Že nás to nenapadlo dřív! Školní tábor místo prázdných tříd. Děti se baví a rodičům odpadá letní stres

„Nejdřív jsme nabízeli naše prostory pro příměstské tábory, které ale organizoval někdo jiný,“ vypráví zástupkyně ZŠ Šumavská v Šumperku Radmila Lucová. Pak se rozhodli pořádat je sami – a šlo to. A v roce 2019 přišli s novinkou a uspořádali čtyřdenní „tábor“ pro budoucí prvňáčky, který pořádají dodnes.

Budoucí prvňáčci

„Napadlo nás, že bychom mohli udělat adaptační program pro předškoláky, aby se seznámili se svými budoucími učitelkami, poznali prostředí školy a naučili se orientovat ve školní budově,“ vysvětluje Radmila Lucová, která se od září stane v ZŠ Šumavská ředitelkou. Od té doby děti nastupují v září do první třídy s větší jistotou.

Šumavská patří k velkým školám, chodí sem přes pět set žáků a právě neznámého prostředí se budoucí prvňáčci často nejvíc obávají. „Strach mají například z jídelny, kde musí nosit tácy, a tak si to u nás v létě vyzkouší nanečisto, bez mnoha dalších přihlížejících,“ říká Radka Kroupová, která učí na prvním stupni a adapťák každoročně spoluorganizuje.

Program je podobný příměstskému táboru. Děti přicházejí zpravidla v osm ráno a odcházejí odpoledne. Škola ale vychází vstříc i rodičům, kteří potřebují být v práci dřív. „Jsme tady k dispozici už od sedmi a poslední děti si rodiče vyzvedávají kolem čtvrté odpoledne,“ upřesňuje ředitelka s tím, že jedním z mála rozdílů oproti klasickému příměstskému táboru je to, že jejich adaptační program trvá jen čtyři dny.

Mohlo by se vám líbit

Pediatr Cyril Děckař: Rodiče často volají sanitku zbytečně. Jakou klíčovou radu by jim dal, a co naopak nefunguje

Hledání pokladu

Aby budoucí prvňáčci školu během těchto dnů dobře poznali, hledají po budově poklad. Seznamují se taky s tělocvičnou a venkovním hřištěm. Čas tráví i ve školních dílnách, kde si vyrobí něco na památku, a ve školní cvičné kuchyňce, kde zase asistují při přípravě svačin. Dětí bývá kolem čtyřiceti a jsou rozdělené do čtyř skupin, které kopírují budoucí třídy. „Takže se seznamují i se svými spolužáky, se kterými stráví dalších několik let,“ dodává ředitelka.

Přínosné je to i pro samotné učitelky, které mají díky programu možnost své budoucí žáky ještě před začátkem školního roku lépe poznat. „Třeba u jednoho chlapce jsme včas věděli, že bude potřebovat asistenta pedagoga,“ uvádí Radka Kroupová s tím, že mohli podpůrné kroky řešit s předstihem.

Škola jako letní základna

Nejčastější varianta je, že základky napříč Českem nabízejí v létě své prostory organizátorům příměstských táborů, kteří zde mají základnu. Tedy místo, kde se dá trávit část programu, anebo se schovat v případě špatného počasí. Někde navíc školní jídelny vaří pro veřejnost i během prázdnin, takže odpadá starost, kam s dětmi na oběd.

Méně častá je varianta, že příměstský tábor pořádá přímo škola, najít se ale dají. Jedna taková se nachází ve Zbraslavicích na Kutnohorsku. První příměstské tábory tady pořádali ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Kutné Hoře. Fungovalo to zhruba dva roky, během nichž si škola zajišťovala program i personál, zatímco administrativa a účetnictví spadaly pod DDM.

Mohlo by se vám líbit

Můj syn si vzal v devatenácti letech život. Bolest nikdy nezmizí. Dnes se aspoň snažím, aby jiné matky nemusely zažít totéž

Postupně pak začali uvažovat o tom, že si celý projekt převezmou pod sebe. „Naše obavy se na začátku týkaly především účetnictví. Nakonec se ale ukázalo, že většinu věcí dokážeme zajistit sami, včetně toho, že tu máme zkušeného učitele, který má chuť program koordinovat. Přechod pod školu nebyl nakonec tak složitý, jak se původně zdálo,“ konstatuje ředitelka školy Martina Peroutková s tím, že zbraslavickým dětem nabízejí dva termíny a dvě témata. Jeden tábor je sportovní, druhý detektivní.

Díra na trhu

Zbraslavická škola se do pořádání příměstských táborů pustila hlavně proto, že viděla zájem ze strany rodičů. V létě podobných aktivit v okolí nebylo mnoho a škola zároveň hledala způsob, jak být pro místní rodiny ještě užitečnější. „Trochu jsme reagovali na poptávku rodičů a díru na trhu,“ říká ředitelka. Příjemným bonusem je, že na tábor přispívá obec.

Výhodou je i dobré zázemí – tělocvična, multifunkční hřiště i další prostory, které jsou dětem ve Zbraslavicích k dispozici. Program doplňují výlety a aktivity mimo školu, což tady není zas takový problém vymyslet. Nachází se tu vyhlášený areál u Starého rybníka, kde je lanové centrum, lukostřelba nebo možnost půjčit si šlapadla či kanoe. Děti ale jezdí i dál, třeba do patnáct kilometrů vzdálené komunitní zahrady a ekocentra v Malešově, kde si zkoušejí péct chleba nebo pizzu.

Není to jen hlídání

„Tábory nejsou jen o hlídání, ale často i o podpoře dětí, které by jinak měly omezené možnosti prázdninových zážitků. Některé děti si díky tomu užijí výlety, bazén nebo jiné aktivity, ke kterým by se doma nedostaly. Navíc mohou zůstat v kontaktu se svými spolužáky,“ vyzdvihuje další výhodu ředitel ZŠ Boženy Němcové v Zábřehu Pavel Nimrichtr, kde příměstské tábory pořádají už pátým rokem obvykle ve dvou turnusech. Většina dětí jsou žáky jejich školy, není to ale podmínka.

Mohlo by se vám líbit

Vyroste naše dítě z autismu? To je otázka, kterou si pokládají všichni rodiče. Vědci jim nyní dávají naději

Výhodné i pro pedagogy

Vedlejším efektem je podle něj zapojení pedagogických pracovníků, zejména asistentek. Ty často pracují na částečné úvazky a nemají možnost čerpat plnou dovolenou přes celé letní prázdniny. Myšlenka příměstských táborů se ale v zábřežské škole objevila i díky ředitelově osobní zkušenosti. „Jsem z učitelské rodiny a viděl jsem kolem sebe, jak mají naši známí problémy s tím, kam děti v létě dát,“ přibližuje Pavel Nimrichtr.

Klíčové pro školu vždycky je, aby měla někoho, kdo chce letní program dělat. „U nás se toho ujal vedoucí školního klubu. Starší kolega, už vlastně důchodce, který ale pořád zůstává v práci. Pamatuje ještě pionýrské tábory, kdy je sám vedl a organizoval,“ říká zábřežský ředitel. Právě tento zaměstnanec přišel s nápadem, že příměstský tábor by mohl být dobrá cesta – méně náročná než klasický pobytový tábor a pro rodiče finančně dostupnější. „Vlastně se divím, že nás to nenapadlo dřív,“ dodává Pavel Nimrichtr.

Zdroj: Autorský text

Nadační fond Eduzměna spustil v roce 2020 projekt, jehož cílem je přinášet inovativní přístupy ve výuce, podporovat učitelské sbory a více zapojovat rodiče i zřizovatele do dění ve školách, a to vždy v rámci celého regionu. Každé škole je k dispozici průvodce, který pomáhá s jejím rozvojem. Po pěti letech pilotní fáze na Kutnohorsku se Eduzměna rozhodla své zkušenosti rozšířit do dalších koutů Česka, kde chce pokračovat v propojování všech, kdo ovlivňují vzdělávání. Jedním ze zapojených regionů je i Šumpersko–Zábřežsko.