Jeden z pokladů tradiční české kuchyně, na jehož přípravu má téměř každá domácnost vlastní návod, často děděný po generace. Kulajda. Vydatná krémová polévka, která může být i hlavním chodem. Dnešní recept nabízí jednodušší a úspornější, ale přesto velmi chutnou verzi.
Kulajda pochází z jižních Čech, odkud se rozšířila do všech koutů republiky. Příprava není nijak složitá, jedná se o klasickou smetanovou zahuštěnou polévku. Ovšem množství receptů bychom se asi nedopočítali. Existuje v mnoha variantách, lišících se kraj od kraje, ale i rodinu od rodiny. Úplně původní kulajda byla podle všeho bez hub, ale ty se postupně staly její běžnou součástí, ať již sušené nebo čerstvé. Důležitou ingrediencí je čerstvý, sušený nebo nakládaný kopr, recept od receptu se může lišit další používané koření, ale i úprava další základní suroviny, kterou je vajíčko: někde se zašlehává do polévky, jinde je například uvařené natvrdo.
Původ názvu kulajda není dodnes jednoznačný. Podle jedné teorie jde o zkomolené jméno kdysi známé jihočeské lidové kuchařky Adelajdy Kuhové, narozené roku 1805. Byla původem Němka a její jméno podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde. Druhá, pravděpodobnější verze odkazuje na nářeční výrazy „zakulat“ nebo „zakudlit“ pro „zakvedlat/zahustit moukou“. Nejen receptů na kulajdu a teorií o jejím názvu, ale i samotných názvů je více: podle regionů se můžete setkat i s označením kudlanka, kudlanky nebo třeba kulimajda.
Sušené houby namočímealespoň na 2 hodiny do teplé vody. Oloupané brambory nakrájíme na menší kousky, zalijeme 4 hrnky vody, přidáme scezené houby, sůl, kmín a povaříme. Zakysanou smetanu smícháme se 4 lžícemi hladké mouky a 1 hrnkem studené vody. Asi po patnácti minutách polévku odstavíme, přes sítko přilijeme zahuštěnou smetanu a pečlivě rozmícháme. Přivedeme k varu a ještě přibližně 20 minut povaříme. Před koncem varu můžeme přidat najemno nakrájený kopr a už nevaříme.
