Napadlo vás někdy, proč se říká: Hody, hody do Provody? Velikonoční svátky kdysi trvaly až do první neděle po Velikonocích. Říkalo se jí Bílá anebo také Provodní – podle starého pohanského svátku Provoda, který byl něco jako dnešní Dušičky.
Kdysi věřící slavili velikonoční svátky déle. Od Velikonoční neděle se do neděle následující počítal tzv. velikonoční oktáv. V tomto týdnu probíhala katecheze (výchova) novokřtěnců, tedy těch, co byli pokřtěni večer na Bílou sobotu. V poslední den oktávu mohli odložit svá bílá roucha, a odtud se pravděpodobně vzalo označení Bílá. Zároveň je tento den v církevním kalendáři od roku 2000 (na přání papeže Jana Pavla II.) slaven také jako Svátek Božího milosrdenství.
Tak jako mnohé jiné křesťanské svátky, původně byl tento čas ve znamení pohanských tradic. Staří Slované oslavovaly jakési jarní Dušičky. Vzpomínali na své zemřelé,hodovalo se a tančilo. Při tom se velebilo jaro a nový život - pučící příroda i úroda. V křesťanské tradici to přešlo do slavnostních průvodů do polí a luk s prosbou o Boží požehnání, které byly na Bílou neděli zvykem. Provoda je staročeské slovo pro průvod, a těch bylo v tento den hned několik. I do kostela, kde novokřtěnci odkládali své bílé šaty, se chodilo v průvodu. Také se pořádaly první jarní poutě, svatby, jarmarky... Název provodní se zároveň vysvětluje jako „vyprovázení“ Velikonoc, tedy jejich konec.
Doporučujeme
reklama
Posvěcené zbytky
Na vesnicích je s Bílou nedělí spojena i řada krajových zvyků. Někde si opozdilci chodili pro pomlázku, nebo uzel (dárek od milé zavázaný v šátku). A jako v poslední den velikonočních svátků bylo třeba dojíst vše, co z předchozího hodování zbylo. Tradovalo se, že ani drobeček z mazance nebo kousek nádivky nesmí přijít nazmar. Poslední drobky se rozhazovaly na pole nebo do studní, aby se zajistila úroda a čistá voda. Další pověra zase říká, že kdo se na Bílou neděli ustrojí do bílých šatů, tomu to bude slušet celý rok. A tak doporučujeme nejen dojíst velikonoční zbytky, ale obléct si na Bílou neděli něco bílého. Jen tak, pro jistotu...
