Nejvyšší počet otevřeně LGBTQ olympioniků ukazuje, že olympiáda není jen o medailích

Když 6. února odstartovaly Zimní olympijské hry 2026, bylo jasné, že půjde o silný ročník nejen z pohledu sportovních výkonů. V Miláně a Cortině letos soutěží nejméně 47 veřejně otevřených LGBTQ olympioniků. Pro zimní hry jde o historicky nejvyšší číslo. Možná si řeknete, že olympiáda má být především o časech, bodech a medailích. A máte pravdu. Zároveň ale vždy byla také zrcadlem doby. A právě letošní ročník ukazuje, jak se prostředí vrcholového sportu postupně mění – směrem k větší otevřenosti a větší rozmanitosti.

Od sedmi k téměř padesáti

Pro srovnání: v roce 2014 startovalo na zimních hrách jen sedm otevřeně queer sportovců. O čtyři roky později jich bylo patnáct, v Pekingu 2022 už šestatřicet. Milán 2026 posunul hranici ještě dál. Zajímavé je i složení startovního pole. Z celkového počtu otevřených sportovců tvoří většinu ženy – 36 ku 11 mužům. Největší zastoupení má ženský lední hokej, kde otevřeně LGBTQ je více než dvacet hráček. Výrazná jména najdeme také v krasobruslení, rychlobruslení, freestylovém lyžování nebo skeletonu. Mezi známé tváře patří například americká krasobruslařka Amber Glenn, která otevřeně mluví o tom, že přijetí vlastní identity jí pomohlo i po sportovní stránce. Francouzský krasobruslař Kevin Aymoz zase popisuje coming out jako osobní úlevu, která mu umožnila závodit s větší lehkostí.

Historický moment: první otevřeně transgender sportovec

Jedním z nejdiskutovanějších momentů letošních her je účast švédského freestylového lyžaře Elise Lundholma. Lundholm se identifikuje jako muž a stal se prvním otevřeně transgender sportovcem v historii zimních olympijských her. Narodil se jako žena a právně ani operativně zatím pohlaví nezměnil, proto podle aktuálních pravidel soutěží v ženské kategorii. Sám opakovaně uvedl, že má stejné podmínky jako ostatní závodnice a že se cítí být přijímán svým okolím i týmem. Lundholmův sportovní výkon v úvodní kvalifikaci v boulích – kde obsadil poslední místo – zároveň ukázal, že obavy z automatické výkonnostní výhody nejsou tak přímočaré, jak se někdy prezentuje.

Jeho účast znovu otevřela širší debatu o pravidlech pro transgender sportovce. Mezinárodní olympijský výbor už dříve naznačil, že do budoucna plánuje sjednotit pravidla napříč sporty tak, aby byla jasnější a univerzálně platná. Téma rezonovalo už na letních hrách v Paříži, kde se řešila situace kolem alžírské boxerky Imán Chalífové.

České zastoupení LGBTQ

Rekordní „Team LGBTQ“ má zastoupení i z Česka. Ve startovním poli figurují například rychlobruslařky Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová, krasobruslař Filip Taschler nebo hokejistka Kristýna Kaltounková. Jejich přítomnost ukazuje, že otevřenost už není výsadou několika zemí, ale stává se běžnou součástí mezinárodního sportu.

Pride House a bezpečný prostor

Součástí her je také Pride House Milan – místo setkávání sportovců, fanoušků a spojenců. Podobné iniciativy se v posledních letech objevují stále častěji a vytvářejí bezpečné zázemí v prostředí, které bylo dlouho vnímáno jako konzervativní. Viditelnost ale není jen o symbolech. Pro mnoho sportovců znamená možnost být otevřený především psychickou úlevu. Vrcholový sport je extrémně náročný sám o sobě. Pokud k němu nemusí přibývat ještě skrývání části vlastní identity, může to mít pozitivní dopad i na výkon.

Možná si při sledování her kladete otázku, kam se olympiáda posouvá. Odpověď není černobílá. Debata o pravidlech pro transgender sportovce bude pokračovat. Diskuse o férovosti, ochraně ženských kategorií i lidských právech zůstávají součástí společenského dialogu. Fakt, že na letošních zimních hrách startuje rekordní počet otevřeně LGBTQ sportovců, ale ukazuje jedno: autenticita a vrcholový výkon se dnes nevylučují. Olympijská myšlenka spojuje lidi napříč státy, jazyky i identitami.

Zdroj: autorský text, autostraddle.com, outsports.com, sport.cz