Žně už jsou v plném proudu, ovšem kdysi teprve svatá Markéta házela srp do žita. Jaké další pranostiky se s jejím svátkem pojí a proč je patronkou těhotných

V lidovém kalendáři svatou Markétou začíná takzvané Markétské léto, krátké období (13. až 17. 7.), pro které by mělo být typické slunečné a suché počasí, takové, které je pro sklizeň obilí nejvhodnější. Ale očekávat můžeme i bouřky, jak říká lidová slovesnost. Všichni víme, že svatá Markéta hodila srp do žita. Jaké další pranostiky se však k jejímu svátku vážou? Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší; Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí; Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety; Svatá Markyta češe první hrušky; Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“

Mohlo by se vám líbit

Zvěstování Panny Marie: Svátek, který provází překvapivé pranostiky

Únik z břicha draka

Pokud se však k této světici přimluvíte, nemusíte se o plody svojí pěstitelské práce bát. Markéta je totiž vzývána jako ochránkyně úrody před krupobitím a také jako patronka těhotných a rodících žen, což může souviset nejen se sklizní, ale i s legendou o drakovi, která se k této svaté vztahuje. O životě Markéty Antiochijské se toho příliš neví. Údajně byla dcerou pohanského kněze, ale tajně přijala křesťanskou víru. Když odmítla ruku římského místodržícího a nechtěla se vzdát své víry, byla krutě mučena a nakonec popravena pravděpodobně v roce 304, v době pronásledování křesťanů, za vlády císaře Diokleciána. Traduje se však, že ještě před tím se jí ve vězení zjevil ďábel v podobě draka a spolkl ji. Kvůli jejím dlouhým vlasům ji ale vzápětí vyplivl a ona ho zahnala křížem. Když odolala i dalšímu mučení, byla nakonec o den později sťata. Těsně před smrtí však slíbila, že těhotným ženám, které se k ní budou modlit, zajistí, aby jejich děti přišly na svět v pořádku.

V současnosti začínají žně o dost dříve, obvykle už na přelomu června a července.

Modlitby a snopy pro štěstí

Avšak vraťme se k veselejším věcem, které se s touto světicí pojí. Svátek svaté Markéty byl pro sedláky datem, kdy jejich ženci vyráželi na pole. V mnoha krajích se říkalo, že od tohoto dne už „obilí samo padá do stodoly“. Často se sklizený první snop obilí nespotřeboval, ale schovával se ve stodole pro štěstí a zajištění hojnosti na další rok. Sklizeň touto dobou však nezačínala všude. Ve vyšších oblastech se ještě čekalo na to, až obilí dozraje. Každopádně vždy byl začátek sklizně pro celou vesnici sváteční událostí. Ženci se před prvním seknutím kosou pokřižovali, smekli klobouky a pronesli krátkou modlitbu za zdraví a dobrou úrodu. Když svobodná děvčata žala oves, prvním vlastnoručně useknutým svazkem se symbolicky ošlehala, aby si zajistila krásu a zdraví. Sekáči zase první hrst obilí schovávali a prosili svaté patrony, aby se při práci nezranili.

Mohlo by se vám líbit

Den Cyrila a Metoděje: Kdy se jejich svátek přesunul, jak se slaví a proč staré pranostiky pro tento den vlastně neplatí

Za déšť i snadný porod

A právě proto, že je svatá Markéta patronkou úrody a ochránkyní před krupobitím, pořádaly se k jejím kostelům a kaplím na její svátek slavná procesí. Významné je například to z roku 1262, kdy v českých zemích panovalo obrovské sucho. Pražský biskup tehdy uspořádal prosebný průvod s ostatky svaté Markéty. Když s nimi lidé dorazili do Břevnovského kláštera, spustil se déšť. Od té doby se u břevnovského chrámu sv. Markéty konaly poutě každoročně. A i když byl jejich základ duchovní, doprovázel je klasický prodej stánkového zboží, perníkových srdcí a šlo tedy nejen o modlitby, ale hlavně o důležité setkávání lidí z různých krajů. Ne všechny tradice tohoto dne však souvisejí s úrodou. Jelikož je svatá Markéta zároveň patronkou rodících žen, při těžkých porodech se jí obětovala svíčka. Dokud hořela, věřilo se, že rodička je pod Markétinou ochranou. Na velké oslavy byl však v této době na venkově ještě čas. Na ty si musíme počkat až do dožínek.

Zdroj: autorský text, Wikipedia, brevnov.cz, ceskezvyky.cz, Médium.cz