Listové těsto nejlehčí a nejkřehčí ze všech těst, ale i jedno z nejobtížnějších na přípravu. Naštěstí ho lze běžně koupit. S tím koupeným se například pizza šneky z listového těsta stávají snadnou a rychlou svačinkou nebo vynikajícím „zobáním“ pro každou příležitost.
Originální listové těsto vzniká zpočátku jako jednoduché, obyčejné těsto. Jeho následný vývoj je však působivý: válí se, natahuje, prokládá máslem a skládá znovu a znovu, dokud se nevytvoří všechny vrstvy. Konečné těsto vypadá jednotně, ale ve skutečnosti jde o velmi tenké vrstvy, oddělené stejně tenkými vrstvami másla. Při pečení se voda ve vrstvách těsta (a část vody v másle) promění v páru. Ta má dostatek síly, aby nafoukla každý tenký plát těsta, takže závěrečným výsledkem je velmi lehké a křehké pečivo. Listové těsto má relativně neutrální chuť a vůni, takže se hodí k přípravě pochoutek jak sladkých, tak slaných. K těm slaným patří i pizza šneky podle Toprecepty.cz. Složité výroby listového těsta jsou dnes domácnosti ušetřeny. Vzhledem k tomu, že tohle těsto patří mezi celosvětově nejoblíbenější, je dnes běžným sortimentem mnoha obchodů u nás i v zahraničí.
Ve Francii existují důkazy o existenci listového těsta již v 17. století, o jeho možném starším původu se ale hodně diskutuje. Různé výzkumy a teorie ukazují i na kořeny již ve starověkém Řecku. S „novodobým“ listovým těstem je spojen mj. i příběh slavného italského malíře Claude Lorraina, původně chudého francouzského chlapce jménem Glaudo Gelée. Ten v útlém mládí pracoval jako tovaryš u cukráře a pekaře. Jednoho dne zpracovával chlebové těsto z pšeničné mouky pro domácí spotřebu. Jeho zaměstnavatel byl nemocen, a tak mu tovaryš chtěl zhotovit obzvláště dobrý chléb. Udělal z chlebového těsta kouli, kterou pak rozválel a zabalil do ní máslo. Těsto převálel a několikrát za sebou složil a nechal upéci. Byl překvapen, když se upekla veliká nadýchaná a křehká koule. Recept mu však odcizil jeho následující italský zaměstnavatel, cukrář Mosca. A dokonce dostal Geléeho do vězení. Tomu se naštěstí podařilo uprchnout a zmizet do Říma, kde vystudoval malířství u Agostina Tassiho a sám se stal slavným malířem. Umělečtí kritici v devatenáctém století tento příběh zavrhli jako výmysl, zatímco historici jídla, zejména ve Francii, jej přijali a vykreslili Lorraina jako mistra malíře i cukráře.
V misce smícháme kečup, protlak, bylinky a sušený česnek. Promícháme. Plát listového těsta potřeme připravenou kečupovou směsí, posypeme nastrouhaným sýrem a poklademe kolečky salámu. Naplněné těsto zarolujeme, nakrájíme na 2-3 cm silná kolečka, která vložíme do vymazané formy na muffiny. Pečeme na 160 °C dozlatova.
