Naše osobnost z nás dělá to, kým jsme. Právě díky ní někdo miluje společnost, zatímco jiný si raději užívá klid a samotu. Většina moderních psychologů se shoduje, že existuje pět základních dimenzí osobnosti, takzvaná „Velká pětka“. Zjistěte, zda milujete společnost, jste laskavá, zvídavá, zodpovědná, nebo neurotická.
Pochopit sám sebe, natož lidi kolem nás, může být někdy velmi těžké. Někdy nechápeme, proč jsme se zachovali tak, jak jsme se zachovali, proč nás tolik láká udělat něco, co bychom neměli, nebo proč se vždy obětujeme pro ostatní, zatímco jiní se nebojí žít podle svého a jsou mnohem šťastnější. Vyznat se sám v sobě nám může pomoci Velká pětka osobnostních rysů. Každý z nás se na škále těchto pěti rysů nachází někde jinde – a právě tím jsme jedineční. Když víte, kde máte silné a slabší stránky, můžete lépe pochopit nejen sebe, ale i své vztahy, práci nebo způsob, jakým zvládáte stres. Velká pětka nám tak může pomoci nejen lépe se poznat, ale i najít rovnováhu mezi tím, kdo jsme, a kým bychom chtěli být.
Teorie osobnostních rysů se už desítky let snaží přesně určit, kolik základních vlastností člověk vlastně má. Dřívější psychologové přišli s různými čísly – například Gordon Allport sestavil seznam z více než 4 000 rysů, Raymond Cattell jej zredukoval na 16 faktorů osobnosti a Hans Eysenck navrhl pouhé tři. Mnozí výzkumníci ale považovali Cattellovu teorii za příliš složitou a Eysenckovu naopak za příliš zúženou. Výsledkem byla právě teorie Velké pětky, která popisuje pět širokých dimenzí jako základní stavební kameny osobnosti. Tento přístup podpořila řada vědců a důkazy o jeho platnosti se objevují už od poloviny 20. století.
Mezi osobnostní rysy Velké pětky patří extraverze, přívětivost, otevřenost vůči zkušenostem, svědomitost a neuroticismus. Zjednodušeně řečeno, extraverze vyjadřuje společenskost, přívětivost laskavost, otevřenost tvořivost a zvědavost, svědomitost zodpovědnost a cílevědomost a neuroticismus se často pojí s náladovostí nebo emoční nestabilitou. Když pochopíte, co jednotlivé rysy znamenají, a zda máte u dané vlastnosti spíše vyšší nebo nižší skóre, můžete lépe porozumět své vlastní osobnosti – i bez oficiálního testu. A stejně tak vám to může pomoci lépe chápat ostatní lidi podle toho, kde se na pomyslné škále těchto vlastností nacházejí. Každý z těchto pěti hlavních rysů představuje škálu mezi dvěma extrémy. Například, extraverze se pohybuje mezi velmi společenským a velmi uzavřeným (introvertním) chováním. Většina lidí se samozřejmě nachází někde mezi těmito póly.
Extraverze je spojená se společenskostí, energií, spontánností a sebejistotou. Extroverti jsou společenští, otevření a čerpají energii z kontaktu s lidmi. Naopak introverti se po delší společnosti často cítí vyčerpaní a potřebují čas o samotě, aby „dobili baterky“.
Pokud je vaše extraverze vysoká, znamená to, že si užíváte pozornost ostatních, snadno navazujete kontakty, máte široký okruh přátel, působíte energicky a otevřeně a často mluvíte dřív, než myslíte. Pokud je vaše extraverze nízká, znamená to, že dáváte přednost samotě, společnost vás unavuje, nevyhledáváte pozornost a dřív myslíte, než něco řeknete.
Přívětivost zahrnuje empatii, laskavost, důvěru a ochotu pomáhat. Lidé s vysokou přívětivostí bývají vstřícní, spolupracující a soucitní. Ti s nízkou přívětivostí jsou spíše soutěživí, kritičtí nebo manipulativní.
Pokud je vaše přívětivost vysoká, znamená to, že se zajímáte o druhé, projevujete soucit a empatii, ráda pomáháte a podporujete štěstí ostatních. Naopak při nízké přívětivosti máte malý zájem o druhé, nezajímáte se o pocity ostatních, můžete působit necitlivě a nebojíte se manipulovat, abyste dosáhla svého.
Tento rys je ze všech pěti nejsilněji spojený s představivostí, zvídavostí a tvořivostí. Lidé s vysokou otevřeností mají široké spektrum zájmů, jsou zvědaví, rádi se učí nové věci a sbírají nové zážitky. Ti, kteří mají v této oblasti skóre nízké, bývají spíše tradiční, mají rádi zaběhlý řád a nemusí abstraktní myšlenky.
Pokud je tato vaše otevřenost vysoká, znamená to, že jste velmi kreativní, ráda zkoušíte nové věci, hledáte nové výzvy a přemýšlíte v abstraktních souvislostech. Nízká otevřenost značí, že nemáte ráda změny, nemáte velkou představivost, nerada přijímáte jakékoli inovace a často odmítáte nové nápady.
Svědomitost znamená zodpovědnost, pečlivost a schopnost sebekontroly. Vysoce svědomití lidé bývají organizovaní, důslední a zaměření na cíle. Umí plánovat, přemýšlejí o důsledcích svého chování a dodržují termíny. Naopak nízké skóre ukazuje na menší strukturovanost a sklony k prokrastinaci.
Vysoká svědomitost značí, že se na vše připravujete s dostatečným předstihem, plníte úkoly včas, dáváte důraz na detaily a máte ráda jasný plán a řád. Nízká svědomitost značí, že nemáte ráda režim či jasně daný harmonogram, býváte nepořádná, často odkládáte své povinnosti a nedokončujete úkoly.
Neuroticismus je spojený s nestabilními emocemi, úzkostí, podrážděností a náchylností ke stresu. Vysoké skóre může znamenat větší citlivost, proměnlivou náladu a tendenci k obavám či smutku. Lidé s nízkým neuroticismem jsou obvykle klidní, vyrovnaní a odolní vůči stresu.
Vysoký neuroticismus znamená, že se často stresujete, neustále se něčeho obáváte, snadno vás něco rozruší, máte časté výkyvy nálad a těžko se po stresové situaci dáváte dohromady. Nízký neuroticismus znamená, že jste emocionálně stabilní, dobře zvládáte stres, jste klidná a uvolněná a málokdy býváte smutná.
Zdroj: verywellmind.com
79 Kč
79 Kč
84 Kč
