Devadesátá léta byla krásná doba na to být dítětem. Popkultura jela na plné obrátky, mobilní telefony nebyly téměř k vidění a internet sice existoval, ale rozhodně nám nevyplňoval každou minutu dne. Ačkoli je výchova v dnešním světě úplně jiná, je několik věcí, jež by měli rodiče, kteří právě v devadesátkách vyrůstali, předat svým dětem z generace alfa.
Devadesátky se vracejí – stačí se podívat do výloh obchodů a na módní trendy, na způsob, jakým se dnešní beauty expertky líčí a na nejvíc trendy střihy vlasů posledních několika sezón. Vše odkazuje právě na to, co letělo během 90. let. Aktuálně je velmi populární připomínat si veškeré tehdejší artefakty, hudbu nebo formy zábavy. Proč bychom se tedy nepodívali i na to, co nejlepšího nám tato doba přinesla v rámci výchovy dětí? Pokud jste sama vyrůstala v období mezi lety 1990 až 2000, zkuste se zamyslet nad tím, co z myšlení té doby byste chtěla předat svým dětem.
Dnes můžeme mít téměř cokoli hned během pár kliknutí. Písničku, kterou máme chuť poslouchat, si během chvíle najdeme na Spotify, oblíbený film nebo další díl seriálu si klidně pustíme hned na jedné z platforem. My, co jsme vyrůstali v 90. letech, jsme na oblíbenou písničku museli čekat, až nám ji zahrají v rádiu. Film, pokud jsme ho neměli ve sbírce VHS kazet, jsme viděli, až když ho zařadili do televizního programu. A celou sérii napínavého seriálu jsme nemohli zhlédnout během jednoho víkendu, ale dávkovali nám ho postupně týden po týdnu. Dnes nám to přijde k zešílení a počkat si několik týdnů na druhou část série je doslova mučení. Jenže právě na čekání a těšení se bylo něco kouzelného – a rozhodně jsme tak trénovali trpělivost, kterou dnes všichni postrádáme. Možná by tedy stálo za to schopnost trpělivosti znovu objevit, protože ne všechno, co má hodnotu, musí být okamžitě.
Nuda může být náš přítel
Když dnes koukáme večer na televizi, běžně během toho ještě scrollujeme, abychom se náhodou u méně akčních scén ani na chvíli nenudili. Kdykoli nemáme co dělat, bereme do ruky mobil a často i bezcílně prohlížíme všechny sociální sítě a aplikace. Mozek není ani chvíli bez stimulace, takže když se někdy ocitneme jen sami se sebou a se svými myšlenkami, dohání nás to k šílenství. V 90. letech jsme tolik vjemů najednou rozhodně neměli a připojení k internetu přes pevnou linku trvalo dlouho. Nechte své děti, aby se nudily a musely samy přijít na to, jak se zabavit. Možná vás překvapí, s jakou radostí vezmou do ruky pastelky nebo si vymyslí úplně novou hru. Právě chvíle nicnedělání nás totiž často přivedly na ty nejlepší nápady.
Trapné období má úplně každý
Dnešní svět sociálních sítí může působit dojmem, že děti a teenageři dospívají bez jediné chybičky a nedokonalosti. Zavzpomínejte však na své dospívání, kdy jsme každý občas šlápli vedle a měli své „trapné období“ – ať už šlo o problémy s akné, špatně ustřižená ofina nebo nepovedený outfit. V takových chvílích jsme se chtěli propadnout do země, avšak dnes na to vzpomínáme s úsměvem na tváři.
Pamatujete na Tamagotchi? Malé digitální zvířátko, které potřebovalo péči skoro jako to skutečné. Byla potřeba ho nakrmit, uklidit po něm, umýt ho a věnovat mu pozornost. Pokud jste nebyla dostatečně pečlivá, zvířátko jednoduše pošlo. Možná tahle hračka zní jen jako banalita, ale právě v ní se skrývá důležitá lekce: Věci, na kterých nám záleží, potřebují naši péči a pozornost. Ať už jde o věci, vztahy, kamarády, koníčky nebo odpovědnost obecně. Je skvělé, že se Tamagotchi dnes opět vrací jako cool trend z 90. let a i dnešní děti objevují jeho podstatu.
Doporučujeme
reklama
Každý moment nemusíme zveřejňovat na internetu
Dnes jako by ani nemělo smysl nějaký moment zaznamenávat, když ho nemáme v plánu zveřejnit na sociálních sítích. V současné době máme potřebu vše natáčet a fotit a hlavně sdílet každý náš krok s internetovým světem. Přitom to nejhezčí si stejně uchováme v sobě. Pocity, které v tom okamžiku prožíváme, nemůžeme předat našim sledujícím a proč bychom to také dělali? V dnešní době si lidé neužijí polovinu skvělého koncertu na sto procent, protože drží v ruce mobil a sledují ho přes displej a večer s kamarádkou tráví tak, že se snaží vytvořit dokonalé selfíčko, které hned musí sdílet místo toho, aby se nekontrolovatelně bavili. Dřív jsme takové momenty více prožívali a užívali si je naplno – z čehož pak vznikají ty nejlepší vzpomínky, které žádná videa a fotky nenahradí.
