Dcery „ledového muže“ přizpůsobily Wim Hofovu metodu ženám. Chlad vám dá sílu a sebevědomí, říkají

Třicet lidí leží na karimatkách na zemi a synchronizovaně dýchá podle instrukcí Laury Hof, která uhrančivým hlasem opakuje: „Take a deep breath in… and out. In… and out.“ (Hluboce se nadechněte… a vydechněte). Trvá to asi čtvrt hodiny a člověku se na konci trochu točí hlava, ale cítí zvláštní příval energie. Ještě chvíli ležím, zpod víček se mi bůhvíproč derou slzy. „To je úplně normální. Prostě to nech projít a odeznít,“ říká mi Laura.

Hluboký dech prý uvolňuje emoce. Jeho hlavní funkcí ale má být příprava na ponor do ledového jezírka, které na nás čeká venku. U něj si ještě společně zacvičíme a jeden po druhém se noříme do vody. Pro mě to není těžké, mám výhodu, že se venku koupu několikrát týdně. Na některých účastnících je ale vidět, že je to pro ně poprvé. Nakonec to zvládnou všichni. Když vylezeme z vody ven, zaplaví nás otužilecká euforie. Všude kolem sebe vidím širokánské úsměvy. Tak to totiž je, tohle ledová voda umí – odplavit starosti a vyplavit vám i ty endorfiny, o kterých jste ani nevěděli, že je máte. A pak už se můžu Laury a Isabelle v klidu ptát.

Jaké jsou největší rozdíly mezi otužováním žen a mužů?

Isabelle: U žen se vnímání chladu i adaptace na něj liší podle fáze menstruačního cyklu. V první polovině cyklu se ženy s chladem vyrovnávají líp a celkově jim je víc teplo. V druhé polovině je nám větší zima, takže otužování je pro nás větší výzva. U mužů je to vyrovnané. Kromě toho je tady ale ještě jeden rozdíl. V kurzech pozorujeme, že zatímco muži před ponorem do ledové vody házejí hlášky typu „no co, prostě tam vlezu, vždyť to není nic těžkého“, ženy se víc bojí. Když pak ale přijde na věc, ženy to často zvládají lépe.

Proč? Protože se tomu umějí poddat a přijmout všechny pocity, které to přináší. Nebojují s tím.

Laura: Samozřejmě jsou mezi ženami a muži i další fyziologické rozdíly, například naše cévy v končetinách rychleji reagují na změny teploty, takže často máme studené ruce a nohy. Ženský organismus má větší tendenci udržovat teplo kolem důležitých orgánů – srdce a plic. Krev proto rychleji odvede z končetin tam, kde je nejdůležitější. Všechno tohle se dá ovlivnit tréninkem. Na zimu se dá přivyknout. Vezměte si například korejské lovkyně perel haenyeo. Zrovna nedávno byla zveřejněna studie, která potvrdila, že jsou na chlad adaptovány dokonce i na epigenetické rovině. Díky tomu, že se tam této aktivitě ženy věnovaly po staletí, předávají si „otužilecké“ geny. Zdá se tedy, že otužování působí už na buněčné úrovni.

Jste dcery „ledového muže“ Wima Hofa, držitele několika rekordů – například vydržel víc než hodinu v kádi naplněné vodou s ledem. Možná máte taky nějaký „otužilecký gen“ – chtěly byste jeho rekord překonat?

Obě: Ne, to rozhodně ne! (smích) I: Ono to ani není nutné. Pro Wima byla ledová voda terapie v těžkých okamžicích jeho života a stala se jeho živlem. Rozhodně ale nemusíte jít do takových extrémů, abyste pocítily přínosy otužování. L: Wim vymyslel celou metodu, jak na to jít. Je skvělá, ale nám se zdálo, že je příliš komplikovaná a že v té složitosti neslouží dobře ženám. Ne každý potřebuje totéž. Cítit své tělo znamená rozumět mu. Ptát se ho, co potřebuje. Nemusím zůstat v ledové vodě pokaždé deset minut. Poznám, kdy mi tělo řekne dost. Mám svoje hranice a to je přesně to, co chceme ženy naučit. Aby poznaly hranici, kdy jim studená voda dá maximum, nabije je energií, ale nepřehnaly to. Když se napojíte na své tělo, poznáte, kdy to stačilo.
 

Pokaždé, když se do ní ponoříte, tak přepisujete své vnitřní naučené nastavení. Vracíte se sama k sobě. Dá vám to velkou víru v sebe samu, říká Laura Hof

Možná mají ženy štěstí, že umějí svému tělu víc naslouchat, protože se neustále mění: v pubertě, pak znovu v těhotenství, v perimenopauze…

L: Přesně! A kromě toho jsme víc zvyklé projevovat emoce, nechat dění, aby nás prostoupilo, poddat se mu. Muži často s věcmi bojují, jdou na to přes sílu. Na studenou vodu se ale nedá jít silou. Musíte se jí poddat a úplně uvolnit mysl, aby vám to šlo. Teprve když vypnete hlavu, může tělo konat svou práci a „zapnout“ biologické mechanismy, které vám pomůžou se s chladovým šokem vyrovnat.

Jaké přínosy kromě toho nejznámějšího – zlepšení imunity – má otužování?

L: Neuvěřitelným způsobem zlepšuje zvládání stresu a schopnost poznat svoje hranice. Lidé, kteří se otužují, se vlastně pravidelně vystavují stresové situaci. Jde ale o takzvaný dobrý stres, říká se mu také hormetický. Je to nízká dávka stresu, která naučí tělo spouštět adaptační procesy, čímž zvyšuje jeho odolnost, zrychluje jeho regeneraci a umocňuje výkon. Kromě toho vám pobyt ve studené vodě nebo i jen studené sprchy dají pocit sebevědomí i sebe-vědomí. Budete hrdé na to, co jste dokázaly, a uvědomíte si, kde máte své hranice. A to nejen co se týče vody. I: Chlad je zrcadlo mnoha věcí v životě a velký učitel.

Můžu potvrdit, že ledová voda mi dala sebevědomí, které jsem do té doby nepoznala. Když jsem zjistila, že já, člověk, který dřív studenou vodu nesnášel, se do ní zvládnu ponořit v lednu, říkala jsem si: Co dalšího asi ještě dokážu, aniž bych to tušila?

I: A to je přesně ono! Studená voda dává člověku obrovskou sílu.

L: Když to dokážete, vstoupíte do ledové vody, tak překonáte sami sebe. Překonáte toho sabotéra, který vám říká: tohle nedokážeš a tamto taky ne. Překonáte to, co vás omezuje. Naše nervová soustava totiž není nastavena na růst. Je nastavena na to, aby vás držela v bezpečí. Proto nechceme nic měnit, proto se zdráháme udělat první krok ke změnám. Chceme zůstat v bezpečí toho, co už známe. Když to překonáte ve vodě, možná se vám to podaří i jinde.

I: Vystudovala jsem psychologii a v terapii se tohle používá jako metoda. Připomínáte klientovi momenty v jeho životě, kdy něco překonal, a tím mu ukazujete, že to dokáže znovu.

Svým způsobem nás studená voda možná vrací do toho blaženého stavu, ve kterém jsou děti, než si začnou uvědomovat okolí a pochybovat o sobě.

L: Studená voda tohle dělá zas a znovu. Pokaždé, když se do ní ponoříte, tak přepisujete své vnitřní naučené nastavení. Vracíte se sama k sobě. Dá vám to velkou víru v sebe samu. To neznamená, že si myslíte, že jste něco víc než ti, kteří se neotužují. Ale budete vědět: dokážu to. Ať už je to cokoli. Což je speciálně pro ženy nesmírně důležité. Vždyť my jsme odmalička vychovávané k tomu mít o sobě pochybnosti. Nevěřit si.

I: Další skvělá věc na koupeli ve studené vodě je, že zvyšuje hladinu dopaminu v krvi. Říká se mu také hormon štěstí, protože pozitivně ovlivňuje naši touhu po odměně, motivaci, náladu a schopnost prožívat radost. A otužování způsobí jeho nárůst, a to nejen po krátkou dobu, jako třeba když nám někdo lajkne příspěvek na sociální síti nebo když si dáte kousek čokolády, ale účinek trvá i několik hodin po pobytu ve studené vodě.

• Tip na čtení: Isabelle a Laura Hofovy v knize Tajemtsví ledových žen (vydalo nakladatelství Práh v roce 2025) čtivě vysvětlují, jaké jsou přínosy otužování pro ženy. Dají vám v ní návod, jak začít, jak otužování přizpůsobit menstruačnímu cyklu a jak se naučit naslouchat svému tělu. Kladou důraz na to, že terapie ledovou vodou není doménou extrémních sportovců – mužů, ale přináší velké výhody i ženám: zlepšuje imunitu a podporuje dobrou náladu i sebevědomí.

V čem je dopamin získaný z kousku čokolády horší než dopamin z otužování?

I: V tom prvním případě vám hladina dopaminu stoupne dokonce už předtím, než si tu čokoládu vložíte do úst. Stačí, abyste se na ni podívala, a už cítíte příval motivace. Jakmile ji ale sníte, dopamin zase klesne. A tak pořád dokola. Když tělo naučíte na rychlé dávky dopaminu, budete to chtít zas a znova – což u čokolády není zrovna dobrý nápad. (smích) Studená voda naproti tomu vybudí váš dopamin k činnosti na několik hodin: máte víc energie, chuť žít a dobrou náladu až euforii. To je jeden rozdíl. Druhý je v tom, že zatímco přílišný příjem cukru vyvolává inzulinovou rezistenci a další zdravotní problémy, otužování – když ho nepřeženete – má jen zdravotní přínosy.

Může být člověk na otužování závislý? Protože myslím, že já závislá jsem.

Obě: smějí se L: Závislost na dopaminu existuje, ale tohle je dobrá závislost. Taková, která posiluje vaši psychiku a odolnost, a ne naopak, jak je to s jinými závislostmi.

I: Je to stejné jako třeba s cvičením. Na tom si taky člověk může vybudovat závislost. Cvičení i otužování jsou fajn, pokud to nepřeháníte.

Je pravda, že pro lidi se silnější tukovou vrstvou je otužování snadnější?

L: Když vedle sebe postavíme do studené vody obézní ženu a hubeného muže, oba netrénované, začne se muž asi třást dřív. Jenže bílý tuk – a to je většina tuku v těle – sám o sobě žádné teplo nevyrábí. Vyrábí ho svaly a také takzvaný hnědý tuk. To je druh tuku, který mají ve větší míře novorozené děti, ale zbytky mají i dospělí. A zdá se, že lidé, kteří se pravidelně vystavují studené vodě, ho dokážou vyrábět. Proměňovat svůj bílý tuk v hnědý. Kromě toho hrají v produkci tepla roli i mezižeberní svaly, které přeměňují glukózu na teplo. Náš otec se zúčastnil studie, kdy to měřili a zjistilo se, že jeho svaly konzumují při pobytu v ledové vodě až o 350 % víc glukózy než u běžného člověka.

Někdo říká, že když se otužujete, tak přibíráte, protože tělo se snaží obalit tukem…

L: Tohle nebylo nikdy prokázáno. Naopak se ukazuje, že otužování zlepšuje a zrychluje metabolismus na mnoha úrovních, až na úroveň buněčnou. Mitochondrie otužilců dokážou líp zpracovávat cukry a vyrábět z nich energii a teplo, takže člověk rozhodně kvůli studené vodě nepřibírá. Spíš naopak.

I: Je to celé složitější. Už jsme řekly, že otužování zlepšuje naši schopnost vyrovnávat se se stresem. A určitě všechny čtenářky budou znát pojem „přejídání ze stresu“. Když jsme v nepohodě a vynervované, máme tendenci sahat po nezdravých jídlech a přejídat se. Když se díky ledové vodě naučíme stres lépe zvládat – a třeba si i celkově líp nastavit v životě hranice –, může se stát, že díky tomu zhubneme, protože se přestaneme přejídat.

Je nějaký minimální počet minut, jak dlouho má člověk v ledové vodě vydržet a jak často do ní má chodit, aby to mělo maximum přínosů? A jak studená má voda vlastně být, aby to mělo efekt?

I: Ze studie týkající se hnědého tuku vyplývá, že stačí 11 minut týdně celkem. L: Dejte si každý den dvouminutovou studenou sprchu. Když zvládnete kohoutek otočit úplně na studenou, tak super, a když ne, dejte si tak chladnou vodu, jakou snesete. I tak to bude mít pozitivní účinky.

Je nějaký rozdíl v tom, jak studenou vodu snášejí mladí a starší lidé? Když vezmu svoji otužileckou komunitu „Bohnižilců“ z Prahy 8, jsou v ní hlavně ženy i muži mezi 40 a 55 lety.

L: Myslím, že mladí prostě mají jiné věci na práci: chodit na party a bavit se. (smích) V Holandsku máme v komunitě i mladé lidi, většinou takové, kteří obecně hodně řeší věci kolem zdravého životního stylu.

A co děti? Je správné vystavovat je chladu?

Obě: Rozhodně!

Studený voda vám dodá pomalý dopamin. Dobrá nálada vám vydrží déle, než když si dáte čokoládu, říká Isabelle Hof 

Když je vaším otcem Wim Hof, asi jste se v dětství musely otužovat, co?

L: Táta nás vůbec nenutil. Jen jsme ho prostě viděly, jak se koupe. Šly jsme s ním na procházku se psem, u vody se svlékl a skočil do vody. Občas jsem šla plavat s ním, ale nebrala jsem to jako otužování. Ve čtrnácti jsem začala se studenými sprchami, ale ne kvůli zdraví – kvůli kráse! Někdo mi tehdy řekl, že studená voda zlepšuje pleť, což je fakt. Krásně ji vypíná.

Jak často se otužujete teď?

I: V létě si jednou za týden dávám ledovou koupel a každý den se sprchuju studenou vodou, v zimě chodím dvakrát až třikrát týdně do rybníka.

L: V zimě je to daleko lepší. To vyloženě dostanu chuť tam skočit. Chodit se koupat ven je nejlepší lék na zimní depresi. V létě si spíš dávám ledové sprchy, ale to každý den.

Součástí metody Wima Hofa je také speciální dýchání. Je nutné ho umět a praktikovat před každým otužováním?

I: Není, ale pomáhá to. Za prvé se zklidníte a nastavíte se do módu „dokážu to“. Za druhé hluboké dýchání zlepšuje schopnost tolerovat bolest a nepohodu. Minimálně pro nováčky je fajn tuhle metodu vyzkoušet.

Kdy je podle vás nejlepší s otužováním začít?

Obě: Kdykoli!

L: Se studenými sprchami můžete začít třeba hned dnes, a co se týče plavání venku, nejlepší je na konci léta nepřestat. Prostě choďte dál a uvidíte, kam vás tělo pustí.