Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Markéta Růžičková | 12/04/2026
Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků
Foto: Gemini AI

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Napadlo vás někdy, proč se říká: Hody, hody do Provody? Velikonoční svátky kdysi trvaly až do první neděle po Velikonocích. Říkalo se jí Bílá anebo také Provodní – podle starého pohanského svátku Provoda, který byl něco jako dnešní Dušičky.

Kdysi věřící slavili velikonoční svátky déle. Od Velikonoční neděle se do neděle následující počítal tzv. velikonoční oktáv. V tomto týdnu probíhala katecheze (výchova) novokřtěnců, tedy těch, co byli pokřtěni večer na Bílou sobotu. V poslední den oktávu mohli odložit svá bílá roucha, a odtud se pravděpodobně vzalo označení Bílá. Zároveň je tento den v církevním kalendáři od roku 2000 (na přání papeže Jana Pavla II.) slaven také jako Svátek Božího milosrdenství.

Zvyky a pověry na Velký pátek: Proč se nesmí pracovat a jak najít poklad
Zvyky a pověry na Velký pátek: Proč se nesmí pracovat a jak najít poklad

Jarní oslavy mrtvých i života

Tak jako mnohé jiné křesťanské svátky, původně byl tento čas ve znamení pohanských tradic. Staří Slované oslavovaly jakési jarní Dušičky. Vzpomínali na své zemřelé, hodovalo se a tančilo. Při tom se velebilo jaro a nový život - pučící příroda i úroda. V křesťanské tradici to přešlo do slavnostních průvodů do polí a luk s prosbou o Boží požehnání, které byly na Bílou neděli zvykem. Provoda je staročeské slovo pro průvod, a těch bylo v tento den hned několik. I do kostela, kde novokřtěnci odkládali své bílé šaty, se chodilo v průvodu. Také se pořádaly první jarní poutě, svatby, jarmarky... Název provodní se zároveň vysvětluje jako „vyprovázení“ Velikonoc, tedy jejich konec.

Posvěcené zbytky

Na vesnicích je s Bílou nedělí spojena i řada krajových zvyků. Někde si opozdilci chodili pro pomlázku, nebo uzel (dárek od milé zavázaný v šátku). A jako v poslední den velikonočních svátků bylo třeba dojíst vše, co z předchozího hodování zbylo. Tradovalo se, že ani drobeček z mazance nebo kousek nádivky nesmí přijít nazmar. Poslední drobky se rozhazovaly na pole nebo do studní, aby se zajistila úroda a čistá voda. Další pověra zase říká, že kdo se na Bílou neděli ustrojí do bílých šatů, tomu to bude slušet celý rok. A tak doporučujeme nejen dojíst velikonoční zbytky, ale obléct si na Bílou neděli něco bílého. Jen tak, pro jistotu...

Zdroj: ceskezvyky.cz, wikipedia.org, zakrasnejsivimperk.cz, protisedi.cz, vilemininozatisi.cz

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?
Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?
Velikonoce jaro tradice

Nejčtenější články

Čím méně péče, tím více vůně a chuti: Jak pěstovat středomořské bylinky rozmarýn a tymián v české zahradě Kokořínsko není jen hrad Kokořín: Přinášíme tipy na méně známé výlety Máchovým krajem pro celou rodinu Jak nalákat na zahradu ty největší bojovníky proti slimákům? Kachny, ropuchy, střevlíci i paraziti vás jich zbaví jednou provždy

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Bydlení