Konec známek v prvních třídách se blíží. Nové hodnocení má dětem vrátit chuť učit se

Pětadvacet dětí se zvedá z lavic a odchází na chodbu. Zrovna začala druhá vyučovací hodina. Na chodbě visí na zdech papíry, kde se děti dočtou o různých jarních kytkách. Úkol je jednoduchý: najít dvě informace, které už věděly, a k tomu dvě nové. „Nevěděla jsem, že je sedmikráska jedlá.“ „Dozvěděl jsem se, že krokus má víc barev,“ zaznívá ve druhé cé. Každý si zapisuje to, co se dočetl, do svého deníku. „Vy se z toho budete učit, tak si vymyslete, jak si to do něj napsat, aby to pro vás bylo přehledné,“ nabádá školáky učitelka Eva Kaplánková ze ZŠ Zábřeh ve Školské ulici.

Na konci hodiny, když ještě předtím stihnou žáci bylinky řadit podle abecedy a přemýšlet, jakou kytkou by chtěli být a proč, přichází hodnocení. Palec nahoru zvednou děti, které mají pocit, že jim dnes práce šla. Palec dolů dávají ti, kteří si myslí, že jim dnešní úkol dělal obtíže. A něco mezi, palec uprostřed, ukážou všichni ostatní, kteří hodnotí svůj výkon takto: trochu mi to šlo a trochu ne.

Mohlo by se vám líbit

Že nás to nenapadlo dřív! Školní tábor místo prázdných tříd. Děti se baví a rodičům odpadá letní stres

Rozvíjet, co jim jde

Dnes se hojně skloňuje zejména proměna školního vysvědčení: od září 2027 z něho zmizí známky a nahradí ho slovní hodnocení. Povinné bude ve všech prvních třídách a o rok později v druhých, rozhodlo loni ministerstvo školství. Nová podoba vysvědčení je ale až poslední krok. Snahou je proměnit hodnocení během celého školního roku, vnést do třídy i jinou zpětnou vazbu než jen známky a naučit děti, aby se uměly hodnotit i samy. Ostatně najdeme to i ve Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+, zásadním koncepčním dokumentu ministerstva školství, kde je u formativního hodnocení napsané, že jde o průběžné hodnocení s cílem rozvíjet u každého žáka to, co mu jde, v maximální možné míře.

K čemu to budu potřebovat?

„Úplně zmizela otázka, která se objevovala hlavně v první třídě: A bude to dneska na známku? Děti už to vůbec nezajímá. Neřeší, jestli dostanou jedničku nebo trojku. Vědí, proč se danou věc učí a k čemu ji budou potřebovat,“ říká Eva Kaplánková, která loni prošla kurzem Vysvědčení JINAK. Ten vyvinul tým v čele s pedagožkou Janou Kratochvílovou.

Myšlenkou, jak nahradit tradiční známkování smysluplnější zpětnou vazbou, se Jana Kratochvílová začala zabývat krátce po revoluci. V té době působila jako ředitelka malé základní školy v Řeznovicích jihozápadně od Brna. „Už tehdy jsme ve škole začali vytvářet speciální knížku pro sebehodnocení a hodnocení žáků, která nahradila žákovskou. Děti v ní každý týden hodnotily, jak se jim dařilo zvládat učivo, a my jim poskytovali zpětnou vazbu a společně jsme jejich pokrok probírali. Součástí byl také prostor pro vzkaz rodičům a pravidelné měsíční shrnutí,“ popisuje.

Mohlo by se vám líbit

Navštivte s námi školu, kam byste sami rádi chodili: Vychází vstříc dětem i rodičům a najdete ji v malém městečku

Postupně pak začala šířit tuto myšlenku do dalších škol. Dnes působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a před pěti lety se jí podařilo získat grant od Technologické agentury ČR, díky čemuž mohla společně s členy řešitelského týmu, dětmi, učiteli a rodiči deseti škol vyvinout nové vysvědčení. Tým Jany Kratochvílové nakonec oslovilo i ministerstvo školství s tím, že chce formativní hodnocení dát do zákona, kam se v prosinci 2024 skutečně dostalo. „V zahraničí je mnohem rozšířenější praxe, že děti, zejména v prvních třech ročnících, nedostávají známky, ale slovní hodnocení. A to nejen na západě, ale i kolem nás, tedy v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku,“ dodává Kratochvílová.

Naučit se, jak to dělat

Za poslední tři roky prošlo desetiměsíčním školením Vysvědčení JINAK na dvě stovky učitelů a dalších šedesát pedagogických sborů absolvovalo kratší seznámení s tím, co formativní vzdělávání je (existují ale i další kurzy od jiných odborníků). „Co jsme před třiceti lety občas v Řeznovicích používali, a dnes už učíme, že to vhodné není, bylo hodnocení osobností žáků. V neoficiálním vysvědčení své dcery jsem nedávno našla, že je šikovná, pilná a pracovitá. Dnes učitelům vysvětlujeme, že takový přístup není ideální,“ říká autorka Vysvědčení JINAK. Místo toho je potřeba popsat konkrétní činnost a chování. Neříkat, že je dítě samostatné, ale že samostatně řeší zadané úlohy. Neříkat, že je rychlé, ale že rychle čte nebo správně řeší slovní úkoly.

Mohlo by se vám líbit

Proč děti zlobí: Psycholožka varuje, že možná volají SOS

Důležité také je, aby každé dítě přesně vědělo, co se od něj očekává a podle čeho se bude posuzovat jeho práce. V zábřežské škole proto neuslyšíte větu: Zítra píšeme písemku, naučte se všechno, co jsme probírali. „Naopak jim přesně řeknu, co se po nich bude chtít. A když se potom někdo zeptá, proč nedosáhl na lepší výsledek, můžeme se společně podívat na konkrétní kritéria a jestli byla splněna,“ vysvětluje Eva Kaplánková.

Hodnocení je tím pádem pro děti mnohem srozumitelnější. Zmizel tlak ze známek, děti se nebojí chyb a mohou se více soustředit na samotné učení. „Dnes už i díky výzkumům víme, že špatné známky nepůsobí na všechny stejně. Zatímco někoho mohou motivovat k většímu úsilí, jiné demotivují, jsou pro ně zdrojem stresu, snižují jejich sebedůvěru a berou jim radost z objevování nových věcí,“ poznamenává Jana Kratochvílová.

Mohlo by se vám líbit

Rozchod rodičů znamená i nové uspořádání prázdnin. Jak najít řešení pro všechny? Odbornice radí rozdělit léto na třetiny

Naslouchat druhým

Výuka se ale může proměnit ještě mnohem víc. V zábřežské třídě nejsou žáci pouhými posluchači: hledají informace, diskutují a přicházejí na řešení sami. „Vyučující připravují prostředí a úkoly, ale během výuky fungují spíše jako průvodci,“ vysvětluje Eva Kaplánková s tím, že takový přístup sice vyžaduje náročnější přípravu, ale školáci jsou pak mnohem motivovanější a spokojenější.

Důležité je i sebehodnocení. Učitelka školáky vede k tomu, aby nehledali jen to, co se nepovedlo, ale dokázali si všimnout vlastního pokroku. K tomu slouží například mapa pokroku, kam si dítě zaznamenává, jak mu různé věci jdou a v průběhu roku to porovnává. Díky tomu se může výrazně posílit jeho sebevědomí. Je tu prostor, aby se samo rozhodlo, v čem se chce zlepšovat. Ale taky se tím pilují schopnosti vyjadřovat se nebo prezentovat výsledky své práce před ostatními. Součástí hodnocení nejsou jen znalosti, například že někdo ovládá gramatická pravidla, nebo umí násobilku, ale také kompetence, například že vydrží pracovat na obtížných úkolech, učí se plánovat své učení, chodí do školy připravený…

Lepší atmosféru a motivační prostředí je ale možné podporovat ještě jinak. „Pokud se dítě necítí bezpečně, jen těžko se zapojí do výuky nebo ukáže, co skutečně umí. Proto máme pravidelné ranní komunitní kruhy, během nichž si děti povídají o zážitcích, pocitech i o tom, co jim dělá radost. Tady se učí naslouchat druhým, mluvit o sobě a vnímat potřeby své i svých spolužáků,“ uzavírá Eva Kaplánková.

Zdroj: Autorský článek

Nadační fond Eduzměna spustil v roce 2020 projekt, jehož cílem je přinášet inovativní přístupy ve výuce, podporovat učitelské sbory a více zapojovat rodiče i zřizovatele do dění ve školách, a to vždy v rámci celého regionu. Každé zapojené škole je k dispozici průvodce, který pomáhá s jejím rozvojem. Po pěti letech pilotní fáze na Kutnohorsku se Eduzměna rozhodla své zkušenosti rozšířit do dalších koutů Česka, kde chce pokračovat v propojování všech, kdo ovlivňují vzdělávání. Jedním ze zapojených regionů je i Šumpersko–Zábřežsko.

Galerie: Konec známek v prvních třídách se blíží. Nové hodnocení má dětem vrátit chuť učit se

1 fotka 2 fotky