Stačí pár základních surovin a zbytek práce za vás udělá rozehřátá trouba. Během pečení se v zelenině přirozeně zkoncentrují chutě i sladkost, zatímco na povrchu získá lákavou zlatavou kůrku. „Barevný plech“ podle dnešního receptu skvěle poslouží jako voňavá příloha k masu, ale s trochou sýra nebo luštěnin se snadno promění i v plnohodnotný bezmasý oběd.
Z výživového hlediska jde o ukázkový příklad lehkého, ale sytého jídla. Kombinace dýně, červené řepy, brambor a lilku nabízí nízkou energetickou hodnotu (samotná zelenina má kolem 40–70 kcal na 100 g), ale zároveň vysoký podíl vlákniny, která prospívá trávení a zasytí na dlouhou dobu. Ještě zajímavější je však zdravotní přínos jednotlivých surovin, protože každý druh zeleniny na plechu přináší jiný typ ochranných látek a antioxidantů.
Zdravá nálož vlákniny a antioxidantů
Dýně hokkaidó dodá tělu cenný betakaroten pro zdravý zrak a pokožku, zatímco lilek ve své fialové slupce ukrývá antioxidant nasunin chránící buněčné membrány. Česnek a cibule pak díky sirným sloučeninám a kvercetinu fungují jako přirozená podpora imunity. Šetrná příprava v troubě navíc vyžaduje minimum tuku – stačí jen pár lžic kvalitního oleje, který pomůže tělu vstřebat vitaminy rozpustné v tucích. Zeleninu je ideální péct pozvolna dozlatova, nikoliv zprudka do tmavohněda, abyste předešli vzniku nežádoucího akrylamidu ze škrobnatých brambor. Jedinou slabinou čistě zeleninového plechu je nízký obsah bílkovin. Pokud pokrm chystáte jako samostatný hlavní chod, stačí jej na závěr posypat rozdrobeným balkánským sýrem či fetou, přidat pečenou cizrnu nebo podávat s dipem z řeckého jogurtu. Zdrojem snadného a skvělého receptu, který naleznete na konci článku, jsou Toprecepty.cz.
Zatímco dýně a brambory tvoří jemný základ, hlavní chuťový i barevný akcent dodává receptu červená řepa. Cesta tohoto skromného kořene začala před tisíci lety na pobřeží Středozemního moře. Ve starověkém Řecku a Římě se intenzivně pěstovala, naši předkové ale jedli pouze její zelené listy, ze kterých se postupně vyvinul dnešní mangold. Kořen divoké rostliny byl totiž tenký, tvrdý a hořký, takže sloužil výhradně v lékárnictví k mírnění horečky, hojení ran a léčbě kožních potíží. Až v 16. století, v období renesance, vyšlechtili pěstitelé v Itálii a Německu odrůdy s tlustým, kulatým a sladkým červeným kořenem, jaký známe dnes.
Věděli jste, že je červená řepa spojená s celou řadou zajímavostí a kuriozit? V roce 1975 se například podívala až do vesmíru, když sovětští kosmonauti během historické mise Apollo–Sojuz přivítali své americké kolegy na oběžné dráze tradičním borščem ve speciálních vesmírných tubách. Pro dnešní sportovce zase představuje naprosto legální přírodní doping, protože je mimořádně bohatá na dusičnany, které tělo přeměňuje na oxid dusnatý – ten rozšiřuje cévy, snižuje spotřebu kyslíku ve svalech a prokazatelně zvyšuje vytrvalost. Uplatnění ale našla i mimo talíř. V 19. století, kdy byl výrazný make-up považován za společensky nevhodný, ji dámy viktoriánské éry využívaly místo rtěnky a tvářenky, aby dodaly pleti přirozeně růžový odstín. A v moderní době její šťávu míchají v Kanadě a severních státech USA s posypovou solí, protože tato přírodní směs dokáže rozpouštět led na silnicích i při mnohem nižších teplotách, a navíc omezuje korozi aut a šetří životní prostředí.
Troubu předehřejeme na 180 °C. Dýni omyjeme, vydlabeme a i se slupkou nakrájíme na menší kousky silné přibližně 2 cm. Lilky omyjeme a se slupkou nakrájíme na kolečka silná přibližně 1 cm. Osolíme a necháme „vypotit“. Řepu očistíme a nakrájíme na půlkolečka silná 0,5 cm. Cibuli oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka. Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kolečka silná 0,5 cm. Česnek prolisujeme do oleje a vmícháme koření. Na plech dáme pečicí papír. Rozprostřeme na něj zeleninu, osolíme a promícháme s ochuceným olejem. Zakryjeme alobalem. Pečeme v předehřáté troubě 40-45 minut. Po 20 minutách alobal odstraníme a necháme dopéct. Podáváme jako samostatný pokrm nebo ke grilovanému či pečenému masu.