Drama triangle aneb Pár nejsou tři. Když do vztahu vstoupí někdo navíc, (ne)můžete vyhrát

Nevěra bohužel dnes není nic neobvyklého a v klasických milostných trojúhelnících se ocitá řada lidí. Není tak výjimkou, že si mnozí podobnou situací projdou vícekrát, specifickými případy jsou však ti, kteří v takovém nezdravém vztahu uvíznou a emocionálně se ničí. Proč je tak těžké odejít od někoho, kdo nám ubližuje? Proč zůstáváme, i když víme, že se dotyčný nezmění?

Co je drama triangle?

Milostné trojúhelníky jsou tu odnepaměti, ačkoli jsme dříve mohli mít pocit, že lidé byli věrnější. Spíše to však bylo tím, že se o nevěrách tolik nemluvilo a především tyto zálety neohrozily rodiny, lidé se totiž tolik nerozváděli. Mezi specifické chování ve vztazích, kde je tzv. někdo třetí, patří i určitá forma sebedestrukce. Tento jev popisuje Karpmanův dramatický trojúhelník, pojmenovaný podle amerického psychiatra Stephena B. Karpmana, který v roce 1968 popsal specifické chování nezdravých dynamik, ve kterých jsme emocionálně uvězněni.

Mohlo by se vám líbit

Co potřebují ženy víc než botox? Sociální kontakty a přátelství zvyšují šanci na dlouhý život ve zdraví

Drama trojúhelník funguje i mezi přáteli

Dramatický trojúhelník nemusí podle Karpmana platit pouze v milostných vztazích, týká se i rodinných, přátelských či pracovních vazeb. V těchto vazbách hledejme tři typy lidí: Oběť, zachránce a pronásledovatele. Oběť je osoba, která se cítí bezmocná, trpí a očekává, že ji někdo zachrání. Zachránce pomáhá i bez žádosti, a často se tím dostává do závislostí a nezdravě velké odpovědnosti. Pronásledovatel je pak člověk, který kritizuje, obviňuje nebo dominuje druhým.

Role se mohou střídat

Tyto role nejsou statické, lidé si je mohou měnit jako masky. Pokud se hovoří o roli oběti v milostném trojúhelníku, logicky připadne myšlenka na toho, kdo je podváděn. Nemusí to tak být ovšem vždy. Pokud muž podlehne milence, která na něj začne vyvíjet nátlak, případně ho i vydírá, dostává se do pozice oběti on, zatímco milenka je pronásledovatel. Podváděná manželka pak nemusí být obětí, může ukázat svoji sílu a projeví se jako zachránce, který uhájí roky budovaný vztah. V jiném případě, kdy vztah už nefunguje, manželka se ovšem nechce rozvést a její muž si najde milenku, se jeho zákonná žena může dostat do pozice pronásledovatele, kdy bude dělat oběma peklo ze života.

Mohlo by se vám líbit

Kdybych byla muž, nikdo by nevěru neřešil. Otevřená zpověď ženy, které zničila život aféra s šéfem na koncertě Coldplay

Proč tak často uvízneme v trojúhelníku?

Dramatický trojúhelník funguje často neúmyslně, naše psychika hledá známé role, které jí připomínají staré scénáře z dětství, rodiny nebo minulých vztahů. Nedostatek hranic, pocit nezasloužené viny, potřeba být „ten dobrý“ nebo strach z konfliktu nás přivádí zpět na stejné místo. Britský autor Christopher Dines ve své knize The Kindness Habit popisuje, že Karpmanův dramatický trojúhelník je klasickým modelem spoluzávislého chování, kdy je do hry vtažen někdo bez vlastní vůle. Zpočátku může být silný, bude mít sílu uhájit si to své (lásku protějšku), bude mít sílu bojovat. Takový člověk nejprve někoho zachraňuje, když ale jeho dobročinná snaha není oceněna, začne být velmi rozzlobený a nakonec se sám začne cítit jako oběť, jak popisuje Dines.

Nebuďte obětí ve vztahu

A právě z této „dobročinné“ role se může stát bariéra, která brání zdravému růstu vztahu. Osoba, která má pocit, že obětovala vše, udělala pro druhého první, poslední a stejně to nestačilo, může mít pocity méněcennosti, dokonce se může stavět do role, že si to zaslouží. To je samozřejmě špatně, bohužel tímto smýšlením se cyklicky dostává do nezdravých vztahů, kdy sebou nechává manipulovat, protože nemá velké sebevědomí, a především sílu se zvednout, odejít, zavřít za sebou dveře a říci: „Tento model vztahu je pod moji úroveň.“

Kudy ven z drama triangle?

Pokud se poznáváte v předešlých řádcích, zapamatujte si poslední větu. Není to pýcha, ale obrana a uvědomění si vlastní hodnoty. Zdravé vztahy nestojí na tom, kdo je větší oběť nebo kdo více pomáhá, ale na tom, že každý zůstává uvnitř svého dospělého já a i nepříjemné životní situace řeší s pokorou k druhým. Neschovává se za lži a výmluvy. Nemanipuluje s druhými. A je důležité si uvědomit, že pokud se k nám někdo nechová s respektem, nezaslouží si naši důvěru. Jinde je někdo, kdo odměnu v podobě naší pozornosti ocení více.

Zdroje: Goodreads.com, Chaplaincy.pro, Bol.com, Karpmandramatriangle.com, The-coaching-academy.com, Psychologytoday.com