Jedním z typických symbolů Velikonoc je vedle malovaných vajíček, mazance či nádivky také velikonoční beránek. Podle tradice by se měl péct na Bílou sobotu.
Tradice velikonočního beránka je prastará. Vychází z biblických dějin, z doby Mojžíše, který „za velké noci“ vyvedl izraelský lid z egyptského otroctví. Na památku toho, že vyšli z Egypta, každý rok před velkou nocí pekli izraelité beránka na hořkých bylinách a pojídali ho s nekvašeným chlebem. V křesťanské tradici je beránkem božím Ježíš Kristus, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži, a vysvobodil tak lidstvo z hříchu. Beránek jako obětní symbol i obřadní pokrm je známý už od starověku. Když se stávalo jehněčí maso finančně nedostupným, nahrazoval se beránkem z ovčího sýra nebo z různých druhů sladkého těsta.
Z obětního beránka s dramatickou historií nakonec v českých velikonočních tradicích zakotvil beránek v podobě roztomilého a lahodného moučníku a krásné ozdoby svátečního stolu. Velikonoční beránek je pro nás tedy především tradiční sladkost, pečená ve formě ležícího beránka. Symbolizuje příchod jara a nový život. Velikonoční beránek se obvykle pekl na Bílou sobotu. V neděli, na Boží hod velikonoční, ho lidé odnášeli (stejně jako mazanec) do kostela k posvěcení. Po mši si pak na něm rodina pochutnala. Původně se připravoval z kynutého těsta, ale dnes jsou populárnější varianty z piškotového nebo máslového těsta. Po upečení se zdobí cukrovou polevou nebo se jednoduše posype moučkovým cukrem. Často se mu také kolem krku uvazuje stuha.
Celá vejce vyšleháme s oběma cukry a přilijeme smetanu. Poté přimícháme mouku, smíchanou s kypřicím práškem. Nalijeme do vymazané a vysypané formy a pečeme na 180 °C asi 50 minut (50 minut v těžké dvoudílné keramické formě, v teflonové je pečení rychlejší). Po upečení můžeme beránka pocukrovat nebo polít polevou.
autorský článek, toprecepty.cz
