dříví, topit v kamnech, vynášet popel, pěstovat brambory, cibuli, česnek a jahody – a časem došlo i na ty romantické večery s kytarou a koupání v bazénu. Naše chalupa je stará dáma, které jsme vrátili život a šarm. Vyžaduje ale spoustu péče a energie, na chalupě totiž nemáte nikdy hotovo. Někdy ji miluju a někdy ji nenávidím, ale láska rozhodně převažuje. Každopádně jestli sníte o chatě, důkladně to zvažte a dejte si pozor na to, co si přejete. Může se vám to splnit.

Milé čtenářky, ať už jste chalupářky, nebo ne, přeji vám pohodové léto plné krásných zážitků a zaslouženého odpočinku.

P. S.: A pokud si léto chcete ještě víc zpříjemnit, využijte letní Dny Marianne!

Úvodník vyšel v časopisu Marianne, redakčně upraveno