V polovině června si připomínáme jedno z nejvýznamnějších vojenských výročí v dějinách lidstva. Dne 18. června 1815 se na zvlněných polích nedaleko Bruselu odehrála legendární bitva u Waterloo. V tomto krvavém střetu se rozhodovalo o osudu celé Evropy. Napoleon Bonaparte, který se krátce předtím vrátil z exilu na ostrově Elba a bleskově obnovil své císařství, zde vsadil vše na jednu kartu. Proti němu se však postavila odhodlaná koalice evropských mocností. Výsledkem byla dramatická bitva plná taktických zvratů, která definitivně ukončila epochu napoleonských válek a poslala slavného francouzského vojevůdce do doživotního vyhnanství.
Návrat Napoleona z vyhnanství v březnu 1815 šokoval tehdejší panovníky, kteří zrovna na vídeňském kongresu překreslovali mapu kontinentu. Císař bez jediného výstřelu ovládl Paříž a zahájil období známé jako Sto dní. Evropské mocnosti okamžitě zapomněly na své neshody, označily Napoleona za nepřítele lidstva a vyhlásily mu válku. Francouzský panovník věděl, že proti obrovské přesile nemá v dlouhé válce šanci. Rozhodl se proto pro rychlý a agresivní preventivní útok v Belgii, kde chtěl porazit spojenecké armády ještě předtím, než se stihnou plně zformovat a spojit s blížícími se vojsky Rakouska a Ruska.
Samotný den bitvy, neděle 18. června, začal pro Francouze taktickou komplikací. Silný noční déšť proměnil polní cesty a pole v hluboké bahno. Napoleon proto odložil začátek hlavního útoku o několik hodin, aby půda alespoň trochu vyschla a on mohl efektivně manévrovat s těžkým dělostřelectvem. Toto zpoždění se ukázalo jako fatální chyba. Poskytlo totiž cenný čas spojencům, kteří urputně bránili své pozice na strategických farmách a čekali na slíbené posily. Když pak francouzská jízda a pěchota konečně zaútočily, narazily na dokonale připravenou obranu, kterou se nedařilo zlomit ani za cenu obrovských ztrát.
Klíčový zlom nastal v pozdním odpoledni. Na pravém křídle vyčerpané francouzské armády se nečekaně objevily jednotky koaličního partnera, které Napoleonův maršál předtím nedokázal zadržet. Tento čerstvý nápor vyvolal ve francouzských řadách paniku. Nepomohl ani zoufalý útok elitní Staré gardy, která byla poprvé ve své historii nucena ustoupit. Napoleonova armáda se kompletně zhroutila a dala se na bezhlavý útěk. Waterloo znamenalo definitivní konec císařových politických i vojenských ambicí. Vůdce byl následně deportován na osamocený ostrov Svatá Helena v Atlantiku, kde o několik let později zemřel. Chcete vědět, jak dobře znáte bitvu u Waterloo? Vyzkoušejte náš kvíz níže.
