Syndrom hlavní postavy: Zjistěte, zda jste hrdinkou vlastního příběhu a jak to nepřehnat

Hranice mezi sebevědomím a arogancí

Pokud v sobě máte energii „hlavní postavy“, pravděpodobně vnímáte svůj život jako příběh, ve kterém vy sama hrajete tu nejhlavnější roli. To pochopitelně nemusí znamenat něco špatného. Syndrom hlavní postavy se dá vnímat tak, že se nebojíte převzít kontrolu nad svým životem, dáváte na první místo své štěstí a učíte se být k sobě laskavá a sebevědomá – což zní jako oblíbená mantra dnešní doby. Pokud se ale tato vaše povaha přehoupne přes pomyslné hranice empatického a morálního cítění, může tento přístup sklouznout i k méně lichotivým vlastnostem, například k aroganci, sobeckosti, pocitu nadřazenosti nebo k tomu, že přestanete brát ohled na ostatní. Je důležité znovu zmínit, že syndrom hlavní postavy není žádná odborná diagnóza, ale spíše internetový pojem, který výstižně popisuje určitý typ energie, chování a postoje.

Mohlo by se vám líbit

Máte šéfovou včelí královnu? Rozpoznejte ji včas, pochopte její motivy a začněte hned jednat

Kdy je syndrom hlavní postavy přínosem?

Když poprvé uslyšíme pojem syndrom hlavní postavy, můžeme z něj mít pocit, že se jedná o něco negativního. Stejně jako označení hvězda jasná nebo princezna ze Sáby může znít sebestředně, ovšem když tuto naši vlastnost udržíme na uzdě, může nám přinést spoustu výhod, aniž by se to jakkoli dotklo lidí v našem okolí. Takový přístup nám může pomoci budovat zdravé sebevědomí a podpořit duševní pohodu, na což je v současné době kladen opravdu velký důraz.

Buďte jako vaše oblíbená literární hrdinka

V praxi to konkrétně znamená, že začnete důvěřovat sama sobě, budete se rozhodovat sama za sebe a hlavně se přestanete bát toho, co si ostatní myslí. Naučíte se dávat na první místo sebe a své priority, nastavíte si zdravé hranice a konečně dokážete říkat ne bez pocitu viny. Díky tomu si uděláte čas na sebe a své koníčky – to všechno jsou zdravé projevy syndromu hlavní postavy. Když si vybavíte své oblíbené knižní či filmové hlavní hrdinky, bývají to často právě ženy, které se nebojí jednat, nechybí jim odvaha, postaví se zlu a dokážou vyřešit jakýkoli problém.

Mohlo by se vám líbit

Místo podpory stres: Jak poznat, že je vaše kamarádka toxická? Všímejte si několika signálů

I na sociálních sítích nás inspirují influencerky, které se tímto „syndromem“ rády chlubí a propagují ho. Žijí podle sebe, dělají, co je baví a naplňuje, nebojí se být samy sebou a nenechají se negativně ovlivnit okolím či názory ostatních – a může jít o drobnosti, které pomohou rozzářit i pochmurný den.

Kdy už syndrom hlavní postavy škodí?

Stejně jako snad u všeho i zde platí, že všeho moc škodí. Pokud totiž neudržíte syndrom hlavní postavy na uzdě, můžete snadno a rychle sklouznout k přesvědčení, že jste důležitější a významnější než ostatní, a to – jak známe z literárních příběhů – nikdy nedopadne dobře. Takový člověk pak má přehnaný pocit vlastní důležitosti, začíná ztrácet empatii a soucit a zkrátka všechny ostatní vnímá jen jako nedůležité vedlejší postavy vlastního příběhu. Chová se povýšeně, vykazuje známky narcismu a stane se závislý na obdivu ostatních (přesně těch „vedlejších“ postav, které považuje za nedůležité).

Každý je hlavním hrdinou vlastního příběhu

Na sociálních sítích se pro tento postoj často používá i označení „NPC“ – původně herní termín pro „nehratelnou postavu“, která má předem danou roli a žádnou vlastní vůli. Přesně tak lidé s negativním syndromem hlavní postavy vnímají lidi ze svého okolí. Existují jen proto, aby „doplnili“ jejich život a na těch jejich nezáleží. Jenže právě v tom je problém. Pokud začnete ostatní vnímat jako méněcenné či nedůležité, přestáváte je brát jako plnohodnotné lidské bytosti. A všichni moc dobře víme, jak takoví „záporáci“ v příbězích končí.

Mohlo by se vám líbit

Život s narcistou může být peklo na zemi: Naučte se ho rozpoznat včas, než bude pozdě

Pokud tedy máte pocit, že vaše hlavní postava ve vás přebírá kontrolu až příliš, zkuste si připomenout, že každý z nás je hlavní postavou svého vlastního příběhu. Zkuste se podívat na svět očima ostatních, přemýšlet, čím si procházejí, a vnímat, že i oni mají své radosti, bolesti a sny. Empatie a pokora jsou skvělým protipólem přehnaného sebevědomí.

Hranice mezi syndromem hlavní postavy a narcismem

Přestože syndrom hlavní postavy není žádná oficiální diagnóza, může popisovat chování, které se podobá narcistické poruše osobnosti. Narcistická porucha osobnosti je už duševní nemoc, při které má člověk přehnaný pocit vlastní výjimečnosti, potřebuje neustálý obdiv a chybí mu empatie vůči ostatním. Pokud byste začala vnímat, že se k takovému myšlení blížíte a narušuje to vaše vztahy, měla byste se obrátit na odborníka. Narcistická porucha osobnosti není jen povahový rys, ale skutečné duševní onemocnění, které se dá a mělo by se léčit.

Nezapomeňte na dávku empatie

Vzpomeňte si na slova, která zazněla v oblíbeném romantickém filmu, který si každoročně pouštíme na Vánoce. Ve snímku Prázdniny říká Eli Wallach Kate Winslet, že se bůhví proč chová jako kamarádka hlavní postavy, místo toho, aby byla ona sama hlavní hrdinkou vlastního příběhu. Myslete tedy na to, avšak uchovejte si pokoru a empatii, které vás udrží nohama na zemi a nedovolí, aby se z vás stal narcista s vážným problémem poruchy osobnosti.

Zdroj: healthline.com, health.clevelandclinic.org, webmd.com

Mohlo by se vám líbit

Je to jen špatná nálada, nebo začínající deprese? Psycholožka Julie Janošíková radí, jak poznat rozdíl a jak obojí řešit