Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Markéta Růžičková | 12/04/2026
Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků
Foto: Gemini AI

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Napadlo vás někdy, proč se říká: Hody, hody do Provody? Velikonoční svátky kdysi trvaly až do první neděle po Velikonocích. Říkalo se jí Bílá anebo také Provodní – podle starého pohanského svátku Provoda, který byl něco jako dnešní Dušičky.

Kdysi věřící slavili velikonoční svátky déle. Od Velikonoční neděle se do neděle následující počítal tzv. velikonoční oktáv. V tomto týdnu probíhala katecheze (výchova) novokřtěnců, tedy těch, co byli pokřtěni večer na Bílou sobotu. V poslední den oktávu mohli odložit svá bílá roucha, a odtud se pravděpodobně vzalo označení Bílá. Zároveň je tento den v církevním kalendáři od roku 2000 (na přání papeže Jana Pavla II.) slaven také jako Svátek Božího milosrdenství.

Zvyky a pověry na Velký pátek: Proč se nesmí pracovat a jak najít poklad
Zvyky a pověry na Velký pátek: Proč se nesmí pracovat a jak najít poklad

Jarní oslavy mrtvých i života

Tak jako mnohé jiné křesťanské svátky, původně byl tento čas ve znamení pohanských tradic. Staří Slované oslavovaly jakési jarní Dušičky. Vzpomínali na své zemřelé, hodovalo se a tančilo. Při tom se velebilo jaro a nový život - pučící příroda i úroda. V křesťanské tradici to přešlo do slavnostních průvodů do polí a luk s prosbou o Boží požehnání, které byly na Bílou neděli zvykem. Provoda je staročeské slovo pro průvod, a těch bylo v tento den hned několik. I do kostela, kde novokřtěnci odkládali své bílé šaty, se chodilo v průvodu. Také se pořádaly první jarní poutě, svatby, jarmarky... Název provodní se zároveň vysvětluje jako „vyprovázení“ Velikonoc, tedy jejich konec.

Posvěcené zbytky

Na vesnicích je s Bílou nedělí spojena i řada krajových zvyků. Někde si opozdilci chodili pro pomlázku, nebo uzel (dárek od milé zavázaný v šátku). A jako v poslední den velikonočních svátků bylo třeba dojíst vše, co z předchozího hodování zbylo. Tradovalo se, že ani drobeček z mazance nebo kousek nádivky nesmí přijít nazmar. Poslední drobky se rozhazovaly na pole nebo do studní, aby se zajistila úroda a čistá voda. Další pověra zase říká, že kdo se na Bílou neděli ustrojí do bílých šatů, tomu to bude slušet celý rok. A tak doporučujeme nejen dojíst velikonoční zbytky, ale obléct si na Bílou neděli něco bílého. Jen tak, pro jistotu...

Zdroj: ceskezvyky.cz, wikipedia.org, zakrasnejsivimperk.cz, protisedi.cz, vilemininozatisi.cz

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?
Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?

Marianne Talk s Berenikou Kohoutovou

Velikonoce jaro tradice

Nejčtenější články

Nezbavujte se skleněných lahví. Poslouží jako praktická a efektní obruba květinových i zeleninových záhonů

Zapomeňte na složité vaření: Tento oběd z nových brambor ovládne váš letní jídelníček

Jakub s Anetou zrekonstruovali krkonošskou chalupu, do které se zamilovali na první pohled. Dnes sem zvou hosty, na důchod tu však chtějí zůstat nastálo

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Bydlení